Kat českého národa prodával knihy v Lokti a ve Varech. Skončil neslavně. Tajnosti slavných
30.09.2018
Foto: ČT
Popisek: Karl Hermann Frank s Reinhardem Heydrichem
O tomto víkendu si připomínáme 80. výročí Mnichovské dohody, v jejímž důsledku bylo postoupeno české pohraničí Německu. Dodnes kolem tohoto okamžiku panuje celá řada nejasností a různých mýtů. Řada historiků se ale stále častěji shoduje, že potupná dohoda byla především výsledkem dlouhodobě špatné české zahraniční politiky. A málo se také hovoří o tom, proč vlastně Německo o české pohraničí tolik stálo. Po celá staletí zde totiž žilo množství německých obyvatel. A mezi nimi i kat českého národa K. H. Frank.
Karl Hermann Frank se narodil před sto dvaceti lety v Karlových Varech. Jeho život zásadně ovlivnil otec, mimochodem učitel ve zdejší obecné škole. Ten svého syna již od mládí vychovával k nenávisti k Židům i Čechům. Toto podnítilo i jeho obvinění, že ho čeští spolužáci ve škole napadli a kvůli tomu přišel o oko, které mu muselo být vyměněné za skleněné. V Karlových Varech vystudoval také gymnázium a pak se přihlásil na právnickou fakultu v Praze, ale nedokončil ji, absolvoval pouhé čtyři semestry.
Z knihkupce politikem
Nakonec se vyučil knihovníkem a svůj vlastní obchod, nazvaný Dům pro knihu a umění Chebska, si otevřel v nedalekém Lokti a provozoval jej šest let. Příliš ale neprosperoval a Frank nadělal hodně dluhů, a tak se opět vrátil do Karlových Varů, kde provozoval obchod v lázeňské zóně. Pro svoje přesvědčení, že Sudety by měly být součástí Německé říše, vstoupil v jednadvaceti letech do Německé národně socialistické dělnické strany.
Díky své živnosti dodával do obchodů s knihami různé propagandistické publikace. A především se stále více věnoval politice, už jako člen Sudetoněmecké strany. Vyzýval Němce, žijící na území Československa, aby se sjednotili a jeho výzvy nezůstaly bez ohlasu. Ve volbách v roce 1935 zvítězila SDP s počtem 15,2 hlasů. Zásluhu na tom měla především bombastická předvolební kampaň.
Loajální nacista
A také je nutné brát v potaz, že mnoho Němců se nikdy nesmířilo s vytvořením Československa. Od té doby se projevovaly separatistické tendence a snahy připojit pohraničí k německému Rakousku. Pro mnohé je jistě překvapivým faktem, že v době vzniku Československa žilo na území státu 6,6 milionů Čechů a 3,3 miliony Němců, kteří tvořili třetinu všeho obyvatelstva. Západ Čech, kde byl soustředěn významný průmysl, se stal centrem německého nacionalismu tím spíše, že tento dříve vyspělý a bohatý region nejvíce pocítil dopady hospodářské krize s prudkým růstem nezaměstnanosti.
To byly hlavní příčiny, proč se začalo stále více sudetských Němců přiklánět ke krajně pravicovým stranám a politikům jako byl právě K. H. Frank. Frankovo úsilí o germanizaci Čech a Moravy a jeho naprostou loajalitu ocenil i sám Adolf Hitler, který jej po vzniku Protektorátu Čechy a Morava jmenoval státním tajemníkem a později i ministrem. Po atentátu na Heydricha se tak stal nejvlivnější osobou v naší zemi.
Kat českého národa
Zároveň měl pověst kata českého národa, na Hitlerův příkaz například osobně řídil vyvraždění Lidic, vinu nese i na zastřelení studentů 17. listopadu 1939 bez vynesení rozsudku nebo na deportaci tisíců lidí na nucené práce do Německa a do koncentračních táborů. Podle odhadů se celkově podílel na smrti asi 150 tisíc lidí. Když se blížil konec války a tím i německého nacismu, pokusil se uniknout z Prahy, ale nastupující americká armáda ho zastihla u Rokycan, kde byl zatčen a později umístěn do pražské pankrácké věznice. Teprve v květnu 1946 byl v největším soudním procesu u nás odsouzen k trestu smrti, ale jeho obhájce se snažil verdikt zvrátit a požádal prezidenta Beneše o milost, které nebylo vyhověno. Oběšen byl ve stejný den. Jeho popravu sledovalo na dvoře pankrácké věznice přes pěti tisíc lidí.
Vložil: Adéla Hofmanová