Historicky druhá česká veřejná knihovna na našem území slaví sedmdesátiny. U příležitosti oslav můžete výjimečně nahlédnout do všech prostor historické budovy někdejší Kreuzingerovy knihovny v Chebu

Foto: pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Popisek: Zrekonstruovaná budova bývalé Kreuzingerovy lidové knihovny v Chebu

Na Den otevřených dveří u příležitosti sedmdesáti let od otevření české knihovny zve město Cheb do své knihovny v sobotu 5. listopadu. Příchozím nabídne prohlídku všech prostor historické budovy - někdejší Kreuzingerovy knihovny (od 9:30, 10:30, 11:30, 12:30 a 13:30 hodin), tak i možnost registrace nových čtenářů na rok zdarma. Půjčovna pro dospělé, oddělení pro děti a studovna s čítárnou budou mít současně běžný sobotní provoz od 9 do 12 hodin.

Kreuzingerova knihovna v Chebu pochází z roku 1911 a byla vystavěna jako druhá veřejná knihovna na našem území. První přímo k tomuto účelu vybudovanou budovu měly Svitavy. Založena byla již v roce 1892, v současnosti už ale tamní knihovna působí v jiném objektu. Třetí pak vyrostla v Ústí nad Labem v roce 1912, později ale byla zničena.

Reprezentativní secesní budova lidové knihovny byla vystavěna v letech 1909 až 1910 na rohu ulic Hradební a Obrněné brigády uprostřed města Cheb (Eger) z odkazu továrníka Ing. Dominika Kreuzingera. Detailní plány podle návrhu neznámého autora vypracoval teplický architekt Max Loos z Losinfeldu a samotnou stavbu provedl chebský stavitel Franz Kraus. Slavnostní otevření knihovny se uskutečnilo 12. února 1911. V letech 2012 až 2014 prošla historická budova celkovou rekonstrukcí.

Kreuzingerova lidová knihovna v roce 1911

Významný chebský měšťan, spolumajitel zdejších Fischerových strojíren Ing. Dominik Kreuzinger ve své závěti ze dne 15. srpna 1902 odkázal 400.000 korun na zřízení lidové knihovny ve městě Cheb (Eger). Podle vůle zakladatele měla být lidová knihovna samostatným vzdělávacím ústavem pro všechny vrstvy německého obyvatelstva. Po Kreuzingerově smrti vypsali Adolf Niklas a Eduard Lederer jako správci nadace veřejnou architektonickou soutěž na podobu budovy budoucí knihovny. Z 38 zaslaných návrhů porota udělila třem ocenění a dvěma čestné uznání.

První cenu s odměnou 700 korun získal projekt vídeňského architekta Ferdinanda Glasera s názvem Bildung macht frei (Vzdělání osvobozuje), který byl publikován v roce 1907 v časopisu Der Architekt. Velkolepě pojatou budovu se složitou kompozicí hmot a klasicizujícími detaily situoval autor do terasovitého svahu. Vítězný návrh však nebyl realizován, patrně pro finanční nákladnost. Druhé místo s odměnou 500 korun bylo přiděleno projektu berlínských architektů Wilhelma Ratze a Josefa Störbla s názvem Ein Volkslied (Lidová píseň) a třetí cenu s odměnou 300 korun porota udělila architektonické kanceláři Kühn & Fanta z Liberce.

Jižní průčelí budovy na historické fotografii z 2. poloviny 20. století

V roce 1907 získala nadace s pomocí tehdejšího starosty Dr. Gustava Gschiera reprezentativní stavební pozemek v klidné lokalitě za městskými hradbami, v blízkosti městského divadla na rohu ulic Gschierstraße a Goetheringstraße (dnešní Hradební a Obrněné brigády). Vypracováním detailních plánů secesní budovy podle návrhu neznámého autora byl nakonec pověřen úředně ověřený teplický architekt Max Loos z Losinfeldu, který je zhotovil v únoru roku 1907 pod dohledem vrchního inženýra Adolfa Niklase za paušální částku 2000 korun.

Slavnostní otevření Kreuzingerovy lidové knihovny se uskutečnilo 12. února 1911 v 11 hodin dopoledne za velké účasti obyvatel. Knihovna s prostornou čítárnou, přednáškovým sálem pro 300 lidí s vlastním projektorem, místností pro porady a velkou místností pro knihy s halou a půjčovnou se stala vedle divadla dalším kulturním centrem Chebu. Podle přání zakladatele byly zavedeny pravidelné přednáškové cykly z nejrůznějších oblastí vědy, vlastivědného výzkumu i umění, pořádány byly pravidelné literární pořady a hudební a pěvecká představení.

Před rekonstrukcí - v srpnu 2008

Po druhé světové válce byla chebská knihovna otevřena již jako česká veřejná městská knihovna až na podzim roku 1946. Bylo zde na 75 000 německých knih z různých svozů a konfiskátů, které byly postupně vytřiďovány, a jen 341 knih českých. V roce 1951 byla ustanovena nově jako okresní knihovna a v letech 1957 až 1960  vykonávala funkci krajské knihovny pro tehdejší Karlovarský kraj.

V roce 1992 se knihovna vrátila k názvu Okresní knihovna, od 1. ledna 2003 se stalo jejím zřizovatelem město Cheb. Dne 8. února 2010 byla budova Kreuzingerovy lidové knihovny čp. 615 v Chebu zapsána na státní seznam kulturních památek. V letech 2012 až 2014 přistoupilo město k celkové rekonstrukci historické budovy. Nejprve byly restaurovány okenní výplně a vstupní dveře, následovaly opravy vnější fasády. Obnovu štukové výzdoby a nápisů provedl restaurátor Tomáš Sušeň  z Přerova. V roce 2014 byla obnovena vnitřní výmalba včetně restaurování secesních štukových dekorů a fládrování zárubní dveří do původní podoby. Nad krbem ve vestibulu byla znovu osazena pamětní deska Dominika Kreuzigera.

Více informací o historii objektu najdete na webových stránkách http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/cheb-kreuzingerova-lidova-knihovna)

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL