Vyvolal páter Hahn ďábla? Záhady života
28.04.2024
Foto: Wikimedia – volné dílo
Popisek: Kaple Sv. Kříže na hřbitově v Horní Blatné. Kdo má velké štěstí, může tu prý pátera Hahna, přezdívaného Faust Krušných hor, potkat každých sto let.
Krušné hory na návštěvníky dodnes působí drsnou přírodou i svou magickou atmosférou. Život tu nikdy nebyl jednoduchý, a snad i proto se právě tady rodilo i mnoho výrazných osobností. Jednou z nich je muž, kterému se v kraji neřeklo jinak než krušnohorský Faust.
Johann Adalbert Hahn se narodil 14. února 1750 v Horní Blatné v horním mlýně. Jeho otec byl mlynář a patřil k bohatší vrstvě obyvatel tohoto města, a tak se čekalo, že malý Johann půjde v otcových šlépějích. Z našeho pohledu je překvapivé, že byl již v necelých dvou letech, totiž 9. ledna 1752, zapsán jako učeň. Jenže otec míní, osud mění. V roce 1761, kdy mu bylo jedenáct let, opustil město kvůli studiu na Piaristickém gymnáziu v Ostrově a svá studia ukončil v roce 1773 v arcibiskupském semináři na pražské univerzitě.
Někdy v letech 1775 či 1776 byl pak vysvěcen na kněze. Léta po vysvěcení ale byla zlá, Johann se nemohl nikde uchytit, za prací odcestoval až do Vídně, ale ani tam nenašel žádné zaměstnání. Psychika i fyzické tělo dostávaly zabrat, proto snad ani není divu, že mladý muž těžce onemocněl a rok a půl roku se dostával z nejhoršího. V tomto období žil ze svých úspor, ale peníze a potraviny dostával i od svého bratra, který je do Vídně posílal po povozníkovi z Horní Blatné. V té době byl Johann Adalbert velmi chudý.
Měl schopnost vyvolat ďábla?
V roce 1782 se Hahn dozvěděl o velikém pokladu, který měl být údajně zakopán v lesích poblíž Purkersdorfu, přibližně 15 kilometrů západně od Vídně. V této souvislosti se setkal se studentem Viktorinem Hubálkem, který vlastnil návod pro hledání pokladů pomocí zaklínadel. Muži se ale z radosti v očekávání pokladu opili, páter Hahn plán prozradil a následně byl zatčen za kopání pokladů. Diecézní soud však pátera Hahna tohoto obvinění zprostil.
Pak následovala další hubená léta, kdy se Johann Adalbert Hahn v podstatě toulal krajem a na žádné farnosti dlouho nevydržel. Už 6. června 1795 je ale v posudku jistého faráře Josefa Fabiana možné se poprvé dočíst, že Hahn má schopnost vyvolat ďábla. Uměl prý citovat Martina Luthera, vytáhnout z misky vojáky, jeleny, zajíce a jiná zvířata, křičet s plnou pusou a obstarat lidem peníze. Také prý ovládal umění vyrábět zlato a stříbro. Od horníků v Jáchymově si brával odcizené kousky stříbra, z nichž vyráběl stříbrný prášek, který používal pro svou černou magii. Proto byl horníkům kontakt s páterem Hahnem zakázán a nesměl chodit ani do třídírny rud. Zajímavý posudek, není-liž pravda? Obecně se předpokládalo, že magické schopnosti získal během svého pobytu ve Vídni, a především kontaktem s již výše zmiňovaným Viktorinem Hubálkem.
Netradiční páter
Ve věku 51 let konečně páter Hahn získal své první trvalé zaměstnání, do kterého nastoupil v lednu 1802 v Horní Blatné. Stal se kaplanem v kapli sv. Kříže. Tím se mu konečně splnil sen. Jako kaplan musel vést bohoslužby a vykonávat povinnosti katechety. Měl však také mnoho času, a tak navštěvoval církevní slavnosti v okolí. Rád se zdržoval v klášteře na Mariánské. Vzhledem k tomu, že byl nadaný kazatel, vydělal si slavnostními kázáními ještě nějaké zlaté a slavnostní hostina také přišla vhod. Každopádně zastupoval své kolegy z okolí v jejich nepřítomnosti, což je zaznamenáno i v kostelních kronikách.
Páter Hahn nikdy nezískal pozici faráře. Pro mnoho svých bratrů i nadřízených byl černou ovcí a podezřívali jej z umění černé magie. Proč? Chodilo za ním mnoho lidí se svými denními starostmi a potřebami, kteří doufali v pomoc páterových kouzelných schopností. A jak to tak vypadá, Hahn je nezklamal a s pomocí černé magie vysvětlil například i některé loupeže.
Vody až po břicha…
O Hahnovi se kupříkladu vypráví tato pověst: V jedné zemědělské usedlosti se ztratilo něco důležitého, a proto sedlák požádal pátera Hahna o pomoc. Páter došel na statek a nechal veškeré služebnictvo usadit na židle do kruhu. Začal mluvit o poctivosti a krádežích. „Jeden z vás kradl,“ říkal. „Jen se na sebe podívejte. Jeden z vás je zloděj a nemůže vstát ze židle.“ A tak to také bylo. Všichni vstali, pouze zloděj zůstal sedět.
Přestože páter Hahn nebral pravidla a zvyklosti katolické církve příliš vážně, hájil svou víru a často svými nezapomenutelnými žerty přivedl lidi ke zbožnosti. Hodně takových vtípků provedl svým kolegům a protestantům ze sousedního Saska.
Z té doby pochází další příběh: Páter Hahn byl na kostelní slavnosti v Jáchymově. Po bohoslužbě se zdržel dlouhý čas v hostinci. Někteří přítomní Sasové se posmívali velkému množství katolických svátků v Rakousku. Později se rozešli. Na cestě byli překvapeni takovým nečasem, že jim voda stoupla až po břicho. Museli se otočit a vrátit do hostince, kde se jim vysmáli, neboť nikdo v Jáchymově nespatřil ani obláček, natož kapky deště. Sasové se pokusili podruhé opustit Jáchymov směrem na Boží Dar, ale přihodila se jim ta samá nehoda. I jejich třetí pokus selhal jako dva předešlé. Když se opět vrátili do hostince, řekl jim páter Hahn: „Naše svátky vám budou ještě připadat pořádně dlouhé.“ Až nyní mohli bez úhony vyrazit do své protestantské vlasti…
Spal i tu dvanáctou!
Páter Adalbert Hahn zemřel 23. září 1825 ve věku 75 let a 26. září 1825 byl pochován za kaplí sv. Kříže. O jeho poslední hodině se vypráví toto: Když páter Hahn ucítil, že se blíží jeho poslední chvíle, přikázal své hospodyni, aby spálila všech jeho dvanáct tlustých černých knih. Jelikož jí však bylo knih líto, zachránila před ohněm tu nejtlustší a nejhezčí knihu, kterou si schovala.
Když opět přistoupila ke smrtelné posteli, zeptal se jí páter Hahn, zda všechny knihy spálila. Ujistila ho, že ano. On však věděl, že jedna kniha ještě existuje, neboť slyšel pouze jedenáct ran. Důrazně hospodyni nakázal, aby okamžitě spálila i onu poslední knihu. S těžkým srdcem to udělala, a když se opět vrátila k páterovi, byl již mrtvý. Vypráví se, že v jeho domě dodnes dochází k paranormálním jevům.
Existuje také pověst, že se tento zázračný páter každých sto let objevuje na hřbitově v Horní Blatné poblíž kaple sv. Kříže. A je jistě velká škoda, že se na tohoto kněze, který nepochybně ovládal mnoho zvláštních schopností, téměř zapomnělo.
Převzato z časopisu Záhady života
_20240427.jpg)
Vložil: Redaktor KL