Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Bečov má další atrakci, unikátní botanickou zahradu, starou sto let. Vznikla díky šťastné náhodě

06.08.2018
Bečov má další atrakci, unikátní botanickou zahradu, starou sto let. Vznikla díky šťastné náhodě

Foto: Facebook

Popisek: Bečovská botanická zahrada

Západočeské městečko Bečov nad Teplou se v posledních letech stalo jednou z největších turistických atrakcí u nás. Může za to především fakt, že zde v byl v osmdesátých letech minulého století objeven skutečný poklad, Relikviář svatého Maura. Po korunovačních klenotech je považován za druhou nejcennější movitou památku, nacházející se na našem území. Unikátní románský klenot se do Bečova dostal díky šlechtici Albertovi de Beaufort-Spontinovi, který poničený relikviář koupil a značným nákladem nechal zrestaurovat.

Když jeho rodina koncem války utekla z Čech, doufala, že se jednou vrátí a rodinný poklad nechala zakopat v zámecké kapli. A právě v ní byl v roce 1985 objeven. Senzační nález, odehrávající se jako napínavá detektivka, však byl značně poškozený, a proto bylo nutné ho náročně rekonstruovat. Od roku 2002 je součástí stálé expozice bečovského zámku a jednou z největších turistických atrakcí nejen v Karlovarském kraji, ale i v celé zemi.

Relikviář svatého Maura bylo nutné náročně rekonstruovat

Šťastná náhoda

Není to však jediný unikát, který po sobě zanechali majitelé tohoto zámku. Beaufortové založili také jednu z nejvýznamnějších historických sbírkových zahrad v Čechách, tzv. Bečovskou botanickou zahradu. Při jejím vzniku sehrála roli šťastná náhoda. Otcem Marie Beaufort, manželky Jindřicha Beaufort-Spontina, byl hrabě A.E. Silva Tarouc, zakladatel nádherného Průhonického parku. I když byl tento výjimečný muž původní profesí právník a zastával také významné politické funkce, jeho vášní byla i dendrologie a stal se dokonce prezidentem Dendrologické společnosti Rakousko-Uherska. A právě hrabě Silva Tarouc se na vzniku bečovské zahrady podílel společně s Jindřichem Beaufort-Spontinem a zahradníkem Janem Kodítkem. Podoba obou zahrad je více než zřejmá. Ostatně, hrabě Silva Tarouc žil poté, co prodal svůj zámek v Průhonicích, právě v Bečově.

Zakladatel Bečovské botanické zahrady stál i za vznikem Průhonického parku

Soumrak a vzkříšení

V areálu o rozloze devatenácti hektarů bylo umístěno více než tisíc rostlin z různých světadílů a doplňovaly je různé drobné stavby, například altány a vyhlídky. Největší pozornost poutala kolekce skalniček a trvalek, ve své době největší v Čechách. Soumrak bečovské botanické zahrady nastal po roce 1945, kdy přešla pod státní správu a většina rostlin byla zničena nebo rozkradena. Vzácné dřeviny byly vykáceny, rozhlehlé skleníky zbourány. Naštěstí se však v posledních letech dočkala vzkříšení, především zásluhou bečovského zahradníka Jiřího Šindeláře a dobrovolníků pod vedením Českého svazu ochránců přírody Berkut.

Poučení i zábava

Dnes nabízí nejen expozici ojedinělých dřevin, trvalkové záhony nebo genofondový sad starých odrůd ovoce z regionu, ale také množství volnočasových aktivit pro děti i dospělé. Pravidelně se zde pořádají také různé workshopy a workcampy. Jednou z novinek je první skalní stezka v ČR, tzv. bioferrata nebo se zde provozuje blahodárná chůze naboso. Otevřeno je každý den v roce po dobu 24 hodin, což u nás nemá obdoby. Stejně jako skutečnost, že si tento areál vydělává sám na sebe.

Právě letos slaví Bečovská botanická zahrada sto let od svého založení a k oslavám významného jubilea připravila celou řadu zajímavých akcí. Kromě toho v ní budou vysazeny výpěstky z památných stromů a to dokonce s vnukem zakladatele tohoto areálu, Christianem Beaufortem.

Vložil: Adéla Hofmanová