Padesát odstínů slavného filmového festivalu – II. část. Hned na první ročník přijela nejkrásnější žena světa

Foto: muml.cz

Popisek: Společenský dům Casino v Mariánských Lázních

Dnes už si jen málokdo pamatuje na skutečné začátky historie Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Ačkoliv nese jméno nejslavnějšího lázeňského města u nás, ve skutečnosti vznikl před sedmdesáti lety v Mariánských Lázních, a je tak po Benátkách druhým nejstarším v Evropě. Ani ve svých začátcích to rozhodně nebyla žádná okresní filmová přehlídka. Již prvního ročníku se jako hlavní hvězda zúčastnila světová superstar Rita Hayworth a na druhém byl v evropské premiéře uveden nový film Charlieho Chaplina.

Mariánské Lázně si tehdy v nádheře v ničem nezadaly s Karlovými Vary. Dobové snímky ukazují zaplněnou kolonádu s palmami a svátečně oblečeným publikem, jehož elegance se tolik liší od dnešní masy baťůžkářů. A také plná kina a sály v atraktivním paláci Casino. Některé zdroje uvádějí, že iniciátorem festivalu se stal karlovarský lékař Milan Mixa, který argumentoval tím, že Vary mají dostatek ubytovacích kapacit a dopravní spojení s celým světem. Pokud je toto tvrzení pravdivé, pak je ale přinejmenším překvapivé, že se první ročníky festivalu konaly v Mariánských Lázních a Vary si jej nechaly utéci. Každopádně se ale filmy, uvedené v Mariánských Lázních, den nato promítaly v nově vybudovaném Letním kině v Karlových Varech.

Festivalové kino

Krásná Rita

První ročník festivalu se konal od prvního do patnáctého června a měl nesoutěžní charakter. Jak už jsme v prvním dílu konstatovali, filmový festival se vždy stal přesným odrazem doby. Vzhledem k poválečné éře na něm logicky převládaly poválečné filmy. Jednou z výjimek se stal film Idiot v titulní roli s Gérardem Philipem. Československou kinematografii tehdy reprezentoval Nezbedný bakalář Otakara Vávry a také animované filmy. Hlavními hvězdami se stala americká superstar Rita Hayworth, považovaná v té době za nejkrásnější ženu světa. Kromě Mariánských Lázní dorazila také do Karlových Varů. Zdejší tisk tehdy přinesl portrét této zářivé krasavice, držící květiny a typický lázeňský pohárek. Ritě ovšem konkurovala její neméně slavná a krásná ruská kolegyně Ljubov Orlova.

Mixa, nebo Brousil?

Mezi dalšími hosty se již tehdy objevil filmový kritik a teoretik A. M. Brousil, který se podílel na výběru filmů a podle některých historiků stál za nápadem pořádat v lázních filmový festival právě on, což je velmi pravděpodobné. Brzy nato se stal šéfem festivalové poroty. Nechyběly ani další osobnosti československé kulturní scény, například geniální básník Vítězslav Nezval, po němž mimochodem později v Karlových Varech pojmenovali divadlo, nebo legendární loutkář Josef Skupa.

Chaplin, Trnka a spol.

Druhý, opět nesoutěžní ročník se konal v srpnu 1947 a diváci mimo jiné zhlédli nový film Charlie Chaplina Monsieur Verdoux, uvedený v evropské premiéře, pěti Oscary oceněné drama Paní Miniverová nebo další oscarový americký film Ztracený víkend v režii Billyho Wildera. Nás reprezentovaly Krejčíkův Týden v tichém domě a nesmrtelné loutkové filmy Jiřího Trnky z cyklu Špalíček. Již tehdy se na MFF projevil trend, přetrvávající dodnes. Naši filmaři si svá nejlepší díla šetřili na jiné přehlídky, což se jim často vyplatilo. Platí to například o Siréně Karla Steklého, která na podzimním festivalu v Benátkách získala Velkou cenu.

Oscarová dětská hvězda

Třetí ročník festivalu se konal na přelomu července a srpna 1948, už byl soutěžní a o Velkou cenu již tehdy bojovalo na devadesát filmů z dvaceti zemí světa. První Křišťálový globus získal polský film Wandy Jakubovské Osvětim. Velikou pozornost získal výkon dětského herce Ivana Jandla ve filmu Freda Zimmermana Poznamenaní. Právem za něj o rok později získal Oscara. Cenu za režii obdržel snímek amerického režiséra W. Wylera Nejlepší léta našeho života, oceněný osmi Oscary. Cenu diváků si odnesl další americký film Pošlapané květy v režii M. Le Roye. Mezi hosty se objevili mimo jiné vynikající filmoví kritici George Sadoul a Jerzy Toeplitz.

Poslední ročník, který se v Mariánských Lázních konal v roce 1949, už byl poznamenán poúnorovou atmosférou a nástupem sovětské kinematografie. Hlavní cenu přidělila porota velkofilmu Stalingradská bitva, poplatnému své době.

Hvězda prvního ročníku MFF Rita Hayworth

Oslavy bez otců zakladatelů

Rok nato se již festival přestěhoval do Karlových Varů. Dnes už si málokdo na slavný začátek MFF, odehrávající se v Mariánských Lázních, vzpomene. A je příznačné, že se městu nedostalo adekvátní pocty ani na letošním jubilejním ročníku. Potvrdil nám to i starosta Mariánských Lázní Petr Třešňák (Piráti). Na otázku, zda si začátky MFF alespoň nějak připomenou, nám odpověděl: „Doposud si město začátek jeho historie nepřipomínalo a vlastně to i u mnoha obyvatel upadlo v zapomnění, což je škoda. Ani my zatím nepředpokládáme jakoukoli podobu oslav. Myslím ale, že občasné připomenutí místa, kde festival vznikl, by určitě nebylo na škodu.“ Zajímalo nás také, zda představitelé Mariánských Lázní obdrželi pozvánku na letošní festival: „Obdrželi jsme pozvání pouze na několik doprovodných akcí, nikoli na samotný festival. Nemyslím si, že nutně musíme být mezi pozvanými. Vlastně, pokud mohu mluvit za sebe – raději bych viděl mezi pozvanými více skutečně zainteresovaných lidí než politiků. Určitě je lepší, pokud budeme MFF navštěvovat jako jeho typičtí návštěvníci,“ sdělil Petr Třešňák Krajským listům.

Čtěte také:

Padesát odstínů slavného filmového festivalu – I. část. Zachránil ho Bartoška, nebo někdo úplně jiný? Jeden mýtus za druhým...

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adéla Hofmanová