Sebevražda, havárie letadla, doživotí… S čím vším musel bojovat oblíbený herec a dabér, který v pátek zemřel? Tajnosti slavných

Foto: Scéna

Popisek: Před kamerou Jan Pohan většinou oblékal uniformy všeho druhu – policistů, vojáků a důstojníků českých i cizích armád. Naposledy si zahrál v seriálu Policie Modrava, který startuje na obrazovce Novy již za pár dnů.

Jako by si ho smrt vzala na mušku už od dětství, musel se vyrovnávat s jednou tragédií za druhou. Přesto dokázal své dceři dopřát hezké dětství. Co všechno musel v životě překonat herec a dabér Jan Pohan, který nás navždy opustil v pátek 13. února?

Každý kousek štěstí mu vzápětí sebrala smrt. Životní sen se mu nesplnil – nikdy nedostal příležitost zahrát si ve velkém divadle. Jan Pohan byl zkrátka hercem vedlejších rolí, ztvárnil jich ale desítky a ve většině z nich se i před kamerou potýkal se smrtí. Jeho úžasně zabarvený baryton však dobře známe především z dabingu. Děti z australského seriálu Skippy, v němž ho propůjčil správci národního parku a tatínkovi malého hlavního hrdiny, dospělí zase z kriminálek, v nichž namlouval například komisaře Navarra či Matlocka.

Krvavý konec velké rodiny

Původně se jmenoval Kurt Jüstl a narodil se 7. prosince 1930 v Drahovicích u Karlových Varů jako nejmladší ze čtyř dětí. Jeho otec, který měl obchod s látkami, byl Němec, matka zase napůl Angličanka a napůl Češka. V roce 1933 se rodina přestěhovala do Prahy a krátce nato došlo k tragédi, jejíž příčiny a podrobnosti se herec nikdy nedozvěděl. Tatínek zastřelil maminku a potom obrátil zbraň proti sobě.

Jako vyšetřovatel Janda v roce 1960 v detektivce Bílá spona

Čtyři nezaopatření sirotci byli dáni k adopci, bohužel ale nikoli pohromadě. Bratr Fritz (Bedřich) se kvůli své válečné vojenské minulosti nevyhnul po válce odsunu, a tak žil poté v Německu stejně jako sestra Marie. Sestra Markéta se dostala na Moravu a krátce po osvobození bohužel zemřela. Nejmladší Kurt zůstal dva roky ve starém sirotčinci pod pražským Petřínem a v roce 1935 ho adoptoval podplukovník František Pohan. Rodiče ale na něj neměli čas, a tak Kurt přilnul k babičce, která byla zřejmě v jeho dětství jediným člověkem, k němuž měl vůbec šanci vytvořit si hlubší citovou vazbu.

Bratr zachránil otčíma před smrtí

Na československé důstojníky měli nacisté obzvlášť spadeno a jejich pozornosti neunikl ani podplukovník František Pohan, který byl v roce 1943 souzen říšským soudem v Berlíně. Jako svědek stál tehdy u soudu voják v uniformě SS Fritz Jürstl. Byl to Kurtův bratr, který se chtěl Pohanovi odvděčit za to, že u něj mladší sourozenec našel v Praze nový domov. Stál na straně obhajoby a argumentoval tím, že se československý podplukovník ujal v Praze poloněmeckého dítěte. Díky tomu dostal podplukovník Pohan ‘pouze‘ doživotí.

S Jiřím Sovákem v roce 1970 v detektivce Na kolejích čeká vrah

V návaznosti na soud v Berlíně bylo rozhodnuto: Když je mladý Pohan poloněmecké dítě, tak z něj uděláme celoněmecké! Třináctiletý Jan, nyní už zase Kurt, jakoby se špatně narodil. Putoval do dětského domova pro německé děti, soustředěné z celého Německa, kde ale byl považován za 'tělesnou vadu' jeho původ po matce, a tak mu nadávali do ‘českých sviní‘. Paradoxně se mu kvůli národností 'směsi' po rodičích neulevilo ani po válce. V roce 1945 se sice definitivně stal Janem Pohanem a vrátil se k adoptivním rodičům, pro změnu mu byl ale zase vyčítán německý původ.

Uniforma se stala jeho osudem

Na vojně v Litoměřicích uváděl jako konferenciér vystoupení Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Poté získal angažmá v zájezdovém Vesnickém divadle a od roku 1960 byl členem hereckého souboru Filmového studia Barrandov. Před kamerou se Jan Pohan začal objevovat koncem 50. let, poprvé si zahrál ve filmu v roce 1958, v psychologickém dramatu Zde jsou lvi ztvárnil milence nevěrné manželky hlavního hrdiny. Pak už většinou oblékal uniformy všeho druhu – policistů, vojáků a důstojníků českých i cizích armád. První důstojnické role ztvárnil ve filmech Bílá spona či Rychlík do Ostravy. Podobný typ rolí mu vynesly i snímky Kdo chce zabít Jessii?, Kdyby tisíc klarinetů, Strach, Mezi námi zloději či Skok do tmy, v němž ztělesnil ruského navigátora.

V seriálu Třicet případů majora Zemana

Hrál také v seriálech Chalupáři, 30 případů majora Zemana, Malý pitaval z velkého města, Dynastie Nováků, Zdivočelá země nebo v Kriminálce Anděl. Nejspíš si ho ale vybavíme jako hajného Antoše v legendární šumavské trilogii s Tomášem Holým. Natáčelo se tehdy na Kvildě a Pohanovi šumavská příroda tak učarovala, že si tam pořídil chalupu. Jako rodilý Němec vynikal perfektní němčinou, díky čemuž se objevil i v zahraničních snímcích, například ve filmech Noc v pohraničním lese či Kašpar Hauser a v několika seriálech. V roce 2001 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

Štěstí neměl ani v lásce

Smůla jako by si na Jana Pohana zasedla i v partnerských vztazích. Oženil se a narodil se mu syn, manželství se ale brzy rozpadlo. Štěstí mu osud nedopřál ani po druhé svatbě. Jeho manželka byla letuška a měli spolu dceru Kateřinu. Jenže když byly holčičce tři roky, přišla jeho žena o život při letecké havárii v Kanadě a Jan Pohan zůstal na výchovu dcery sám. Měl se co otáčet, naštěstí ale o filmové příležitosti neměl nouzi, přestože hlavní role v českém projektu se nikdy nedočkal.

Se Soňou Norisovou v seriálu televize Nova Policie Modrava

V posledních letech si život vychutnával a trávil co nejvíc času na své nádherné chalupě na šumavské Kvildě. Svátky prožil doma, ale už se zase těšil na letošní jaro, kdy se znovu chtěl vypravit na chalupu. Tohle přání mu už ale osud odepřel. Jan Pohan zemřel v pátek 13. února dopoledne. „Odešel pokojně po naplněném životě,“ řekla médiím jeho dcera Kateřina Špačková. Její otec pracoval ještě nedlouho před smrtí, naposledy natáčel novou řadu kriminálního seriálu Policie Modrava, kterou začne již za pár dnů vysílat televize Nova.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská