Rudá věž smrti u Jáchymova

Foto: Město Ostrov

Popisek: Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova

Symbolicky v pátek 5. září byla Rudá věž smrti na Jáchymovsku předána do správy Národního památkového ústavu. Cílem je zastavit chátrání této unikátní památky a přeměnit ji v důstojné místo připomínky utrpení politických vězňů 50. let minulého století.

„Rudá věž smrti už nebude chátrat – stane se trvalou připomínkou obětí komunistického režimu a jasným poselstvím, že svoboda a lidská práva nesmějí být považovány za samozřejmost,“ zdůraznil při předání ministr kultury Martin Baxa a dodal: „Po letech složitých jednání jsme dosáhli výsledku.“

Sedmipatrová věž z červených cihel, dominanta celého areálu, sloužila v letech 1951–1956 k drcení a třídění radioaktivní uranové rudy. Granulace rudy se prováděla mechanicky, v suchém stavu, postupným drcením v deskových drtičích a na vibračních sítech. Jednalo se o nepřetržitý třísměnný provoz a denně se zpracovalo cca 5–6 tun smolince. Vězni zde museli pracovat bez jakýchkoliv ochranných pomůcek v otřesných podmínkách. „Nebylo vidět ani vlastní předpaženou ruku,“ popisovali pamětníci prašné prostředí, kde se podle průvodce a znalce jáchymovských lágrů Lubomíra Modroviče drtila ruda „prachsprostým sovětským primitivismem“. Drtivá většina z takzvaných „muklů“ – mužů určených k likvidaci – podle něj zemřela na rakovinu plic. Odhaduje se, že pracovištěm prošlo na 1500 mužů.

Ministerstvo kultury přislíbilo zajistit financování památkové obnovy. „Rudá věž smrti je výjimečnou národní kulturní památkou. Jejím převzetím do správy získává Národní památkový ústav možnost zajistit její odbornou obnovu a dlouhodobou ochranu,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková a vysvětlila: „Nechceme ji zachovat jen jako technický unikát, ale především jako silné místo paměti, které budoucím generacím připomene cenu svobody.“

Prvními kroky budou odstranění statických poruch a oprava střechy. Po zajištění bezpečnosti plánuje NPÚ památku v omezené míře zpřístupnit veřejnosti. V budoucnu by v areálu mělo vzniknout důstojné návštěvnické a edukační centrum. Stálou expozici připraví Národní muzeum.

Kdo končil v „pekle“

Podle Lubomíra Modroviče šlo o „pestrou společnost“ lidí, kteří mohli být režimu nebezpeční. „Končili tu lidé, kteří mohli být režimu nebezpeční, protože v sobě měli pevný hodnotový systém. Jedinci, kteří za války prokázali odvahu postavit se německým okupantům, takže se nabízelo, že se můžou vzepřít i komunistickým mocipánům,“ popsal Modrovič. Mezi vězni byli západní letci, vojáci Svobodovy armády, partyzáni, ale také sportovci jako hokejisté Stanislav Konopásek a Václav Roziňák nebo první trenér Emila Zátopka Jan Haluza.

Vězeňské tábory v okolí Jáchymova a Horního Slavkova, které připomíná i osm a půl kilometru dlouhá naučná stezka Jáchymovské peklo, poznalo podle odhadů na 65 000 lidí. Rudá věž smrti, která je od roku 2019 v rámci Hornického regionu Erzgebirge/Kruš­nohoří zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO, se tak stane trvalým mementem nejen pro Českou republiku, ale pro celý svět.

Vložil: Markéta Vančová