Nezaměstnaní jsou prý zhýčkaní a nechce se jim makat… „Dřeme na všechny ty manažery a jejich bouráky a oni s námi zachází jako s otroky,“ opáčil muž na pracáku
26.09.2014
Foto: ISŠTE
Popisek: Studenti a učni Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově mají k dispozici moderní a luxusně vybavenou školu, ale zájem o ni je malý.
Takzvaná černá řemesla patří v Karlovarském kraji k tradičním oborům a přestože představují významný segment trhu práce, trpí nedostatkem uchazečů o práci, i o jejich studium. I když firmy nabízejí výborné zázemí, mladí lidé nemají o takovou práci zájem. Někteří se také domnívají, že nemá smysl pracovat, když se ani nedočkají důchodu. Jiní zase nechtějí dřít na ty, co se k nim chovají jako otrokáři.
V září byl v Karlových Varech uspořádán kulatý stůl, kterého se zúčastnili zástupci významných zaměstnavatelů, jako jsou např. Sokolovská uhelná nebo WITTE Nejdek a také vzdělavatelé, odborové organizace a reprezentanti krajského úřadu a karlovarského úřadu práce. Někteří zástupci zúčastněných firem zmínili problémy s uchazeči o práci a také se zaměstnanci, kteří již nastoupí do práce. I přes úzkou spolupráci s úřady práce se jim nedaří obsadit volná místa.
„Uchazeči o práci jsou zhýčkaní a nemají potřebu pracovat. Jsme rádi, když nám zaměstnanci vůbec chodí do práce. Velmi často se stává, že přijmeme do pracovního poměru nové zájemce, ti ale dají za týden výpověď a raději se znovu přihlásí k sociálním dávkám,“ řekla v diskusi Marie Miková ze společnosti Kornet, zabývající se strojírenskou činností.
Řeší důchod, nebo nízké platy a špínu?
Podle Veroniky Dankanicsové z Úřadu práce v Karlových Varech úřad sice má databázi uchazečů o zaměstnání, nemá ale nástroje k tomu, aby je donutil absolvovat rekvalifikace, které si nezaměstnaní nepřejí. „Mladí lidé tvrdí, že nevědí, proč by měli pracovat, když se se současnou vládní politikou důchodu ani nedožijí,“ uvedla.
„To jsou jenom kecy,“ myslí si ale nezaměstnaný Josef. „Uvědomují si ti úředníci, že to je práce v prachu a špíně a hlavně špatně placená? Důchod teď ještě rozhodně neřeším,“ řekl nám naštvaně. „Spíš než nejistý důchod mi vadí to, že dřeme na všechny ty manažery, jejich bouráky a jachty a že s námi zachází jako s otroky. Všechno je to o tom, že řemeslníky špatně platí. Dávají tátům od rodin pětistovku na den, jen to, co jim nařizuje stát. Platy taky zkazili Ukrajinci a Vietnamci,“ popsal nám situaci v regionu. Na otázku, jak to hodlá řešit, říká: „Hledám dobrou práci za dobré peníze. Někdy se mi zadaří.“
A je třeba mu dát zapravdu. V nabídce volných míst v kraji se zedníkům nabízí měsíční mzda kolem deseti tisíc, truhlářům v rozpětí od jedenácti do třinácti tisíc, stavebním dělníkům od dvanácti do čtrnácti tisíc. Ve srovnání například s elektrikáři je to o deset tisíc měsíčně méně.
Žáci, nebo rodiče?
Změnit situaci na trhu práce se dlouhodobě, ale marně snaží i krajský úřad. Radní pro oblast školství Václav Sloup (KSČM) u kulatého stolu uvedl, že Karlovarský kraj nabízí každoročně 1 400 míst pro technické vzdělávání, letos ale bylo přijato pouze 665 žáků. „Není to ovšem problém nezájmu žáků, ale jejich rodičů – ti za ně rozhodují, mají vidinu středoškolského a následně i vysokoškolského vzdělání, přestože pak takoví absolventi těžko hledají uplatnění,“ myslí si Sloup. A co na to Josef? „Zajímalo by mě, zda by dal svýho kluka na zedníka nebo truhláře. Já se s mladým hodně učím, aby nedopadl jako já.“
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adéla Hofmanová