Prezident Bartoška je ´poslední skaut´. To zní jako nekrolog. A už zprivatizoval MFF?
29.06.2018
Foto: KVIFF
Popisek: Jiří Bartoška zdraví diváky MFF Karlovy Vary 2017
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech je nejúnavnější jeho stereotyp, který se obzvláště zajídá karlovarským občanům. Jeho součástí je i mediální kampaň, za níž by se nemuseli stydět ani marketéři Andreje Babiše. V médiích se v souvislosti s konáním MFF každoročně objeví řada rozhovorů, naprosto nekriticky adorujících prezidenta festivalu Jiřího Bartošku. Autorům vůbec jim nevadí, že jsou plné dezinformací. I když je každoročně vyvracíme, je to marná snaha.
Zatím nejnovější článek vyšel na serveru Echo24.cz pod názvem ´Bartoška: Poslední skaut´. Stojí opravdu za pozornost. Jeho autor, samotný šéfredaktor Dalibor Balšínek, v něm tvrdí, že karlovarský filmový festival je suverénně největší a nejvýznamnější událost u nás. Novinář, o němž si řada jeho bývalých podřízených myslí své, přitom jaksi pozapomněl na jiné, neméně významné. Třeba na mezinárodní hudební festival Colours of Ostrava, na němž samozřejmě nechybí největší světové hvězdy hudební scény a zdaleka ne za zenitem. A rozhodně mu lze rovněž přisoudit, že je jedinečný. Ostatně, otázka, co je u nás „nej“, je samozřejmě relativní, a není v tomto kontextu rozhodující.
Bartoškovo unikum?
Dosti úsměvné však je, když Balšínek za unikátnost karlovarského festivalu považuje okolnost, že se na něm spojují dva světy: „tisíce obyčejných fanoušků filmu se světem celebrit a vlivných lidí“. Jako by totéž opět neplatilo o jiných festivalech, třeba o pražském Febiofestu, který začíná MFF dosti šlapat na paty. Ovšem téměř neuvěřitelná je další pasáž. Balšínek uvádí, že festival je výjimečný také z jiného důvodu. Podle něj je údajně nejstabilnější společenskou institucí v zemi (kam se na ni hrabe například Národní divadlo, nabízející umělecké události a společenská setkání po celý rok a nikoliv jen týden, že?) a pokračuje: „Jde v naší zemi o naprosté unikum, které je rozhodujícím způsobem spojeno s Jiřím Bartoškou, jenž umně využívá výhody, že festival není státní, protože všude tam, kam zasahuje moc politiky, dojde k pohromě, v lepším případě ke změně.
Už MFF zprivatizoval?
Ani se nechce věřit, jaký dilentatismus autor předvádí. Anebo snad Jiří Bartoška karlovarský festival v tichosti zprivatizoval? Pořadatelem festivalu je totiž Nadace Film-Festival Karlovy Vary, jejímž zřizovatelem je město Karlovy Vary a Grandhotel Pupp. Správní a dozorčí radu této nadace tvoří především politici, ať už jde o primátora Karlových Varů Petra Kulhánka, náměstka Čestmíra Bruštíka, bývalé krajské hejtmany za ČSSD Josefa Novotného a Martina Havla, bývalou členku parlamentu za ČSSD Markétu Wernerovou nebo krajskou zastupitelku Danielu Seifertovou (ANO). Ostatně, o členství v Nadaci se regionální politici pravidelně hádají, znamená pro ně totiž statut VIP hosta festivalu. Letos v březnu se například nechala slyšet zdejší hejtmanka Jana Vildumetzová (ANO), že se jí vůbec nelíbí, co se děje za zády Karlovarského kraje, protože kraj na pořádání MFF vynakládá nemalé prostředky, konkrétně 8 milionů korun. Stejnou částku mu dává i město Karlovy Vary. Stát se tak na finanční podpoře festivalu podílí nejvyšší sumou, státní dotace činí celkem 46, 5 milionů korun. Nemluvě o tom, že donedávna do něj každoročně naléval dvacet milionů i polostátní podnik ČEZ.
Výdobytek 17. listopadu?
Nadšený Balšínek dále tvrdí, že je MFF jedna z posledních kotev výdobytků 17. listopadu. Bohužel se opět fatálně mýlí, protože karlovarský festival je výjimečně zdařilým výdobytkem poúnorové éry. A zásluhu na jeho vzniku i jeho záchraně v době, kdy se projevily snahy jej jako „socialistický“ zrušit, má někdo úplně jiný než údajný „poslední skaut“ Bartoška. Ten má sice ke skautům hodně daleko, nicméně mu nelze upřít skutečně nezpochybnitelné charisma a festivalu jako prezident sluší, ale nelze kvůli tomu ignorovat historická fakta. Ta připomeneme příště.
Vřídlo v temném doupěti
Důležitá je však věta, v níž autor tvrdí, že bez řady hostů v Becher´s Baru (luxusní bar v Grandhotelu Pupp, kam je v době MFF umožněn vstup pouze VIP hostům) by festival nikdy takto nefungoval a dodává: „Tam dole, v tom temném doupěti, je vřídlo peněz, které karlovarské filmové kolo pohání.“
Možná právě na toto temné doupě by se měl autor pro příště zaměřit a zjistit, co je to vlastně za vřídlo peněz. Časopis Týden, kde Balšínek také působil, na toto téma mimochodem před časem zveřejnil velmi zajímavý článek. Možná by si ho měl vyhledat.
Vložil: Adéla Hofmanová