Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Umělci už si zase stěžují a sepisují protesty. Teď proti vlastnímu chlebodárci. Komentář Štěpána Chába

03.07.2019
Umělci už si zase stěžují a sepisují protesty. Teď proti vlastnímu chlebodárci. Komentář Štěpána Chába

Foto: KVIFF

Popisek: Adresát otevřeného dopisu Jiří Bartoška na červeném koberci (s manželkou)

Filmový festival v Karlových Varech opentlili sami umělci absurditou roku. Sepsali otevřený dopis vedení festivalu, kde si stěžují, že jedním ze sponzorů je Česká zbrojovka. A je to, už zase, opravdu zářez do historie českého filmu. Točit filmy moc neumí, zato umí nádherně protestovat.

„Podle informací, které přinesly organizace monitorující vývoz zbraní z ČR, tento oficiální sponzor festivalu v minulosti vyvážel svoje zbraně do nedemokratických zemí s represivními režimy, a vydělával tak na porušování lidských práv. Jsme přesvědčeni, že lidská práva by měla vždy stát nad byznysem, mnohem raději se zúčastníme skromnější, ale o to hrdější největší oslavy filmu v České republice,“ píší umělci v dopise a ryčí blahem nad tím, jak jsou uvědomělí a pokrokoví. Týdeník Respekt k tomu dodává: „Před měsícem navíc vyšlo najevo, že zbraně České zbrojovky mají na svědomí devadesát procent nosorožců zavražděných pytláky v africkém národním parku Kruger." Tak to vidíte, české pušky běhají po světě a bezhlavě a samy od sebe, navzdory pytlákům, střílejí po nosorožcích. Pak v Respektu dodali, že Česká zbrojovka stojí za tím, že ze střílení nosorožců se stal doslova průmysl. Opět... lze označit za viníka výrobce zbraně? Nebo je na vině pytlák a stát, kde k pytláctví přistupují laxně nebo neschopně?

Bez české účasti

Komická je v tomto ohledu skutečnost, že v hlavní soutěži letošního festivalu se neobjevil ani jeden český film. Z prostého důvodu, všem, které byly natočené, chybí kvalita i přesah, tedy atributy, které film nominují na ocenění. Čeští umělci se zmohli na kousky, které nejsou schopné překročit hranice země, protože jejich náměty i provedení jsou prostě… provinční.

Pyskující umělec

Karlovarský festival loni opustil dlouholetý sponzor ČEZ, díru se podařilo zacpat až letos Českou zbrojovkou. A s jakým vděkem se setkal? S pyskujícími umělci, kteří dělají českému, potažmo československému filmu ostudu. Naši filmaři byli už za první republiky pojmem. Ani přes represivní zřízení komunistického režimu československé filmy nedělaly ostudu samy sobě. Vedle hloupých filmů máme v historii zářezy celosvětového významu. A jsou jich desítky. Ne-li stovky.

Vedle filmů máme pak i jejich tvůrce, kteří jsou známí po celém světě. Naše filmy se vyvážely, vyhledávaly. A teď? Hřebejk točí už dvacet let neustále to samé bez jakékoliv ambice dostat se byť i kilometr za české hranice. Je provinční, nudný, zacyklený v nenávisti a tedy i v neschopnosti odrazit se od vlastního pohrdání. Posledním zářezem se stal sladkobolný Kolja. Od té doby pusto s občasnými výkřiky Švankmajera, vlastně posledního mohykána českého filmu, který byl schopný jako jediný dát do svých filmů myšlenku, přesah, skutečné umění.

Už jen pohled na filmy Hřebejků vzpříčí v člověku odpor. Ty jejich nekonečné karikatury obyčejných lidí plných buranství, prodejnosti, zloby, neuvěřitelné zášti a malosti. To není film, není to umění, je to jen zfilmované pohrdání. Ale hlavně, všechno je to jen karikatura, která nevychází z reality. Dávají do vínku lidem to, co v nich vidí, nikoliv to, co v nich skutečně je. Česká filmová tvorba vlastně dojela na nenávisti. Miloš Forman se ve své rané tvorbě s obyčejností člověka mazlil, stejně jako Bohumil Hrabal, a vedle malosti obyčejného života dokázal ukázat i jeho velikost, jeho lidský rozměr. Toho už současní filmaři nejsou schopní. A hlavně, jejich nekonečná snaha vykreslit člověka jako zrůdu, vypovídá více o nich samotných, než o lidech.

Výborný princip

Ale vraťme se k principu – koušu do ruky, která mě živí. Čeští umělci na festivalu v Karlových Varech dělají očividně jen opilou stafáž. Rozhodně tam nedovezli umění, jen své výkřiky a neutuchající protesty plné pýchy a nadutosti. Proto ano, nechť berou peníze jen od těch, kteří jsou jim světonázorem blízcí. Protože žádat pak finanční spoluúčast u státu nebo u České televize? To by si neměli ve své nadutosti Hřebejci dnešních dnů vůbec připustit, protože přinejmenším tři čtvrtiny peněz pochází z peněženek lidí, kteří jsou pro dnešní umělce jen karikaturou člověka. Žádat prachy u státu? Ale do státní kasy odvádí peníze i Česká zbrojovka nebo Agrofert. Peníze ze státní kasy by umělcům měly smrdět až k zalknutí.

Točte filmy, které se zapíšou do historie, které se budou vyvážet, které budou skutečně mluvit, točte filmy, z kterých si úžasem sedneme na zadek. Nebuďte neustále tak nudně a předpokládatelně angažovaní, protože tím se stáváte jen karikaturou umělce.

Etický sponzoring

Hlavním předmětem otevřeného dopisu je etický sponzoring. To znamená sponzoring od firem, které takzvaně 'nesmrdí'. A zbrojovka smrdí. Protože vyrábí zbraně, kterými se střílí. V tom případě konstatuji, že jako sponzora si KVIFF nemůže vybrat nikoho. Stávající partneři festivalu stojí zprostředkovaně za rozvody, za násilím ve společnosti, za gamblingem, za exekucemi, za chudnutím společnosti, za rozprodejem republiky zahraničním investorům a za nacismem vlastně také, však je to zprostředkovaně. Mall.cz prodává technologické hračky a vymoženosti, které zprostředkovaně vedou k rozpadům vztahů a násilí, Vodafone zprostředkovaně stojí za exekucemi, kdy počet exekucí mocně zvyšují právě mobilní operátoři při vymáhání poplatků. Stejné je to s UnCreditBank. Sazka zcela nepokrytě, nikoliv zprostředkovaně, stojí za nárůstem gamblingu. A automobilka BMW se asi těžko vylže ze své spolupráce s nacismem v minulosti, nemluvě pak o tisících a tisících mrtvých, kteří vinou automobilu BMW přišli o život, takže automobilku by bylo také vhodné vyškrtnout. Nebo přišli o život vinou vlastní řidičské neschopnosti? Případně neschopnosti protijedoucího řidiče? Ne, ne, mohou za to vozy BMW. Princip stěžujících si umělců.

Petenti

Tereza Nvotová, režisérka

Aňa Geislerová, herečka

Jan Hřebejk, režisér

Pavel Strnad, producent

Štepán Hulík, scénárista

Martin Štrba, kameraman

Jana Vlčková, střihačka

Kateřina Černá, producentka

Vladimír Michálek, režisér

Kateřina Ondřejková, producentka

Tomáš Pavlíček, režisér

Jana Plodková, herečka

Tereza Polachová, producentka

Jonatán Pastirčák, hudební skladatel

Jiří Havelka, režisér

Andrijana Trpkovič, kostýmová výtvarnice, architektka

Ondřej Zima, producent

Apolena Rychlíková, režisérka

Michal Lánský, střihač

Zuzana Krónerová, herečka

Čestmír Kopecký, producent

Lubor Dohnal scénárista, dramaturg

Juraj Nvota, režisér

Peter Badač, producent

Miloš Lochman, producent

Vít Klusák, režisér

Radovan Síbrt, producent

Martin Mareček, režisér

Andrej Polák, herec

Jiří Konečný, producent

Benjamin Tuček, režisér

Vratislav Šlajer, producent

Anna Šišková, herečka

Tomáš Klein, režisér

Ladislav Babuščák, fotograf, filmový kurátor

Dagmar Sedláčková, producentka

Alžbeta Karásková, producentka

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb