Karlovy Vary jsou plné prázdných bytů a hotelů, ale staví se zde dál a dál. Slet dortů válcují betonová monstra. Vedení města alibisticky říká, to je věc vlastníků

Foto: stavbykarlovarska.cz

Popisek: K nejnovějším stavbám v Karlových Varech patří nepřehlédnutelný komplex Královská vyhlídka

Do velmi vážných potíží se dostaly nejznámější a nejproslulejší české lázně Karlovy Vary. Tvrdě doplatily na všechny politické i ekonomické otřesy posledních měsíců. Kvůli ruské krizi a pádu rublu nyní z města utíká ruská klientela. Navíc se snaží co nejrychleji prodat nemovitosti, které zde skoupila do té míry, že jí s několika málo výjimkami patří celé lázeňské území. Na každém rohu tak lze spatřit křiklavý nápis „na prodej“.

Zatímco jinde v Česku již konečně došlo k výraznému oživení realitního trhu, o Karlových Varech to neplatí. Po obrovském boomu, vrcholícím před pěti lety, nastal prudký pád. Domácí i zahraniční realitní kanceláře marně nabízejí stovky prázdných bytů, od panelákových až po luxusní rezidence v ceně přes deset milionů korun. Na prodej jsou také hotely, činžovní domy, penziony, obchody nebo pozemky. Přesto se v lázeňském centru staví dál. Nová výstavba ale arogantně narušuje někdejší malebné panorama s tradičními dominantami a vyhání z historického jádra poslední zbytky českých obyvatel.

Je to věc vlastníků

Krajské listy se proto snažily zjistit, jak hodlá karlovarský magistrát vyřešit otázku vylidňování centra i poloprázdných hotelů a sanatorií právě v návaznosti na stále novou, často kontroverzní výstavbu. Tisková mluvčí Helena Kyselá nám sdělila: „Úkoly města jakožto subjektu samosprávy jsou vymezené zákonem o obcích. K těmto úkolům nepatří monitoring naplněnosti soukromých nemovitostí ani vyvozování důsledků z jejich případné nenaplněnosti. To je starostí vlastníků a provozovatelů těchto zařízení. Kompetencí magistrátu není posuzovat, zda nová výstavba soukromých investorů (bez účasti veřejných prostředků) je potřebná či nepotřebná. To je věcí těchto investorů.“

Zajímalo nás také, zda přesto vedení města uvažuje o stavební uzávěře, která by mohla omezením nové výstavby prázdné objekty eliminovat. Odpověď byla stejně odmítavá: „Neuvažuje. Tento nástroj se užívá tehdy, pokud je předmětné území do budoucna dotčeno rozsáhlým záměrem ve veřejném zájmu (např. těžba, dálnice...). Nic takového zde nepřichází v úvahu.“

Nezávazná studie

O podivném přístupu magistrátu k tak zásadnímu problému, jakým je devastace památkové zóny novou, zbytečnou výstavbou, svědčí i následující odpověď na dotaz, zda byla přijata alespoň nějaká konkrétní opatření, aby k ní již dál nedocházelo. Podle Kyselé se teprve připravuje nový územní plán města: „Byla pořízena a zaregistrována Územní studie prostorových regulativů pro historické jádro města Karlovy Vary. Tento územně plánovací podklad striktně omezuje zastavitelnost doposud nezastavěných pozemků novými stavbami. Studie sice není sama o sobě závazná, ale promítá se předepsaným způsobem do rozhodování stavebního úřadu,“ sdělila Krajským listům tisková mluvčí magistrátu.

Na žádost města prý také krajský úřad připravuje vydání Plánu ochrany městské památkové zóny podle památkového zákona, což bude závazné opatření obecné povahy. „Výstavbě objektů, narušujících unikátní historickou strukturu zástavby v lázeňském území, zabraňuje Statut lázeňského místa Karlovy Vary. Nezanedbatelná je rovněž činnost orgánu památkové péče podle památkového zákona. A v neposlední řadě působnost města jako účastníka správních řízení, který podle stavebního zákona chrání zájmy obce. K tomu má magistrát zřízený příslušný útvar a také komisi architektury a památkové péče,“ vysvětlila ještě Helena Kyselá.

Náměstkovo školení a všeobjímající klid

Své stanovisko nám poskytl také náměstek primátora Jiří Klsák. Patrně ale předpokládá, že o Varech v Praze nic nevíme: „Historické centrum Karlových Varů je z urbanistického i architektonického hlediska velmi cenným dokladem charakteru světového lázeňského města z doby největšího rozkvětu tohoto odvětví v druhé polovině 19. století a začátku století dvacátého. Bylo, a stále je, nejen architektonickým skvostem, ale i místem setkávání významných osobností z politické sféry, šlechticů, monarchů a prezidentů, z kulturní a umělecké sféry, ze sféry vědecké. Karlovy Vary nejen léčí svým přírodním bohatstvím, ale nabízejí i nepřeberné množství smyslových a duchovních zážitků. Společně s městem je velikou devízou i okolní krajina, která poskytuje prostor k odpočinku a nabízí všeobjímající klid v lůně čisté přírody. Všechny tyto aspekty se snažíme zachovat a nabídnout našim návštěvníkům a občanům i do budoucna. Proto je nabíledni naše snaha nabídnout kvality a fenomén našeho města na Seznam světového dědictví UNESCO. O tom, že skutečně máme co nabídnout, svědčí i fakt, že šestnáct nejvýznamnějších evropských lázeňských měst svěřilo vůdčí roli v tomto procesu právě Karlovým Varům,“ pochlubil se Klsák.

P. S. Přes všechny proklamace vedení města jsou Karlovy Vary rájem zlatokopů, kteří drasticky zasahují do tradiční unikátní architektury. Slavný ’slet dortů‘ válcují betonová monstra, zející prázdnotou.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adéla Hofmanová