Zahraniční turisty čeká při návštěvě ČR šok. Zničené, neudržované a depresivní prostředí. Budeme mít z ostudy kabát?
21.07.2019
Foto: Foto i video Robin Raul
Popisek: Výkladní skříň naší republiky? No, ano, protože tímto místem půjde turista na doporučení UNESCO
FOTO VIDEO Bez většího rozruchu se u nás během prázdnin objevila radostná zpráva, oznamující, že se hornická krajina českého a německého Krušnohoří ocitla na Seznamu světového dědictví UNESCO. Na první dojem by se mohlo zdát, že jde o skutečně mimořádnou událost, tím spíše, že byl další český unikát na prestižní Seznam zapsán až po šestnácti letech. Jenže turisty z celého světa, kteří budou mít zájem navštívit některou z lokalit na české straně, čeká nejspíše šok.
Nelze zpochybňovat, že je Krušnohoří v mnoha směrech skutečně výjimečné a do UNESCA se probojovalo především díky unikátní, staletí trvající tradici hornictví, a to jak na saské, tak české straně tohoto regionu. Není přitom vůbec snadné se zorientovat, co vlastně tentokrát další přírůstek do Seznamu světového dědictví obnáší. Zahrnuje totiž několik různých lokalit, což nebývá příliš obvyklé. Na německé straně Krušnohoří jde o sedmnáct míst, na naší straně o pět (Hornická kulturní krajina v Jáchymově, Hornická kulturní krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Hornická kulturní krajina – Mědník, Hornická kulturní krajina Krupka a Rudá věž smrti ve Vykmanově).
Vzestup a pád
Avšak každý turista, který do tohoto regionu zavítá, spatří kromě unikátních objektů, které bude muset velmi složitě objevovat (což mimochodem vůbec není špatné), především tristní důkaz toho, jak nechaly naše generace zchátrat kdysi nádherná, slavná a bohatá města. Nabídne se jim pohled, jenž je více k pláči než k pýše, protože milovníky památek nutně musí zabolet pohled na zdevastované domy, továrny, školy, hotely a restaurace. Smutným pomníkem trestuhodného drancování a ignorance k odkazu našich předků je především Jáchymov.
Tak u tohoto se Japonci asi fotit nebudou. Nebo budou a bude to fajn ostuda
Toto město přitom patřilo díky těžbě stříbra svého času k nejvýznamnějším a nejbohatším u nás a celosvětově se proslavilo díky Jáchymovskému tolaru, po němž byl později pojmenován i americký dolar. Na začátku 16. století žilo v Jáchymově přes osmnáct tisíc lidí, tento počet byl po Praze nejvyšší v Českém království! Poté, co byly zásoby stříbra vyčerpány, začal sice Jáchymov postupně upadat, přesto se zde po další staletí udržela těžba rud a dařilo se i dalšímu průmyslu, například výrobě tabáku, rukavic či krajek.
Jáchymovské peklo
Město se navíc dočkalo dalších hvězdných okamžiků, například v době, kdy slavná polská vědkyně Marie Curie Sklodowská objevila ve zdejší uranové rudě nový prvek, rádium, a díky tomu získala Nobelovu cenu. Jenže naleziště uranu se pro Jáchymov nakonec stalo prokletím, ať v éře nacistické či komunistické. Bylo zde vybudováno hned několik pracovních lágrů, v nichž museli za nelidských podmínek pracovat především političtí vězni. Dnes jejich oběti připomíná naučná stezka, nazvaná Jáchymovské peklo.
Současný Jáchymov má dvě tváře, ta odvrácená evokuje četné historické mezníky, ta lepší existuje díky celosvětově proslulým radonovým lázním, prvním na světě. Pacienti, kteří se zde léči, často zažívají rozčarování, když opustí luxusní lázeňský areál, ukrytý v parku, jemuž dominuje nádherný Radium palác a o pár metrů dál se ocitnou v ‘památkové‘ zóně. Spatří panoptikum zchátralých historických domů se zarostlými prolukami, odporná vietnamská tržiště a křiklavě barevné paneláky.
Stejně tristní podívaná čeká na turisty z celého světa, kteří si budou chtít prohlédnout objekty, připomínající zdejší staletou hornickou tradici, čerstvě zařazené na Seznam světového dědictví UNESCO. Než k nim doputují, budou konfrontováni s nemilosrdnou tváří českého kulturního ‘dědictví‘. A zdaleka to neplatí jen o Jáchymově. Totéž je čeká i v Abertamech či Horní Blatné.
Vložil: Adéla Hofmanová