Filmový festival s padesátiletou historií má vážný problém. Hrůza, trvající pět let
25.06.2018
Foto: DK Ostrov
Popisek: Ostrovský kulturák nepůsobí příliš přívětivě ani v domě konání Festivalu Oty Hofmana. Možná by se zde měl konat jiný festival...
V Karlovarském kraji se konají hned dva filmové festivaly s dlouholetou historii. Zatímco Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech letos dospěl k 53. ročníku, Festival Oty Hofmana v Ostrově v říjnu oslaví kulaté padesáté narozeniny. Kvůli údajně nízké úrovni však může přijít o jméno svého patrona, známého spisovatele a scenáristy Oty Hofmana. Jeho synovi se totiž kvalita festivalu v poslední době nezamlouvá.
Národní přehlídka dětské filmové tvorby vznikla v bývalém hornickém městě, vybudovaném ve stylu tzv. sorely, v roce 1969, z iniciativy zdejších nadšenců, především učitelů a členů dětského filmového klubu Martin. Pravidelným návštěvníkem se stal i Ota Hofman, který časem převzal nad touto akcí patronát a nakonec po něm byla pojmenována. Bylo to šťastné rozhodnutí a festival ze jména autora světoznámého Pana Tau a dalších seriálů či filmů pro děti, léta těžil.
Nedostatek filmů
Od svého vzniku se však Festival Oty Hofmana potýkal s řadou problémů, především nedostatkem kvalitních soutěžních snímků. A tak se postupně měnil jeho charakter. Napřed byl rozšířen o dětské televizní snímky, později o filmy pro mládež a nakonec o filmy rodinné. S každým ročníkem se přidávalo něco jiného, až byla soutěž nakonec rozšířená i o dětskou videotvorbu a v roce 2017 o dětské video reportáže. Nelze se tedy divit, že se tento trend přestal jednomu z dědiců autorských práv Oty Hofmana zamlouvat. Jeho syn Otto Hofman je přesvědčen, že úroveň festivalu stále klesá, i když má mnohem větší potenciál a mohl by získat i vyšší dotace. Jak zjistila regionální redakce iDdnes.cz, obrátil se na vedení města Ostrov a dal mu najevo, že jestli chtějí udělat z tohoto festivalu lokální taškařici, žít ze jména Oty Hofmana a zneužívat ho, tak s tím nesouhlasí. Postěžoval si, že tato hrůza trvá již pět let a otcovo jméno je zárukou jediné kvality. Není od věci připomenout, že slavný spisovatel získal v roce 1978 i čestné občanství Ostrova.
Čí je to festival?
Bohužel se však někdejší dobré vztahy pokazily. Podle Otty Hofmana prý nelze se současným ředitelem ostrovského Domu kultury, kde se festival tradičně každý rok koná, najít společnou řeč. To, že mezi synem Oty Hofmana a ředitelem Domu kultury Miroslavem Očenáškem rozhodně nepanují idylické vztahy, nejlépe dokazuje ředitelovo arogantní vyjádření vůči kritice, týkající se úrovně festivalu. Podle něj si pan Hofman myslí, že festival je jeho, ale přitom je Domu kultury Ostrov a nebude prý poslouchat někoho z Prahy, jak to má dělat. Zároveň připustil, že by festival mohl změnit jméno, aby nebyl v něčím područí.
Chybí jen pionýři
Pak ovšem hrozí, že z něj skutečně stane jen okresní přehlídka tomu odpovídající úrovně. Ostatně, nezadržitelně k tomu spěje již nyní. Nic proti regionálním akcím, které mají své nadšené příznivce, tím spíše, že zdejší obyvatelé jsou vděčni za každé oživení, ale lze se divit dědicům světoznámého tvůrce, že jeho jménem nechtějí zaštiťovat akci, jež svým významem nepřekračuje hranice svého místa?
A to není zdaleka vše. Areál ostrovského Domu kultury, skanzenu socialistické architektury i kultury, kde se tato přehlídka koná, stále působí, jako v době svého vzniku. Byl postaven pro potřeby horníků v uranových dolech a už při vstupu do vestibulu na návštěvníky působí ponurá atmosféra budovatelské éry. Jeho inventář zůstává stále stejný a velmi nepřívětivý. Velmi tristní je navíc vizuální úroveň i kvalita některých festivalových doprovodných akcí a účinkujících. Ten, kdo tento festival navštíví, by se nejspíše nedivil, kdyby před ostrovským kulturákem potkal pionýry.
Vložil: Adéla Hofmanová