Bečov má další atrakci, unikátní botanickou zahradu, starou sto let. Vznikla díky šťastné náhodě

Foto: Facebook

Popisek: Bečovská botanická zahrada

Západočeské městečko Bečov nad Teplou se v posledních letech stalo jednou z největších turistických atrakcí u nás. Může za to především fakt, že zde v byl v osmdesátých letech minulého století objeven skutečný poklad, Relikviář svatého Maura. Po korunovačních klenotech je považován za druhou nejcennější movitou památku, nacházející se na našem území. Unikátní románský klenot se do Bečova dostal díky šlechtici Albertovi de Beaufort-Spontinovi, který poničený relikviář koupil a značným nákladem nechal zrestaurovat.

Když jeho rodina koncem války utekla z Čech, doufala, že se jednou vrátí a rodinný poklad nechala zakopat v zámecké kapli. A právě v ní byl v roce 1985 objeven. Senzační nález, odehrávající se jako napínavá detektivka, však byl značně poškozený, a proto bylo nutné ho náročně rekonstruovat. Od roku 2002 je součástí stálé expozice bečovského zámku a jednou z největších turistických atrakcí nejen v Karlovarském kraji, ale i v celé zemi.

Relikviář svatého Maura bylo nutné náročně rekonstruovat

Šťastná náhoda

Není to však jediný unikát, který po sobě zanechali majitelé tohoto zámku. Beaufortové založili také jednu z nejvýznamnějších historických sbírkových zahrad v Čechách, tzv. Bečovskou botanickou zahradu. Při jejím vzniku sehrála roli šťastná náhoda. Otcem Marie Beaufort, manželky Jindřicha Beaufort-Spontina, byl hrabě A.E. Silva Tarouc, zakladatel nádherného Průhonického parku. I když byl tento výjimečný muž původní profesí právník a zastával také významné politické funkce, jeho vášní byla i dendrologie a stal se dokonce prezidentem Dendrologické společnosti Rakousko-Uherska. A právě hrabě Silva Tarouc se na vzniku bečovské zahrady podílel společně s Jindřichem Beaufort-Spontinem a zahradníkem Janem Kodítkem. Podoba obou zahrad je více než zřejmá. Ostatně, hrabě Silva Tarouc žil poté, co prodal svůj zámek v Průhonicích, právě v Bečově.

Zakladatel Bečovské botanické zahrady stál i za vznikem Průhonického parku

Soumrak a vzkříšení

V areálu o rozloze devatenácti hektarů bylo umístěno více než tisíc rostlin z různých světadílů a doplňovaly je různé drobné stavby, například altány a vyhlídky. Největší pozornost poutala kolekce skalniček a trvalek, ve své době největší v Čechách. Soumrak bečovské botanické zahrady nastal po roce 1945, kdy přešla pod státní správu a většina rostlin byla zničena nebo rozkradena. Vzácné dřeviny byly vykáceny, rozhlehlé skleníky zbourány. Naštěstí se však v posledních letech dočkala vzkříšení, především zásluhou bečovského zahradníka Jiřího Šindeláře a dobrovolníků pod vedením Českého svazu ochránců přírody Berkut.

Psali jsme

Tolik turistů nechceme, stěžují si stále častěji obyvatelé atraktivních míst v Česku. Také naší zemi zasáhla turistofobie

Poučení i zábava

Dnes nabízí nejen expozici ojedinělých dřevin, trvalkové záhony nebo genofondový sad starých odrůd ovoce z regionu, ale také množství volnočasových aktivit pro děti i dospělé. Pravidelně se zde pořádají také různé workshopy a workcampy. Jednou z novinek je první skalní stezka v ČR, tzv. bioferrata nebo se zde provozuje blahodárná chůze naboso. Otevřeno je každý den v roce po dobu 24 hodin, což u nás nemá obdoby. Stejně jako skutečnost, že si tento areál vydělává sám na sebe.

Psali jsme

Bomba, která nevybuchla. Pokus o otevření pobočky vysoké školy v lázních skončil trapasem. Důvod je kuriózní

Právě letos slaví Bečovská botanická zahrada sto let od svého založení a k oslavám významného jubilea připravila celou řadu zajímavých akcí. Kromě toho v ní budou vysazeny výpěstky z památných stromů a to dokonce s vnukem zakladatele tohoto areálu, Christianem Beaufortem.

Vložil: Adéla Hofmanová