Mladá žena trpí kuriózní, ale devastující závislostí. Čtěte bizarní příběh z Karlovarska, může to potkat i vás
27.08.2014
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilustrační foto
PŘÍBĚH V současnosti doslova raketově narůstá počet různých závislostí na vymoženostech moderní doby. Jednou z nich je netholismus, tedy závislost na internetu nebo mobilním telefonu. Podnikatelka Dana je zase závislá na televizi, respektive televizních seriálech. Není to přitom žádná banální záležitost, Dana trpí stejnými příznaky jako lidé závislí na cigaretách nebo alkoholu, včetně abstinenčních krizí. Televizní seriály fatálně ovlivňují její život, i když její blízcí o tom nemají ani tušení.
Tomu, kdo podobný problém nezažil, se to může zdát až neuvěřitelné. Postižené bytosti, které tráví sledováním televizních seriálů celé hodiny, ne-li dny, hrozí velmi vážné potíže. Pokud nedostanou svoji „drogu“, doslova trpí. Uvědomují si, že není normální celý den trávit u obrazovky, ale nedokáží pokušení odolat. Zanedbávají práci i rodinu, nemají čas na přátele, jediné co je zajímá je,
aby nezmeškali svůj oblíbený pořad a stále měli k dispozici televizor. Pokud se na něj dívají, ocitají se ve zvláštním rauši, když skončí, propadnou smutku.
Od Ulice k Sexu ve městě
Přesně tyto symptomy prožívá Dana. Nikdy nebyla příznivkyní vysedávání u televize, raději šla do kina nebo si četla. Vše změnila vážná operace, která ji uvěznila na několik týdnů samotnou doma. Namísto obvyklého sledování televize pouze ve večerních hodinách jí najednou obrazovka dělala společníka po celý den. Pomalu ale jistě tak podlehla fenoménu některých seriálů. „Chytly mě dopolední reprízy. Přidávala jsem jeden seriál za druhým a nemohla se dočkat pokračování. Když mi nějaký díl utekl, pustila jsem si ho na internetu. Poté, co jsem se uzdravila, zjistila jsem, že mi sledování televize strašně chybí, cítila jsem zvláštní smutek. I když jsem to nyní částečně omezila, těším se na každou chvíli u televize. Nejvíc jsem závislá na Ulici a na Obchoďáku, myslím si, že jsou to dost kvalitní pořady, kde se řeší spousta problémů, jaké zažívám já sama. Ale hltala jsem i První republiku na ČT. Nedovedla jsem si představit, že bych v pátek večer vyrazila někam s přáteli. Když skončil poslední napínavý díl, propadla jsem depresi kvůli tomu, že pokračování První republiky je plánováno až na rok 2016. Teď mě zase drtí, že Obchoďák předčasně skončil.“
Za trest cvičím
Na otázku, kolik hodin denně prosedí u televize, přiznává: „To záleží na tom, co který kanál vysílá. Naštěstí nejsem tak pitomá, abych se dívala na ty americké stupidity, jedinou výjimku tvoří starý dobrý Dallas. Ten opakují dokola a já nedokážu odolat pokušení dívat se na něj znovu a znovu. Nenávidím telenovely. Když jsem doma, vidím tak pět seriálů denně, nějakou dopolední reprízu Ulice, potom Ordinaci, Obchoďák, Sex ve městě. O prázdninách jsem se denně dívala na vynikajícího Poirota na ČT, ten šel třikrát denně,“ pochvaluje si. To, že již nejde jen pouhou zálibu, ale o vážnou závislost, si uvědomila, když odmítla jet s přítelem na dovolenou. Pravdu mu ale neřekla, vymluvila se na přetrvávající zdravotní potíže. Ale kvůli seriálům večer nikam nechodí a podle vysílacího času oblíbených pořadů si organizuje svůj denní režim, tak, aby jí neuteklo ranní a podvečerní pokračování. „Výjimkou je sobota, to je nejblbější televizní program,“ směje se. „Když jsem si uvědomila, že to není normální, hledala jsem pomoc u psychologa. Ten mi doporučil, abych se snažila sledování televize postupně omezovat. Tak se mi teď daří místo pěti seriálů denně zhltnout pouze tři. A za každý z nich za trest čtvrt hodinu cvičím.“
Rafinovaní tvůrci
Vinna za konzumaci televizní drogy však rozhodně není jen na straně Dany. Závislost na seriálech totiž rafinovaně podporují samotní jejich tvůrci, třeba tím, že epizodu ukončí v nejnapínavějším okamžiku. Diváci s hrdiny sdílí jejich osud, odreagovávají své emoce a vytváří si iluze, které se jim v běžném životě nedostávají. Proto mají tak obrovský ohlas u žen romantické, u mládeže zase tzv. nové seriály jako jsou Ztraceni, Hrdinové nebo Hra o trůny.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adéla Hofmanová