Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Masáž komplexu méněcennosti v mediálně pokleslém prostředí České republiky. Ozvěny MFF

05.07.2018
Masáž komplexu méněcennosti v mediálně pokleslém prostředí České republiky. Ozvěny MFF

Autor: KVIFF

Popisek: I Vary mají své mouchy

Jedním z mála, kdo hodnotí Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech s kritickým nadhledem, je publicista Jan Čulík, který působí jako pedagog na univerzitě v Glasgow ve Skotsku. Mnoho let se věnuje historii a současnosti českého filmu a na toto téma vydal i několik odborných publikací. Právě proto velmi dobře ví, o čem píše.

Karlovarskému festivalu se každoročně věnuje velmi podrobně a zveřejňuje zasvěcené recenze zde uváděných filmů. Čas od času si však neodpustí i poznámku, týkající se podivného fungování českých médií. V jednom z prvních komentářů letošního MFF je popsal velmi výstižně: „Hned během prvního dne karlovarského filmového festivalu se opět výrazně zviditelnil pozoruhodně dvojznačný signál. Festival funguje v pokleslém mediálním prostředí České republiky, a tak s vnějším světem mimo Karlovy Vary komunikuje prostřednictvím celebritálních konstrukcí: vytahuje se, kolik zahraničních herců zase přijelo a jak je festival vlastně slavný. Je to mediální masáž českého komplexu méněcennosti. Ve skutečnosti jsou v mezinárodním kontextu Karlovy Vary relativně nevýznamný festival, zcela logicky, totiž, jste-li zajímavý začínající režisér s novým filmem, kam pošlete svůj snímek? Do Karlových Varů nebo do Cannes?“ zamýšlí se v článku na Britských listech.

Skutečná hodnota

Poté zdůrazňuje, že skutečná hodnota karlovarského festivalu spočívá v jeho dramaturgii a díky tomu se zde každoročně promítají ty nejzajímavější ukázky světové filmové produkce. A MFF chválí i kvůli něčemu jinému. Zatímco podle něj česká média i společnost opustily tématiku lidských práv, festival zůstává svou dramaturgií liberálním, snášenlivým a lidskoprávním projektem. Jenže, ven se zásadní informace neproniknou, média je profiltrují, protože je zajímají jen celebrity a většina promítaných filmů se do distribuce nedostane. Čulík poté připomíná několik závažných snímků, které byly již letos na MFF uvedeny, aniž vzbudily větší mediální pozornost.

Mrtvá ruka České televize

V souvislosti s tím si postesknul i nad českým soutěžním filmem Všechno bude, který režíroval slovinský režisér Olmo Omerzu. Přiznává sice, že je tato „road movie“ dobře napsaným i zahraným snímkem, ale přesto ho prý při těch karlovarských ovacích přepadl děs. Jako jediný si všímá toho, že Česká televize zásadně financuje takové projekty, které nepřinášejí nic nového a jen prohlubují už existující stereotypy, zvyky a předsudky své divácké obce. Čtenářům klade otázku, zda je v dnešní době nejdůležitější dělat filmy o dvou dospělých teenagerech, kteří se vydají na zimní výlet. (Mimochodem jenom díky tomu, že ukradnou auto). A přirovnává to k únikovým pohádkám, které ČT vysílá o Vánocích (a nejen o nich).

„Je skutečně symptomatické, že uprostřed všech nejzávažnějších témat a problémů, které dnes Českou republiku ohrožují, se péčí veřejnoprávní (!!) České televize česká společnost uzavře před světem a baví se hláškami patnáctiletých kluků, kteří jedou autem ze severních Čech kamsi na Českomoravskou vysočinu,“ píše Jan Čulík v Britských listech.

Konečně radost?

A je dosti příznačné, že v mediálně pokleslém prostředí ČR hodnotí tento film kritici s nebývalým nadšením. Podle Mirky Spáčilové jde konečně o českou radost a pochvaluje si, že mezi festivalovými filmy, zatěžkanými obsahovými traumaty, působí Všechno bude jako balzám na duši. Její nadšení však mírní diváci, kteří se na ČSFD domnívají, že jde o tuctovou road movie, jíž schází punc výjimečnosti. „Celkem slabota. Takhle bych si představoval absolventský film průměrného famáka. Uvážíme-li, že je Omerzu považován za výkvět českého filmu i FAMU, přesně to vystihuje, jak na tom místní kinematografie, i její stěžejní instituce jsou,“ glosuje Všechno bude Cival.

Vložil: Adéla Hofmanová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace