Rozmlácený a zakopaný v lázeňských lesích: Vzkříšení

Foto: Magistrát města Karlovy Vary

Popisek: Vykopané fragmenty sochy Poutníka

Karlovarští nadšenci se pustili do ambiciózního plánu a chtějí vrátit na své místo impozantní sochu Poutníka, kterou po druhé světové válce kdosi zničil a zakopal do země pod rozhlednou Diana. Veřejná sbírka na obnovu osmisetkilového litinového monumentu už běží na plné obrátky a lidé posílají první tisíce korun. Pokud všechno půjde podle plánu, slavná figura složená z mnoha rozbitých kusů znovu ožije přesně 115 let od svého prvního odhalení.

Příběh karlovarského Poutníka začal už za Rakouska-Uherska, kdy vzkvétající lázeňské město zažívalo obrovský turistický boom. Místní občané a milovníci výletů tehdy založili Karlsbader Wanderer Club, což byl s velkou pravděpodobností úplně první turistický spolek v českých zemích. Slovo Wanderer označuje někoho, kdo chodí pěšky, takže se to dá přeložit jako poutník, tulák nebo prostě moderně turista. Členové spolku tehdy milovali pěší výlety do okolních kopců a rozhodli se, že své nadšení otisknou přímo do krajiny. K padesátému výročí založení svého klubu si objednali v blanenských slévárnách obří litinovou sochu.

Vážil úctyhodných 800 kilogramů

Tenhle monument v nadživotní velikosti vážil úctyhodných 800 kilogramů a představoval kráčejícího muže s hůlkou, který v širokém gestu smekal klobouk a zdravil kolemjdoucí. Odhalení sochy 28. dubna 1912 na Výšině přátelství byla obrovská sláva, které se účastnilo vedení města, davy lidí i samotní členové spolku. Dobový tisk se mohl rozplynout nad tím, jak krásně dílo propojuje úctu k přírodě a městu. Jenže idylka netrvala věčně a přišly temné časy spojené s koncem druhé světové války v roce 1946. V té době bylo všechno německé v divoké nelibosti a Poutník se stal trnem v oku lidem, kterým připadal jako příliš germánský symbol.

Socha Poutníka na archivním snímku. Foto Klub přátel Karlových Varů

Někdo sochu strhl z kamenného podstavce, brutálně ji rozmlátil na kusy a narychlo zakopal do země kousek od původního místa. „Jak se to stalo, asi nikdo přesně neví. Po válce byly ničené památky na německé předchůdce,“ vysvětlil pro iDnes.cz později karlovarský archeolog Jiří Klsák. Těžká litina zůstala schovaná pod vrstvou hlíny hlavně proto, že se s ní nikdo nechtěl tahat dolů z prudkých karlovarských kopců. Desítky let o ní nikdo nevěděl, až v osmdesátých letech svitla naděje díky vzpomínkám pamětníka Petra Hrušky. Ten kolem podstavce jako malý kluk jezdil na koloběžce a pamatoval si, kde by mohlo torzo ležet.

„Byli jsme samozřejmě nadšení, protože jsme věděli, že tam socha stávala na kamenné pyramidě. Psal se 9. duben 1988 a my jsem si mysleli, že jí stačí drobná oprava,“ vzpomínal na první pátrací akci karlovarský historik Stanislav Burachovič. Jenže tehdy nebyly k dispozici žádné moderní hledačky kovů, takže parta nadšenců ryla v zemi víceméně naslepo. Dvě hodiny zoufale prohledávali terén, zkoušeli různé sondy a už to pomalu chtěli vzdát. Pak ale jeden z mladíků zavadil rýčem o kov a všichni začali horečně kopat. „Protože byla rozsekaná, tak jsme byli strašně zklamaní,“ popsal smutný nález historik Burachovič.

Vybaveni moderní technikou kousky Poutníka metr pod zemí znovu vykopali 

„Mysleli jsme, že ji znovu vztyčíme ke stému výročí Klubu českých turistů,“ přiznal tehdejší zklamání Stanislav Wieser, předseda Klubu přátel Karlových Varů. Protože tehdy neměli peníze ani technologii na opravu takhle zničené litiny, smutně kousky sochy zase zakopali zpátky s nadějí, že se k nim někdy v budoucnu vrátí. Ta chvíle přišla o rovných třicet let později, konkrétně 9. listopadu 2018. Tým historiků a archeologů vybavený moderní technikou kousky Poutníka přibližně metr pod zemí znovu vykopal a převezl je do bezpečí karlovarského muzea. „Vyrobily ho Blanenské slévárny. Dokonce jsme pátrali i po tom, jestli by se dal vystopovat nějaký model či nákresy,“ vyprávěl Wieser s tím, že původní dokumentace už bohužel neexistuje.

Dnes je situace úplně jiná a Klub přátel Karlových Varů se rozhodl, že zničenou legendu vrátí zpátky na její kamenný podstavec. Možnosti záchrany konzultovali s kovářem Tomášem Dolejšem a nakonec padla volba na sochaře Jana Oberreitera. Ten si koncem června 2026 přijel vyzvednout hlavu a další fragmenty Poutníka a odvezl si je do svého ateliéru v Českých Budějovicích. Plán je takový, že se z dochovaných kousků vytvoří forma a chybějící části těla se ručně domodelují. Celá sranda, která zahrnuje přípravu fragmentů, lití nové sochy, dopravu a instalaci, vyjde zhruba na půl milionu korun.

Peníze se teď sbírají od dárců a k 7. červenci 2026 lidé poslali na transparentní účet už 162 390 korun. Město Karlovy Vary slíbilo pomoc s propagací i zajištěním důstojného místa v lázeňských lesích. Celá sbírka poběží do konce roku 2026 a přes zimu bude sochař v ateliéru tvrdě pracovat na obnově. Pokud všechno půjde podle harmonogramu, Poutník se slavnostně vrátí na Výšinu přátelství 28. dubna 2027. Bude to přesně na den 115 let od chvíle, kdy poprvé pozdravil lázeňské hosty.

Zdroje: Magistrát města Karlovy Vary, karlovarskypoutnik.cz, Facebookový profil Karlovarského Poutníka, iDnes.cz

Vložil: Markéta Vančová