Špionážní thriller, nebo detektivka? Příběh „neznámé památky“. Časosběr

Foto: Se svolením NPÚ

Popisek: Relikviář svatého Maura

Hrdina našeho dnešního příběhu není z masa a kostí, i když v sobě kosti má. Ale chrání je neskutečná krása. Relikviář svatého Maura je označován jako druhá nejcennější památka naší země. Přesně ta, která by se při ohrožení přesouvala do bezpečí spolu s korunovačními klenoty. Přitom stačilo málo a relikviář by zůstal zakopaný, anebo by byl v zahraničí. Ačkoliv jde o památku z časů středověku, fascinujícím způsobem se na něm podepsala i historie dvacátého století. Do centra pozornosti se dostal právě před čtyřiceti lety.

Relikviáře obecně slouží jako schrány pro ostatky svatých. Obvykle se jedná o nejzdobnější předměty, mají dokazovat, jak moc si lidé mučednické smrti svatých cení. Bečovský relikviář má podobu truhly, základem bylo dřevo a na něj byly naneseny vrstvy zlata, stříbra, doplněny drahými kameny a vyzdobeny malými soškami. Ve zlatě, jak jinak. Celkem jej zdobí dvanáct sošek apoštolů.

Původ jedinečné památky se dá vystopovat až do 13. století, tedy do románských dob. Dnešní podobu prý schrána dostala v letech 1225 až 1230. Zhotoven byl pro valonský klášter ve Florennes. Jeho výrobu zadal tamější církevní představený Gérard de Rumigny, biskup v Cambrai. Podařilo se mu získat ostatky světců – svatého Jana Křtitele a svatého Maura. Později byly do relikviáře dodány ostatky svatého Timoteje a svatého Apolináře. Takže se v něm celkem nacházeli čtyři svatí. Není divu, že impozantnímu seskupení světců se chodili klanět lidé z celého širokého okolí.

Zásadní změna přišla s Velkou francouzskou revolucí, která církev sejmula z piedestalu a účtování ve jménu rovnosti odnesly i mnohé památky. Klášteru ve Florennes se rabování revoluce naštěstí vyhnulo, ale neminulo ho zrušení v roce 1798. Knihovna a archiv byly zničeny, relikviář se dostal do místního kostela, kde léta chátral v rohu sakristie spolu se starým nábytkem.

Pak na scénu vstupuje šlechtický rod Beaufort-Spontinů, původně lotrinská nobilita, která svůj osud spojila s Habsburky. Na počátku devatenáctého století roku 1813 rod zakoupil bečovské panství, v roce 1837 přikoupil toužimské. Na Karlovarsku si tak vytvořil jednolitou základnu pro své aktivity na území Čech.

Šlechtické rody, především ty bohaté, často do svých majetků přikupují cenné památky a tak Alfréd de Beaufort-Spotin roku 1838 zakoupil i chátrající relikviář a umístil ho na zámek v Bečově nad Teplou. Prodejní cena byla 2 500 franků, následovalo restaurování v letech 1847 až 1851 a to stálo celých 3 000 franků.

Relikviář svatého Maura. Foto NPÚ

Koupě nebyla úplně příznivě přijata, zádušní rada kostela a obec Florennes rozporovala odvoz relikviáře, argumentovala tím, že se jedná o nezpochybnitelné kulturní dědictví Belgie. Vedly se dlouhé spory, které nakonec šlechtice v rámci mimosoudního vyrovnání stály dalších 20 tisíc franků.

Restaurovaná schrána byla vystavena v zámecké kapli a v roce 1932 byl relikviář uveden v soupisu památek areálu hradu a zámku v Bečově nad Teplou od dr. Antona Gnirse. Beaufortové žádali, aby v soupisu uveden nebyl, proto ho ve druhém vydání knihy nenajdete. Vzhledem k dalším osudům památky se jejich odpor zdá velmi prozíravým. 

Československá republika hned po svém vzniku provedla pozemkovou reformou a celkově se ke šlechtě a jejím tradicím chovala dost nepřátelsky. Třicátá léta přinesla nejdříve hospodářskou krizi a poté se začaly projevovat čím dál větší trhliny mezi soužití Čechů a Němců. A šlechtický rod Beaufort-Spontinů bohužel patřil k těm, kteří se vydali cestou kolaborace s Třetí říši. Když se blížil její konec, v roce 1945 se tehdejší zámecký pán rozhodl svou nejcennější památku ukrýt, schoval ji pod podlahu zámecké kaple. Příslušníci bečovské šlechty byli odsunuti a majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů.

Historická schrána čekala zakopána na své znovuobjevení dalších čtyřicet let. Až se v červnu roku 1984 objevil na československém velvyslanectví ve Vídni tajemný muž. Oslovila jej odsunutá šlechtická rodina, zda by jí nemohl pomoci s vyvezením relikviáře z Československa. Její členové se krátce předtím v Bečově přesvědčili, že se tam nic nezměnilo, prkna kaple jsou neporušená, a tak pravděpodobně k objevení relikviáře nedošlo.

Pan Danny Douglas, obchodník považovaný za experta na region střední Evropy, začal jednat s Československem, navrhl uzavření smlouvy o vývozu neznámé památky a nabídl státu její odkoupení za 250 000 amerických dolarů. Od ambasády se informace okamžitě dostala do Prahy a kolem „neznámé památky“ začal kolotoč schůzek a pátrání, které vedl speciální tým kriminalistů. Místy bylo jejich počínání velmi eskamotérské.

Smlouvu s Douglasem dostal za úkol podnik zahraničního obchodu Artia, který měl pod palcem veškerý dovoz a vývoz kulturních a uměleckých předmětů a postupně se stal proslulý až neuvěřitelnými čachry s kulturním dědictvím země. Douglas byl ve Vídni sledován StB a všichni se snažili získat z něj alespoň nějaké informace, o jakou památku se jedná.

Postupně od něj v rámci dojednávání smlouvy (která nakonec nikdy nebyla uzavřena) byly zjištěny některé indicie – je to kovové, duté, velké jako konferenční stolek, pochází to ze 13. století a nachází se to asi 100 km od Norimberku. Policisté měli vytipováno hned několik šlechtických rodů, ale ve chvíli, kdy Danny Douglas stanovil za místo příštího setkání Karlovy Vary, které jsou od Bečova nad Teplou jen kousek, šli najisto.

Na začátku listopadu 1985 se objevili na zámku Bečov a před půlnocí 5. listopadu se v zámecké kapli mohli kriminalisté spolu s tehdejších kastelánem radovat. Rozhodli se relikviář z podzemního úkrytu okamžitě vyzvednout, což učinili způsobem, z něhož později experty na konzervování památek omývali. Skříňka jejich péči naštěstí přežila a ocitla se v kanceláři policejního velitele.

V roce 2006 o tom vznikl televizní dokument Hon na Maura. Najdete ho v iVysílání České televize a vřele ho doporučuji. O postupech tehdejších státních orgánů zde přímo mluví Danny Douglas, ale za hvězdu dokumentu považuji tehdejšího pana kastelána Karla Macka, který pátrání komunistických kriminalistů dodává barvitý nadhled. A vše korunuje historkou, jak se o utajeném pátrání, kvůli kterému jej zavazovali k absolutní mlčenlivosti, dozvěděl velmi krátce po nálezu z vysílání západní televize, kterou pár kilometrů od hranic na zámku chytal. Nazvali to „objevem století“.

Naštěstí netušili, jak tento objev století probíhal, jak se příslušníkům od schrány oddělilo uhnilé dřevěné dno a tak náčelník kosti čtyř světců uložil do pytle, který pak měl pod stolem a památkářům jej odevzdal zvlášť.

Poté byla schrána coby cennost uložena do trezoru v dnešní České národní bance, což podle konzervátorů bylo prostředí suché, teplé a pro zahnívající dřevo naprosto nevhodné. Na návrh expertů Aleny Novákové a Andreje Šumbery byla sejmuta výzdoba a relikviář byl rozložen na jednotlivé prvky. Celkem se jednalo o 499 samostatných dílů, které byly precizně nafoceny. I když byl vypracován posudek na restaurování, musel si relikviář na obnovu svého lesku počkat. Ta chvíle nastala v roce 1991, celý proces pak trval neuvěřitelných 11 let. V roce 1995 byla románská zlatá truhla prohlášena nařízením vlády za Národní kulturní památku České republiky, má pořadové číslo 308.

Dnes můžete Relikviář svatého Maura obdivovat přímo v Bečově nad Teplou. Samozřejmě, že je v plně zabezpečené místnosti a za neprůstřelným sklem, jak se na naší druhou nejcennější památku sluší a patří. Mě osobně při příchodu ohromila síla jeho lesku, ale když si na to oslnění zvyknete, doporučuji obejít si ho kolem dokola a věnovat se neskutečně precizním detailům.

Schrána se přesouvá minimálně, a pokud ano, tak jsou to obrovské manévry plné po zuby ozbrojených příslušníků policie. Jsou prostě památky, za kterými si musíte dojet. A výlet do Bečova nad Teplou za to stojí, kromě „Maura“ tu totiž uvidíte naprostý unikát. Šlechtické sídlo skládající se z hradu i zámku.

Zdroje: Wikipedie

https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-relikviar-svateho-maura-nevedeli-co-hledaji-nasli-poklad-65376

https://www.zamek-becov.cz/cs/becovske-poklady/relikviar-svateho-maura

https://plzen.rozhlas.cz/relikviar-svateho-maura-ukryva-ostatky-ctyr-svatych-8618236

https://medium.seznam.cz/clanek/blablabla-pribeh-objevu-relikviare-sv-maura-byl-jak-filmu-ma-cenu-pul-miliardy-a-chteli-ho-ukrast-za-hranice-158320

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10109585354-hon-na-svateho-maura/

Vložil: Radka Vosáhlo