Ministr Mládek v Sokolově jednal s odboráři těžební společnosti. Také přislíbil podporu dostavby R6. Kdo žaloval na ČEZ?
24.01.2015
Foto: Sokolovská uhelná
Popisek: Povrchový důl v noci
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek se tento týden setkal v Sokolově s náměstky hejtmana Karlovarského kraje Evou Valjentovou a Martinem Havlem, starostou Sokolova Janem Pickou a zástupci těžební společnosti Sokolovská uhelná a hornických odborů. Tématem se ovšem nestala jen těžba a s ní související pracovní místa, ale mimo jiné i doprava. Starosta Picka zdvihl varovný prst.
Po nedávné návštěvě Ústeckého kraje, kam jel kvůli problematice prolomení limitů těžby hnědého uhlí a pokračování těžby, se s podobným tématem ministr dostavil po pár dnech do Karlovarského kraje. „Sokolovsko patří k regionům, zatíženým velkou nezaměstnaností a dalšími problémy, vzniklými postupnou restrukturalizací průmyslu a ukončováním těžby. Hovořil jsem proto s náměstky hejtmana Karlovarského kraje a sokolovským starostou Janem Pickou o problematice územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí, jež by neměly ani v budoucnu nijak omezit těžbu v dolech Sokolovské uhelné, která je největším zaměstnavatelem v regionu,“ uvedl ministr Jan Mládek.
Vzbudí zájem investorů?
Jednali rovněž o dotační politice pro Karlovarsko v souvislosti s realizací revitalizačních projektů a řešení ekologických škod z minulosti. „Jednou z příležitostí na zvýšení nabídky pracovních míst je průmyslová zóna Přátelství-Silvestr, kde pokračují přípravné práce a částečně též práce na rekultivacích výsypky bývalého dolu Silvestr. Tato zóna má dobré územně logistické předpoklady vzbudit zájem investorů,“ soudí ministr Jan Mládek. Sokolovsko je totiž regionem s největším počtem uchazečů na jedno pracovní místo v rámci celé ČR. Starosta Sokolova Jan Picka v této souvislosti rovněž zdůraznil velkou společenskou odpovědnost společnosti Sokolovská uhelná k regionu.
Sokolovská uhelná se po jednání vyjádřila, že se snažila v uplynulých letech vytvořit potřebné finanční rezervy pro zajištění budoucího rozvoje po ukončení těžby uhlí. Situaci však v poslední době velmi vážně komplikuje obrovský tlak, kterému v poslední době čelí uhelný průmysl. „Jen náklady na nákup emisních povolenek se nám každý rok zvyšují o 60 milionů korun. Pokud vláda schválí navržené zvýšení poplatků za vytěženou surovinu o dvojnásobek, vzrostou nám náklady o dalších 40 milionů ročně," upozornil ministra František Štěpánek, předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné, s tím že firmu silně poškozuje i roky nevyřešený spor s polostátním gigantem ČEZ o cenu uhlí. „To vše se odráží na klesajícím zisku, který se letos propadne na 200 milionů, a pokud se nic nezmění, do dvou let může být na nule."
V Sokolově se nebudou bourat lidská sídla
Důležitým bodem bylo právě jednání s představiteli těžební společnosti Sokolovská uhelná a hornickými odboráři. Ministr Jan Mládek představil čtyři základní varianty narovnání limitů těžby hnědého uhlí, které připravuje pro jednání vlády. „O všech variantách prolomení limitů budu jednat se všemi zúčastněnými. Na dole Bílina by neměl být žádný problém, mluvil jsem s hejtmanem Ústeckého kraje, starosty Mostu i dotčených obcí, s představiteli Severočeských dolů i odboráři. Tady panuje na prolomení limitů vzácná shoda, protože ani maximální prolomení neohrozí žádná lidská sídla," uvedl ministr a připomněl tím, že složitější je situace na Dole ČSA na Mostecku.
Co se týče uvažovaných alternativ, tak varianta prolomení s malým 'p' by znamenala zbourání jižní části Horního Jiřetína, varianta prolomení s velkým 'p' pak předpokládá zbourání celého Horního Jiřetína a osady Černice. „Tuto maximální variantu však necítím v současnosti jako průchozí. Postupně budu jednat se všemi zúčastněnými stranami, ale na variantě úplného prolomení zatím neexistuje politická shoda. Zjišťuji stanoviska regionálních a místních politických reprezentací, zaměstnavatelů, odborů i ekologů, abych mohl nejspíš v březnu předložit vládě komplexní návrh, obsahující argumenty pro všechny čtyři uvažované varianty prolomení těžebních limitů, “ uvedl v Sokolově ministr Jan Mládek.
Sokolovská těžební firma mimo jiné buduje v regionu několik průmyslových zón s cílem investovat část tržeb z minulosti do vybudování nových pracovních míst. Do regionu ale zatím mají zájem vstupovat spíš firmy, hledající levnou pracovní sílu. „Karlovarský kraj má jedny z nejnižších průměrných mezd v republice a oni jsou si toho moc dobře vědomi. Takže zatímco Sokolovská uhelná má průměrnou výši platu 30 000 korun, oni nabízejí minimální mzdy. Naším cílem by tedy mělo být hledat investory trochu jiného typu," uvedl Štěpánek.

Ministr Mládek (vlevo) při diskusi s předsedou představenstva Sokolovské uhelné Františkem Štěpánkem.
Ministr přislíbil podporu dostavby R6. Investory by měl hledat Czechinvest
Podle Štěpánka je ale zásadní problém, že většina potenciálních investorů nemá zájem o Sokolovsko především z důvodu chybějícího dopravního spojení. Rychlostní silnice R6 totiž nemá návaznost ani na ostatní české dálnice, natož na evropskou dálniční síť. A že je to problém, to přiznal v průběhu jednání i ministr Mládek.
„Je to vidět na příkladu severních Čech. Kde je dokončená dálnice, tam míří i investoři. Budeme proto jednat s německou vládou o napojení R6 na Berlín, které je pro tento region možná ještě důležitější než napojení na Prahu," uvedl ministr. Zároveň řekl, že se jeho úřad bude snažit pomoci Sokolovsku především prostřednictvím agentury Czechinvest. „Nejkonkrétnějšími kroky je rozvoj průmyslových zón, které zde již existují. A Czechinvest se bude snažit dostat do nich investory a být aktivní při jejich vyhledávání."
Starosta varuje před sociálními problémy
Podle dalšího z účastníků jednání, vládního zmocněnce Jiřího Czencialy, je pomoc státu pro Sokolovsko o to důležitější, že Sokolovská uhelná se chovala vůči regionu vždy velmi korektně, a jen díky tomu zde nejsou tak velké sociální problémy jako například na Ostravsku.
Jak ale upozornil starosta Sokolova Jan Picka, tento stav nemusí trvat věčně. Už jen propad zisků Sokolovské uhelné v důsledku rostoucího zatížení uhlí a uhelných technologií ekologickými poplatky může vážně ohrozit podporu regionu ze strany těžařské firmy. Ta každoročně vydává na sponzoring a reklamu v kraji kolem 100 milionů korun. „A za to, že tady dnes nemáme víc než i tak vysokých deset procent nezaměstnanosti, že tu nejsou ghetta a že se zde drží sociální smír, za to vděčíme velkému úsilí a spolupráci Sokolovské uhelné, města Sokolov i okolních obcí. Ale pokud bude Sokolovská uhelná nucena svou činnost předčasně minimalizovat, může se stát, že sociální bouře dorazí i k nám," varuje starosta Picka.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Lucie Bartoš