Ministryně Marksová navštívila SOS vesničku. A dozvěděla se, co všechno napáchal exministr Drábek

Foto: Hans Štembera

Popisek: Michaela Marksová

REPORTÁŽ Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová se v úterý při své návštěvě Karlovarského kraje obsáhle věnovala problematice SOS vesniček. Jak by ostatně také ne, vždyť zde je od roku 1969 první dětská vesnička SOS, jedna ze tří v České republice. A ačkoliv ty to v posledních letech neměly vůbec lehké a téměř balancovaly na hranici existence, situace se obrací k lepšímu. Podle slov národního ředitele SOS dětské vesničky Petra Lužného se tu rozbíhají nové programy, zvětšuje se kapacita a výhled do budoucnosti je optimistický.

„Myslím si, že Karlovarský kraj toho dělá ve srovnání s jinými kraji moc,“ zhodnotila na začátek návštěvy ministryně. „Maximálně využívá evropské projekty. Například projekt Transformace psychiatrické péče. Za pomoci ministerstva se těch věcí může měnit ještě dost k lepšímu. Model vesniček je dobrý. Každá forma náhradní péče o děti, jež je rodinného typu jako tady, tak je určitě velice vítaná.“ Ocenila zároveň areál vesničky, který podle ní byl na svou dobu velmi moderní.

Špatná léta jsou (snad) pryč

Informace dále konkretizoval ředitel Lužný: „Programy se rozjíždí souběžně ve všech vesničkách. Ta v Karlových Varech byla pionýrem pro SOS Sluníčko. V Karlových Varech jsme si to vyzkoušeli. Byly dobré reference a na to konto rozšiřujeme tyto programy ještě do Brna, a pokud se zadaří, tak je budeme spouštět i v Praze. Dneska máme přes tři sta dětí, což je trojnásobek za jeden rok. Děláme teď taková opatření, aby si zařízení mohlo na sebe vydělat a bylo pro daný region účelně využíváno. Přijali jsme nového ředitele pro tuto vesničku, který bude zastřešovat stále více programů.

Přibývá rodin ohrožených chudobou

„Je to spojeno s tím, co se děje ve společnosti. Pokud roste počet rodin, které jsou ohroženy chudobou, tak se nedá očekávat, že bude klesat počet ohrožených dětí. To je navázané na sebe. Jediná šance, jak tento trend zpomalovat, je zahájit preventivní program jako je sociálně aktivizační služba,“ pokračoval dále k aktuální situaci Petr Lužný.

Ta se podle něj začala realizovat na Sokolovsku a Karlovarsku od začátku letošního června. Na dotaz ParlamentníchListů.cz k nyní velmi medializované střídavé péči pak řekl: „Je důležité, aby mělo dítě oba rodiče. Musí vidět vzor ženský i mužský, a pak by se měla vytvořit citová vazba. Střídavá péče samozřejmě není ideální, ale je to svým způsobem řešení v té rodině. My jsme měli ve vesničkách pouze matky pěstounky,“ vrátil se k  dětským vesničkám jejich národní ředitel. „Od loňského roku nabíráme i manželské páry. Je to pak něco jiného. Ty děti si tatínka užívají. Když máte ve vesničce převahu matek, tak děti tíhnou k mužskému prvku. Když je ve vesničce chlap, tak si mají s kým zahrát fotbal a podobně. Maminka si s nimi bude hrát těžko na vojáky. Je to velký posun. Podívejte se, jak fungují takové ty mamahotely. Jsou takhle masírovaní a nakonec u té maminky skončí a nemají zájem se stěhovat.“ Jak dodal, statisticky v  SOS vesničkách převažují chlapci, což se nedá ale nijak rozumně vysvětlit.

Neztrácet kontakt s rodinou

„Konečné řešení je pak ten dětský domov,“ zapojil se do diskuze náměstek hejtmana Karlovarského kraje pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví Miloslav Čermák. „Tady je prostor, kdy dítě přijde sem, má šanci se s rodinou ještě zpátky sblížit. V tom duchu tady pracují. Po šesti měsících se vidí, jestli ten návrat je možný, či nikoliv. Kdyby to nebylo možné, tak by byl krajní variantou dětský domov. Nejsou to už ale takové ty domovy - dlouhá chodba a pokoje. Snažíme se to postavit tak, aby ti lidé šli do života připraveni. Vesničky mají budoucnost. Budu rád, když budeme s panem ředitelem projednávat jejich další rozšíření. Vidím to jako variantu. Není možné, aby zde existovaly jen organizace zvané Klokánek. Vesničky by mohly vytvořit základ, aby se pracovalo tak, jak se pracovat má. Nestahovat děti jen k sobě, ale naopak pracovat i s tou rodinou, a pak aby se děti dostaly třeba k dobrým pěstounům.“

Na setkání se také hovořilo o aktivitách exministra Drábka, který nadmíru preferoval pěstouny a ostatní organizace byly na okraji zájmu. To už je však podle sociálních pracovníků naštěstí minulostí.

Krok správným směrem

K převodům kompetencí na krajské úřady, kdy ministerstvo již nebude rozdělovat přes 7 miliard na sociální služby, ale postoupí to na jednotlivé kraje, Marksová exkluzivně pro ParlamentníListy.cz, když pokračovala ve své pracovní návštěvě Karlovarska v Domově pro osoby ze zdravotním postižením Pramen v Mnichově, uvedla: „Převod na kraje je krok správným směrem, protože už jen dnes, co jsme viděli, tak je jasné, že ten kraj s těmi organizacemi úzce komunikuje. Vlastně bez toho to ani nejde. Můžeme z centra finančně pomoci, ale... Vždyť si jen vezměte ten čas, než člověk dojede na místa jako je tohle nebo SOS vesničky. Je to několik hodin cesty na to, abychom z Prahy opravdu viděli, jaké ty služby jsou a jak kvalitní.“

Václav Fiala

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová