Putovní výstava o večerníčku ze smetiště zaparkuje ve Varech. Už Hrabal psal, že poetika se dá najít i v ho*nu, říká tvůrce

Foto: Se svolením Česká televize (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Večerníček Krysáci se odehrává na Moravě, uprostřed Valašského království, na malém smetišti nedaleko Vizovic. Hlavními hrdiny jsou dva krysáci, laboratorní potkan a sádrový trpaslík.

Pamatujete si večerníček Krysáci, který nadaboval Bolek Polívka s Jiřím Pechou? Večerníček o Hodanovi, Hubertovi a jejich trpaslíkovi? Večerníček provázel potlesk na otevřené scéně, ale stálo za ním mnoho potu a krve. Vyšel veleúspěšný večerníčkový seriál o 26 dílech, dvě knihy a po republice začala putovat výstava. Teď zaparkovala v Karlovarském kraji v Becherově domě. Diváky na prohlídku láká až do 2. února 2022. A kromě 31. prosince, kdy je zavřeno a 1. ledna, kdy galerie otevírá až ve dvanáct, má otevřeno vždy od 10 do 17 hodin.

Výstava vychází z úspěšných loutkových večerníčků zhotovených pro Českou televizi ve Filmových ateliérech Zlín v roce 2005 metodou klasické loutkové animace. Představí krysí hrdiny Hodana a Huberta, sádrového trpaslíka Ludvíka a laboratorního potkana Edu z Prahy. Jejich společná dobrodružství připomenou jak samotné loutky, tak jednotlivé scény a rekvizity z pohádkových příběhů.

Příprava výstavy Krysáci v Becherově vile. Výstava začala 10. prosince, kvůli aktuální situaci ale bez vernisáže. Foto se svolením Interaktivní galerie Becherova vila

Příběh, který vznikl ve vlaku

Na začátku stál nápad dvou kamarádů Cyrila Podolského a Martina Šinkovského. Příběh vznikl při cestě vlakem. Zbývalo ‚jen‘ přesvědčit Českou televizi, že příběhy o krysách a potkanech odehrávající se na smetišti jsou vhodné pro Večerníček, a začít natáčet. Tenkrát nikdo netušil, že bude natočeno celých 26 epizod, na jejichž výrobě stráví různí členové štábu skoro 5 let života. Následně vyšly dvě knihy a po výstavních síních začala putovat výstava, která už navštívila Prahu, Telč, Brno, Karvinou, Kroměříž, Třinec a další města, vždy s obrovským ohlasem. Teď na své přijetí čeká výstava v Karlových Varech.

Večerníček má dvě série, první měla premiéru 1. ledna 2008. 6. listopadu 2009 ČT reprízovala první řadu na kterou navázala řada druhá, která měla premiéru 19. listopadu. Nyní jsou všechny díly k vidění na iVysílání České televize. Podle seriálu napsal spisovatel Jiří Žáček dvě knihy, které velmi věrně a líbivě ilustroval Ivan Mračka.

Krysáci Hubert a Hodan si spolu se sádrovým trpaslíkem Ludvíčkem žili klidně a spokojeně. Až příjezd pražského laboratorního potkana Edy všechno změnil.

Osm minut za dva měsíce

Seriál vznikl klasickou loutkovou metodou. Tedy snímání jednotlivých pohybů hezky jeden po druhém. Jeden díl, který se vejde přibližně do osmi minut, trvalo nasnímat jeden až dva měsíce každodenní práce. Scenárista a režisér Krysáků Cyril Podolský, spoluautor námětu Martin Šinkovský a producent Lukáš Záhoř se kdysi potkali na filmové škole ve Zlíně. Seriál tedy točila parta tří spolužáků.

A kolik to stojí?

Uhádat s Českou televizí natočení večerníčku není legrace. Už jen kvůli ceně takového projektu. Jak přiznal režisér, rozpočet není z nejmenších. „Takže jen stručně. Jedna loutka přijde přibližně na sto tisíc korun, jeden díl, tedy osm minut vysílání, se vyšplhá pomalu k miliónu. Od každé loutky potřebujeme na jednu sérii tři kusy a výroba každé z nich trvá dva měsíce. A aby těch čísel nebylo málo, tak jen pro představu, za den natočíme asi osm až deset vteřin,“ prozradil Deníku režisér Podolský.

Postava Edy si tak trochu dělá legraci z pražáků. Eda je dobrodruh z Prahy, který všude byl, všechno viděl a všemu rozumí a hlavně nesnáší klid a nudu.

A jak se dělá popularita?

Krysáci si získali srdce malých diváků. Popularita byla na místní poměry skutečně ohromující. Jak si to režisér vysvětluje? „Možná je to tím, že nikdy předtím jsme nic podobného nedělali a na Krysácích jsme pracovali intuitivně a řídili jsme se podle toho, co se nám líbilo, když jsme byli malí. Ono to většinou zabere. Víte, dospělí si většinou myslí, že ví, co se bude dětem líbit, ale tak to není. Už Hrabal psal, že poetika se dá najít i v hovnu. A měl pravdu. Protože i smetiště a krysy můžou být roztomilý. Když ukážete na tom škaredým to krásný, tak na tom fungují ty největší příběhy, který se líbí nejenom dětem,“ řekl Deníku režisér Cyril Podolský.

Becherova vila, v které nikdy žádný Becher nebydlel

Vila Becher, v níž je výstava instalována, byla řešena vysloveně jako rodinný palác - Palais Becher. Představuje příklad rodinné vily z počátku 20. století, budované s ohledem na zajištění komfortního bydlení i patřičné reprezentace svých stavebníků a vlastníků. Rodina Becherů hrála v Karlových Varech po staletí významnou roli a patřila k předním karlovarským rodům, známým za hranicemi Čech i Evropy. Dvoupodlažní budova s mansardovým podkrovím je postavena na vcelku pravidelném čtvercovém půdorysu, z něhož vystupují pouze oblé tvary zahradního schodiště a zimní zahrady.

Interaktivní galerie Becherova vila, pobočka Galerie umění Karlovy Vary, vznikla v restaurované Vile Becher v roce 2011 jako galerie a současně kulturně vzdělávací centrum. Hlavní náplní jsou výstavy autorů především mladší a střední generace. Část výstav je interaktivních, kdy návštěvníci určitým způsobem mohou do výstavy vstupovat. Paralelně pořádá galerie i výstavy klasického typu. Odehrává se zde rovněž celá řada workshopů k aktuálním výstavám i na výstavách nezávislých a také kulturní programy od koncertů po besedy. Galerie nabízí i expozici věnovanou životu rodiny Becherů s výkladem k historii Becherovy vily. Foto se svolením Interaktivní galerie Becherova vila

Gustav Becher, který dal vilu vystavět, se do ní ovšem nikdy nenastěhoval. Vilu zadal vybudovat pro svou lásku Crescentie Doile, která byla o 40 let mladší než čtyřiašedesátiletý Becher. Aby si mohl připadat jako mladík, vzdal se vedení své firmy, kde nadále figuroval jen jako tichý společník. Jenže po dostavbě vily Gustav umírá a Becherova rodina vilu prodává. Takže v Becherově vile vlastně nikdy žádný Becher nebydlel. Nevadí, teď tam na přechodnou dobu bydlí Hodan, Hubert a Ludvíček.

Vložil: Kamil Fára