Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Většina Čechů slaví bezbožné svátky. Velikonoce u nás, to je typicky český paradox

30.03.2018
Většina Čechů slaví bezbožné svátky. Velikonoce u nás, to je typicky český paradox

Autor: Billa / repro

Popisek: Tito velikonoční zajíčci lákají k nákupu v Bille

Dlouholetý příklon k ateistickému smýšlení se v naší zemi nejpatrněji projevuje v období dvou největších ročních svátků, na Velikonoce a na Vánoce. Zatímco zbožná populace dodržuje přísně předepsaná pravidla a na Velký pátek se podrobuje půstu, či jej dokonce drží celých čtyřicet dnů předtím, naprostá většina Čechů využívá svátečních dnů k nákupním orgiím či bujarým oslavám.

A nelze se jim divit, jsou k tomu všemožně provokováni a naše politické „elity“ je dokonce chválí za to, že stále rostoucí nákupní apetit domácností přispívá k ekonomickému růstu. O hrůzném dopadu tohoto trendu raději mlčí, stejně jako o tom, že se drží zásady „po nás potopa“. Obchodníci se rovněž radují a většinu supermarketů na celé týdny zaplaví  často  nekvalitními cukrovinkami,   velikonočním pečivem a v neposlední řadě příšernými velikonočními ozdobami. 

Typicky český paradox

Rozdíl mezi věřícími a nevěřícími lidmi je obzvláště patrný v některých částech České republiky. Zatímco stále ještě částečně zbožná Morava se snaží dodržet velikonoční  rituály našich předků, ve velkých městech z nich většinou  zbylo pouhé torzo, především v podobě pití a obžerství.  A ještě větší odlišnost panuje mezi českým a německým nebo polským pohraničím.  Je až neuvěřitelné, jak jiná je  touto dobou atmosféra  v nákupních centrech u nás a v cizině. Tak například na německé straně hranic je období předvelikonočního půstu patrné téměř v každém nákupním košíku,  ty u nás naopak marnotratně přetékají.  Navíc došlo k typicky českému  paradoxu. Naši politici uzákonili, že na Velikonoční pondělí musí být obchody zavřené,  ale v den největšího křesťanského svátku v roce,  na Velký pátek, mohou zůstat klidně otevřené. Ve většině okolních zemí je to nemyslitelné, stejně zde platí pravidlo,  že  velké obchody nemohou být otevřeny v neděli. Jejich obyvatelé ctí, že slovo neděle pochází od nedělání! A věřící navštěvují namísto chrámů konzumu chrámy víry. 

Pravé Velikonoce - v kostele!

Tím spíše si zaslouží ocenění, že v některých našich městech a obcích ještě lidé na původní velikonoční tradice zcela nerezignovali. Dosti často je to vidět právě v příhraničních regionech. Vliv sousedů se výrazně projevuje  i v typické velikonoční výzdobě. Tak třeba v  blízkém Sasku a Bavorsku jsou u každého domu keříky nebo menší stromky ozdobeny kraslicemi.  A tato   výzdoba se rozšířila i k nám, platí přitom pravidlo, čím blíže k hranicím, tím více vajíček, a obráceně.  Naopak velmi podobná je situace  v kostelích. V těch našich i příhraničních je již na první pohled patrné, že pravé Velikonoční svátky se konají právě zde a program oslav zůstává staletí neměnný. Začíná Květnou nedělí  a končí  mší na Velikonoční pondělí.  Hlavním dnem oslav je však  Zmrtvýchvstání páně na Boží hod velikonoční.

 

Za propagaci původního smyslu Velikonoc zaslouží uznání Česká televize, například za pořad Naše tradice - Boží hod velikonoční. 

Zanedbatelná část

V karlovarském Chrámu Máří Magdaleny  jsme na čtvrteční Mši zastihli paní Annu. Prozradila nám, že se zúčastní celého náročného týdenního programu, což v praxi znamená  každý den navštívit mši a  na Velký pátek držet přísný půst. Podle ní  oslavy největšího církevního svátku navštěvuje v tomto chrámu průměrně sto lidí, asi tak čtvrtinu tvoří zahraniční turisté a lázenští hosté, především z německy mluvících zemí.

Vzhledem  k tomu, že v Karlových Varech bydlí kolem padesáti tisíc obyvatel, na věřící tedy připadá zanedbatelná část z nich. Naprostá většina  se spokojí s tím, že Velikonoce slaví pouze jako svátky volna, nakupování, jídla a pití. Jejich pravý smysl a podstata jim přitom uniká.

Vložil: Adéla Hofmanová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace