Doyen karlovarských novinářů zavzpomínal, jak to opravdu kdysi vypadalo na festivalu. Vděčíme mu za ´čau´. Ozvěny MFF
17.07.2018
Autor: cadernodecinema.com / repro
Popisek: Slavný italský režisér Caesare Zavattini v Karlových Varech
FOTO Když bylo současnému prezidentovi Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech Jiřímu Bartoškovi jedenáct let, tato akce už měla dávno stejné parametry jako nyní. Dokazuje to svědectví doyena karlovarských novinářů Luboše Zahradníčka. Ten nedávno zavzpomínal na svoji první reportáž o MFF, kterou napsal pro studentské noviny již před šedesáti lety. Jeho vzpomínky jsou jedním z mnoha důkazů, že festival nebyl v minulých dobách žádnou bezvýznamnou akcí, jak se to někteří marketéři stále snaží veřejnosti podstrčit a spoléhají přitom na to, že pamětníků té éry už je málo.
A nechce se ani věřit, že karlovarský festival měl úžasnou atmosféru i v neblaze proslulých padesátých letech. Zahradníček v Karlovarských radničních listech připomíná, že v roce 1958, kdy tuto svoji první festivalovou reportáž napsal, zemřel jeden ze zakladatelů MFF, legendární básník Vítězslav Nezval. Pak pokračuje ve výčtu zajímavých faktů. Již tehdy se v Karlových Varech promítalo 109 filmů z celého světa, v porotě zasedl vynikající český filmař Jiří Trnka nebo slavný italský režisér Caesare Zavattini. Další výrazná tvář MFF, rektor AMU A.M. Brousil, zorganizoval v hlavním centru festivalového dění, Grandhotelu Pupp, volnou tribunu, kde se mimo jiné diskutovalo na téma italský neorealismus.
Foto pro pamětníky (cadernodecinema.com)
Skvělé filmy a Vteřiny
Výsledek hlavní soutěže byl, tak jako v každé jiné éře, zcela poplatný době, a tak zvítězil sovětský film Tichý Don, zatímco u publika vyhrál Vynález zkázy Karla Zemana a nádherný dobrodružný film Bílá velryba v titulní roli s Gregory Peckem. Značnou přízeň publika si získal i populární francouzský komik Jacques Tati se snímkem Můj strýček Dalším velkým diváckým zážitkem byl koprodukční film přítomného režiséra Gillo Potencorvy Velká modrá cesta, v němž vytvořil postavu hlavního hrdiny slavný herec a zpěvák Yves Montand (mimochodem, právě díky němu se u nás v té době rozšířilo používání pozdravu „čau“). Cenu za herecký výkon ve filmu Matka Indie si odvezla Nargis, jedna z nejslavnějších indických hereček vůbec. Zatímco na tyto filmy mnozí filmové fanoušci dodnes nezapomněli, většinu z těch, co se na MFF promítají nyní, si bohužel vybaví málokdo. Kde jsou ty časy, kdy ve Varech vítězil Kachyňův Kočár do Vídně či Menzelovo Rozmarné léto?
Foto pro pamětníky (cadernodecinema.com)
Pocta Zemanovi
Průběh veškerého festivalového dění nenapodobitelným způsobem komentoval ve Festivalových vteřinách Miroslav Horníček. Festival byl slavnostně zahájen v nově vybudovaném Letním kině a samozřejmě bylo zcela vyprodáno. Tím spíše, že se ten večer promítal právě senzační Zemanův Vynález zkázy, jedna z perel české kinematografie. Galavečer moderovala populární konferenciérka Dagmar Sedláčková, posléze následovala recepce v luxusním sanatoriu Richmond, na níž se konala i módní přehlídka. Přehlídky se po dobu celého festivalu odehrávaly i na Mlýnské kolonádě. Od dnešního MFF se ten tehdejší lišil nebývalou noblesou a skutečně sváteční atmosférou.
Mladičká Brejchová a vlasatý Hála
Zahradníček popisuje i své osobní zážitky s hvězdami, které jako mladý filmový fanoušek osobně potkal. Líčí, jak například pozoroval příjezd Dany Medřické s Václavem Vydrou k Puppu a jejich bloudění nebo jak potkal Františka Filipovského, pod deštníkem držícího osmnáctiletou Janu Brejchovou či pobíhajícího mladého Vladimíra Menšíka.
Zavzpomínal, že v blízké kavárně Arizona zpíval tehdy ještě vlasatý Karel Hála a pochlubil se, že s ním v kině seděli Oldřich Nový, Jára Pospíšil a komik Jaroslav Štercl. A největším zážitkem se pro něj stalo, když potkal švýcarského herce Maria Adorfa. Ten vyděsil všechny účastníky MFF coby masový vrah v kriminálce z období nacismu, nazvané Noc, kdy přišel ďábel.
Vložil: Adéla Hofmanová