Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli a neřeknou?

Musíme chránit slatiny, rašeliniště, lužní lesy, nivy řek, slepá ramena i tůně. V pátek se slaví Světový den mokřadů

31.01.2018
Musíme chránit slatiny, rašeliniště, lužní lesy, nivy řek, slepá ramena i tůně. V pátek se slaví Světový den mokřadů

Autor: AOPK ČR

Popisek: Evropská významná lokalita Krásenské rašeliniště se nachází ve Slavkovském lese v okrese Sokolov

FOTOGALERIE Na 2. února připadá Světový den mokřadů, který by měl připomenout, proč je potřeba chránit slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, slepá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště. Tato mimořádně cenná místa totiž zadržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí, zajišťují výnosy v zemědělství a v neposlední řadě jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů.

Česká republika je střechou Evropy - u nás většina řek a potoků pramení a odtéká do sousedních států. Zadržet tuto vodu v krajině je úkol, ke kterému se hlásí i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, což je odborná státní instituce, která pečuje o chráněná území a ohrožené druhy. „Zamokřená území fungují jako houba, když prší a vody je dost, tak ji nasají a zadrží. V období beze srážek vodu pomalu uvolňují a umožňují tak přežití rostlinám a živočichům, které vlhké prostředí potřebují k životu,“ říká František Pelc, ředitel agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Podstatná je struktura krajiny

V posledních letech Agentura ochrany přírody a krajiny ČR podpořila stovky projektů na obnovu a údržbu mokřadů. „Doufáme, že letošní zima pomůže obnovit zásoby vody, ale podstatná je právě struktura naší krajiny, aby voda hned neodtekla,“ dodává František Pelc. Zdrojem financí jsou krajinotvorné programy jako je Program péče o krajinu či Program obnovy přirozených funkcí krajiny, které AOPK ČR spravuje. Pomáhá i evropský Operační program Životní prostředí - od roku 2014 byly už schváleny projekty za téměř půl miliardy korun.

Krásenské rašeliniště v zimě

Snad letošní zima pomůže pomůže krajině na západě Čech obnovit zásoby vody.

Krásenské rašeliniště poblíž hradu Loket

Krásenské rašeliniště (též rašeliniště V borkách) je Evropsky významná lokalita vyhlášená v roce 2004. Leží nedaleko hradu a města Loket v centrální části Slavkovského lesa. Díky vstřícnosti města Loket bylo rašeliniště, ohrožené zarůstáním a odvodněním, během let 2014 - 2017 obnoveno. Aby se rozmanitá příroda na rašeliniště vrátila, muselo být odstraněno přes 12 ha zarůstajících dřevin. V původních odvodňovacích kanálech byly vystaveny hrázky, které zde zadrží životadárnou vodu. 

Dopadlo to výborně

Pozemky nyní kromě cenných druhů rostlin, jako je třeba rosnatka okrouhlolistá, osidlují také vzácné druhy živočichů, například motýli žluťásek borůvkový a perleťovec severní. Vodní plochy se staly domovem žab a vážek. Zdrojem financí byl Program péče o krajinu. „Jsme rádi, že město Loket šlo do obnovy rašeliniště s námi. Na pozemcích města se tak podařilo vrátit přírodě jedno z nejkrásnějších míst,“ řekl Přemysl Tájek z AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Slavkovský les. 

Přehled českých mokřadů v rámci  Ramsarské úmluvy

Oslavy Světového dne mokřadů připadají na 2. února. Právě v tento den byla před 47 lety sjednána Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva. Světový den mokřadů každoročně připomíná, proč je zapotřebí bažiny, slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště chránit. MŽP na to upozorní i promítáním dokumentu Tajemný svět mokřadů. Mokřady, které jsou chráněny v rámci Ramsarské úmluvy, se nazývají ramsarské mokřady. Zde je výčet těch, které se nalézají v Česku: Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Novozámecký a Břehyňský rybník, Lednické rybníky, Litovelské Pomoraví, Poodří, Mokřady dolního Podyjí, Mokřady Liběchovky a Pšovky, Podzemní Punkva, Třeboňská rašeliniště, Krušnohorská rašeliniště, Horní Jizera a Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa.

K poznávání mokřadů můžete využít databázi, která vznikla díky projektu Ochrana a udržitelné využívání mokřadů České republiky v roce 2016. V současné době eviduje 2069 mokřadů. Její  elektronickou verzi najdete zde. Využít můžete i mobilní aplikaci zde.

Tématem letošního Světového dne mokřadů je budoucnost měst

Oslavy Světového dne mokřadů připadají, jak stojí výše,  na 2. února. Právě v tento den byla před 47 lety sjednána Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva. Světový den mokřadů každoročně připomíná, proč je zapotřebí bažiny, slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště chránit. 

Růst městských aglomerací zabírá stále více půdy, roste tlak na přírodní prostředí a často dochází k degradaci a zničení mokřadů, které se historicky nacházely a nachází ve městech nebo v jejich blízkosti. Města se totiž povětšinou zakládala v blízkosti řek, jezer, u zdrojů pitné vody.

Mokřady jsou velmi důležité

Mokřady poblíž měst zajišťují mnohé významné funkce.  Zachycují a zmírňují povodně a přívalové deště, zvyšují vlhkost vzduchu a přirozeně ochlazují vzduch výparem. Jsou záchranou především v teplých měsících, kdy se vlivem klimatické změny kumuluje ve městech horký vzduch.  Jsou i zdroji a rezervoáry pitné vody.  Zlepšují kvalitu vody tím, že jsou přirozenými filtry a jsou využívány i pro čištění odpadních vod. Poskytují lepší životní podmínky ve městech, jsou místem pro rekreační aktivity, jsou atraktivní pro turismus, poskytují i zdroje potravin a suroviny pro řemeslnou výrobu. Mokřady svými funkcemi přirozených vodních filtrů a zásobáren živin mohou také urychlit obnovu území a pomoci při obnově oblastí zasáhnutých přírodními katastrofami.  

Co jsou to mokřady?

Biotopy na rozhraní vody a souše, ekosystémy, které se podílejí na koloběhu vody v přírodě, udržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí, pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší, jsou zdrojem potravy, zmírňují klimatické změny, jsou domovem specifických společenstev a jinde se nevyskytujících nebo vzácných druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů. Představují jedny z nejpotřebnějších, ale bohužel také nejohroženějších světových ekosystémů. Přes veškerou ochranu a snahu o jejich rozumné využívání, mokřady z  krajiny mizí, a to zejména v důsledku jejich přeměny na zemědělskou půdu, velkoplošné i místní odvodňování, narovnávání a zahlubování koryt řek, budování vodních nádrží, urbanizace i těžby rašeliny. Současná podoba intenzivního zemědělství a nedostatek přirozené vegetace v krajině působí nejen znečišťování vod, degradaci půdy a její erozi, ale má podíl i na úbytku biodiverzity a na změně klimatu a šíření suchých oblastí. Velký podíl na úbytku mokřadů má i urbanizace a budování dopravních sítí.   

 

Vložil: Jana Maisnerová

Galerie
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace