Nejen v Řecku, ale i v nejmenším kraji Česka kontrastuje bída s luxusem. Na jedné straně ghetta, na druhé nejdražší hotely a byty pro bohaté turisty
09.06.2015
Foto: socialni-zaclenovani.cz
Popisek: Romské ghetto, ilustrační foto.
V Karlovarském kraji rychle roste počet nových luxusních hotelů a bytových komplexů, ještě rychleji však vznikají nová ghetta, jejich počet se zde dokonce v poslední době ztrojnásobil. Zatímco před pěti lety jich bylo kolem dvaceti, dnes se zde nachází více než šedesát tzv. sociálně vyloučených lokalit, což jsou místa, kde se ve zvýšené míře vyskytují lidé, pobírající sociální dávky. Souběžně s nimi si zde své bohatství užívají turisté a lázeňští hosté a staví zde rezidence za miliony.
Ale miliony se točí také kolem zdejších ghett, která dělají vedení měst a obcí velké potíže. V Karlovarském kraji jsou navíc rychle rostoucími venkovská ghetta, nacházející se například na Sokolovsku, Jáchymovsku, Svatavě, Habartově, Aši, Kraslicích apod.
Hlavním důvodem je skutečnost, že lidé se do těchto končin stěhují za levnými byty a jejich rodiny se zde prudce rozrůstají. Většinu obyvatel těchto lokalit tvoří tradičně Romové, ale přibývají i senioři a lidé, pocházející ze střední vrstvy. Ti se dostali do tíživé situace například kvůli závislosti na drogám, hazardním hrám nebo jsou delší dobu bez práce. Ostatně, nezaměstnanost v kraji patří k nejvyšším u nás, lidé v tomto regionu navíc nejméně vydělávají a mají nejnižší vzdělání. Markantní je i nárůst počtu osob, bydlících v ubytovnách a závislých na tzv. doplatku na bydlení. S tím souvisí i velký byznys. Pro mnohé překvapivé jsou příčiny tohoto neblahého stavu. Za jednu z hlavních je považována privatizace bytového fondu, většina obcí kvůli tomu již nevlastní žádný bytový fond. Ztratily tak možnost přidělovat sociální bydlení nízkopříjmovým rodinám.
Celé generace parazitů?
Je logické, že situace zneklidňuje i místní občany, podle odhadů se navíc může počet osob, žijících v krajských ghettech zvýšit až na deset tisíc. Mnozí jsou přesvědčeni, že prudký nárůst ghett souvisí s velkorysou, velmi benevolentní sociální politikou státu. Za posledních pětadvacet let prý u nás byly „vychovány celé generace parazitů, kteří nemusejí státu odvádět vůbec nic“. S tímto názorem dokonce souhlasí i prezident Miloš Zeman. Nedávno se v rámci svého turné po krajích nechal slyšet, že sociální dávky by měli dostávat pouze ti, co chtějí pracovat. Kritikům sociálního systému nás se nelíbí ani různé návrhy ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové- Tominové, například na rozšíření počtu asistentů kriminální prevence. Podle nich jsou to jenom další vyhozené peníze. A těch je u nás na řešení problematiky ghett vynakládáno skutečně nemálo.
Jeden projekt za druhým
Před třemi lety byly například zahájeny individuální projekty Karlovarského kraje, jejichž cílem je zajistit služby sociální prevence formou terénní práce. Terénní pracovníci nejčastěji pomáhají se zprostředkováním zaměstnání, v komunikaci s úřady práce a orgány místních samospráv, řeší finanční gramotnost svých klientů, protože narůstající dluhy významně komplikují možnost získání bydlení a kvalitu života lidí. „Terénní služby mají v dotčených lokalitách svá specifika, které se navíc v místě a čase mění, ale společným jmenovatelem vzniklých problémů jsou nedostatek pracovních příležitostí a tedy omezená možnost získat stálý zdroj příjmu, problém zajištění a úrovně bydlení a řešení sociálně patologických jevů, které jsou logickým důsledkem neuspokojivých životních situací,“ vysvětlila nám tisková mluvčí Krajského úřadu Karlovarského kraje Jana Pavlíková a dodala také, že tyto projekty jsou financovány z prostředků Evropského sociálního fondu, prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu.
Přímo úměrně s počtem prudce narůstajících chudinských lokalit ale přibývá v Karlovarském kraji i luxusních hotelů a bytových komplexů. Většinou však, na rozdíl od přeplněných ghett, zejí prázdnotou.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Adéla Hofmanová