V Teplé opravili unikátní, zdevastovaný klášter za půl miliardy. Bude sloužit především veřejnosti. Peníze jsou zde opravdu vidět, pochvaluje si ministryně

Foto: mmr.cz

Popisek: Letecký pohled na klášter Teplá v závěru rekonstrukce

FOTOGALERIE: Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová v poslední době často navštěvuje Karlovarsko, odkud pochází, a plní zde většinou velmi příjemné povinnosti. V květnu se zúčastnila otevření zrekonstruovaného Národního domu v Karlových Varech, minulý týden zase velkolepě opraveného Kláštera Teplá, jedné z našich nejvýznamnějších národních kulturních památek.

Klášter jednou provždy proslavil malou obec Teplá, v níž se nachází. Byl založen v roce 1193 a od té doby prožil střídavě éry rozkvětu a úpadku, například v době reformace a třicetileté války. Vždy však byl centrem umění a vědy. Až do doby, kdy byl jako většina českých klášterů v padesátých letech uzavřen a poté téměř třicet let sloužil jako kasárna lidové armády. Naštěstí však alespoň kostel a proslulá unikátní knihovna byly nadále přístupné veřejnosti. Nicméně rozsáhlý klášterní areál chátral až do roku 1990, kdy byl těžce poškozený navrácen Řádu premonstrátů. V roce 2009 zde byly odstartovány náročné opravy, a to především díky dotacím z Evropské unie, část z nich hradil také stát.

Peníze, které jsou opravdu vidět

Opravu Kláštera si velice pochvaluje i ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová: „V areálu kláštera premonstrátů byl odveden velký kus práce. Evropské dotace do obnovy kulturního dědictví České republiky jsou v Teplé opravdu vidět,“ uvedla spokojeně na slavnostním ceremoniálu. Podle ní se rekonstrukce stala vzorovou ukázkou toho, jak vrátit památkám předešlou krásu. Kanonii premonstrátu Teplá se podařilo získat dotaci ve výši téměř pěti milionů korun. Ministryně Šlechtová také zdůraznila, že audity nezjistily při čerpání dotací chyby, což se bohužel o jiných projektech, které byly v Karlovarském kraji realizovány, nedá říci.

Zvony mlčely, varhany nehrály...

Areál kláštera přitom nebude sloužit pouze potřebám církve, ale vzniklo zde také moderní zázemí pro širší spektrum nekomerčních kulturních a vzdělávacích aktivit. V opraveném areálu vzniklo například kulturně vzdělávací středisko Hroznatova akademie, které se veřejnosti postupně otevře začátkem července. „V obnovených prostorách bude školicí centrum pro nejrůznější skupiny obyvatel,“ prozradil na tiskové konferenci, konané v rámci otevření zrekonstruovaných prostor, opat tepelské kanonie premonstrátů Filip Zdeněk Lobkowicz. Ten také popsal, jak dalece byl zdevastovaný celý objekt, když jej Řád premonstrátů získal zpět: „Oltář, na kterém se nesloužily mše, zvony které mlčely, varhany, které nehrály.“ Také Karla Šlechtová zavzpomínala na dobu temna, jako dítě klášter navštívila a pamatuje si z té doby pouze chlévy a zvířata.

Sto tisíc svazků

Kromě toho se samozřejmě mohou těšit na mimořádně atraktivní prohlídky milovníci památek. V revitalizovaném objektu je připraveno několik nových výukových poznávacích okruhů, které budou přístupné jak dětem, tak i dospělým. Poutavou formou přiblíží nejen historii premonstrátů a historickou úlohu kláštera, ale i jeho současnost. V doprovodu průvodce se návštěvníci projdou opravenými klášterními sály či jeho podzemím a dozvědí se mnohéo stavebním vývoji klášterních budov nebo o životě klášterní komunity v minulosti a dnes.

Proslulá klášterní knihovna obsahuje sto tisíc svazků a patří k nejstarším a nejvýznamnějším historickým knihovnám v České republice. Jsou zde vzácné rukopisy, řada středověkých kodexů, prvotisky a staré listiny ve všech světových jazycích. To, že se klášterní areál stane všestranným moderním společenským centrem, dokazuje i fakt, že disponuje i devítijamkovým golfovým hřištěm a cyklostezkami.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adéla Hofmanová