Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Většina Čechů slaví bezbožné svátky. Velikonoce u nás, to je typicky český paradox

30.03.2018
Většina Čechů slaví bezbožné svátky. Velikonoce u nás, to je typicky český paradox

Foto: Billa / repro

Popisek: Tito velikonoční zajíčci lákají k nákupu v Bille

Dlouholetý příklon k ateistickému smýšlení se v naší zemi nejpatrněji projevuje v období dvou největších ročních svátků, na Velikonoce a na Vánoce. Zatímco zbožná populace dodržuje přísně předepsaná pravidla a na Velký pátek se podrobuje půstu, či jej dokonce drží celých čtyřicet dnů předtím, naprostá většina Čechů využívá svátečních dnů k nákupním orgiím či bujarým oslavám.

A nelze se jim divit, jsou k tomu všemožně provokováni a naše politické „elity“ je dokonce chválí za to, že stále rostoucí nákupní apetit domácností přispívá k ekonomickému růstu. O hrůzném dopadu tohoto trendu raději mlčí, stejně jako o tom, že se drží zásady „po nás potopa“. Obchodníci se rovněž radují a většinu supermarketů na celé týdny zaplaví  často  nekvalitními cukrovinkami,   velikonočním pečivem a v neposlední řadě příšernými velikonočními ozdobami. 

Typicky český paradox

Rozdíl mezi věřícími a nevěřícími lidmi je obzvláště patrný v některých částech České republiky. Zatímco stále ještě částečně zbožná Morava se snaží dodržet velikonoční  rituály našich předků, ve velkých městech z nich většinou  zbylo pouhé torzo, především v podobě pití a obžerství.  A ještě větší odlišnost panuje mezi českým a německým nebo polským pohraničím.  Je až neuvěřitelné, jak jiná je  touto dobou atmosféra  v nákupních centrech u nás a v cizině. Tak například na německé straně hranic je období předvelikonočního půstu patrné téměř v každém nákupním košíku,  ty u nás naopak marnotratně přetékají.  Navíc došlo k typicky českému  paradoxu. Naši politici uzákonili, že na Velikonoční pondělí musí být obchody zavřené,  ale v den největšího křesťanského svátku v roce,  na Velký pátek, mohou zůstat klidně otevřené. Ve většině okolních zemí je to nemyslitelné, stejně zde platí pravidlo,  že  velké obchody nemohou být otevřeny v neděli. Jejich obyvatelé ctí, že slovo neděle pochází od nedělání! A věřící navštěvují namísto chrámů konzumu chrámy víry. 

Pravé Velikonoce - v kostele!

Tím spíše si zaslouží ocenění, že v některých našich městech a obcích ještě lidé na původní velikonoční tradice zcela nerezignovali. Dosti často je to vidět právě v příhraničních regionech. Vliv sousedů se výrazně projevuje  i v typické velikonoční výzdobě. Tak třeba v  blízkém Sasku a Bavorsku jsou u každého domu keříky nebo menší stromky ozdobeny kraslicemi.  A tato   výzdoba se rozšířila i k nám, platí přitom pravidlo, čím blíže k hranicím, tím více vajíček, a obráceně.  Naopak velmi podobná je situace  v kostelích. V těch našich i příhraničních je již na první pohled patrné, že pravé Velikonoční svátky se konají právě zde a program oslav zůstává staletí neměnný. Začíná Květnou nedělí  a končí  mší na Velikonoční pondělí.  Hlavním dnem oslav je však  Zmrtvýchvstání páně na Boží hod velikonoční.

 

Za propagaci původního smyslu Velikonoc zaslouží uznání Česká televize, například za pořad Naše tradice - Boží hod velikonoční. 

Zanedbatelná část

V karlovarském Chrámu Máří Magdaleny  jsme na čtvrteční Mši zastihli paní Annu. Prozradila nám, že se zúčastní celého náročného týdenního programu, což v praxi znamená  každý den navštívit mši a  na Velký pátek držet přísný půst. Podle ní  oslavy největšího církevního svátku navštěvuje v tomto chrámu průměrně sto lidí, asi tak čtvrtinu tvoří zahraniční turisté a lázenští hosté, především z německy mluvících zemí.

Vzhledem  k tomu, že v Karlových Varech bydlí kolem padesáti tisíc obyvatel, na věřící tedy připadá zanedbatelná část z nich. Naprostá většina  se spokojí s tím, že Velikonoce slaví pouze jako svátky volna, nakupování, jídla a pití. Jejich pravý smysl a podstata jim přitom uniká.

Vložil: Adéla Hofmanová