Nemocný pracovní trh kolonie a pohádka o líných Češích, kteří nechtějí dělat pro německé montovny. Komentář Štěpána Chába
komentář
31.10.2023
Foto: Pixabay
Popisek: K pásu a mlčet
Ve službě korporacím. Tak by se dala označit role naší republiky a její budoucí rozvoj a vývoj. Nahlédněme jednou mlsně na Karlovarsko. Do jednoho z nejchudších krajů České republiky. Na karlovarské prosperitě se právě intenzivně pracuje. Rostou tam haly, montovny. Takové ty obrovské bezduché krabice. Vlastníci jsou zahraniční „investoři“. Haly rostou mezi karlovarskými vesnicemi. Na polích, kde ještě před třiceti lety rostly zemědělské plodiny všeho druhu. Však na Karlovarsku je půda úrodná. Teď tam rostou haly. A ve vesnicích není dost lidí, kteří by nově vyrostlé montovny jako zaměstnanci obhospodařili. A tak se začíná říkat, že Češi jsou líní a nechce se jim dělat a že musíme dovézt zahraniční pracovníky.
Karlovarsko má pro montovny výhodnou polohu. Je hned vedle velkokapitálového Německa, je tam chudo, navíc se po letech začíná rýsovat dálniční spojení mezi ČR a Německem, do toho jako hlavní argument duní fakt, že u nás jsme schopní pracovat za hubičku. Minimální mzda je na 17 tisících. V montovně o moc víc nikdo nedostane. A zahraniční „investoři“ by byli hloupí, kdyby příležitosti nevyužili. Oni hloupí nejsou.
A tak mezi vesnicemi a městečky Karlovarska roste místo žita a pšenice vlahý sen západních kapitálů. Nízkorozpočtové montovny, které jsou výhodně nedaleko hranic se zemí, která oplývá mlékem a strdím. My jsme mléko i strdí vyměnili za příležitost věrně sloužit Německu v montovně.
Jenže nechce se nám dělat. Jsme totiž líní. Jsme? Není to zase nějaké milé zavrtění psem? Žiju na vesnici, kde sídlí něco málo přes 600 daňových poplatníků. Více než polovina jsou senioři nebo děti. Zbytek je v pracovním procesu. Na úřadu práce bude minimum lidí. Pro rok 2014 u naší obce drží Wikipedie hrdou poznámku, že u nás byla jedna z nejnižších nezaměstnaností v okrese. Při představě, že nám na louce Němci postaví montovnu a budou čekat, že spálíme všechny mosty, dáme výpovědi a naběhneme bez remcání do těch jejich montoven s minimální mzdou, nutí mě to do smíchu. Proč bychom to dělali?
Podobná situace musí být na Karlovarsku. Vedle vesnice vyroste bolák montovny. Začnou se nabírat zaměstnanci. Jenže žádný přetlak nevznikne. Lidé mají své životy, svou práci, proč by šli za minimální mzdu k pásu. Pro tu lásku k Němcům? A tak se mediálně ujme, že jsme líní a nechce se nám dělat, a že tedy potřebujeme dovézt agenturní zaměstnance někde z Filipín nebo z Mongolska. Protože pro ně je i náš minimální plat výhra v loterii. Německý kapitál tak vytváří problém zcela bez ohledu na místo. U vesnice postaví krabice, nehledí na to, že v místě není dost potenciálních zaměstnanců. Prostě si je globalisticky převeze z druhé strany planety. Vysadí je ve zcela cizím prostředí. Takoví zaměstnanci mají, stejně jako „investoři“, naprosto nulový vztah k místu. Prostě vytěžit potenciál místa. Výhoda Karlovarska je nabíledni – z montovny lze zboží převézt na jednu nádrž kamiónu do Německa. To ovšem není cesta baťovské prosperity. To je prostý kolonialismus, kdy jsme v pozici tupě kolonizovaného.
Ve vesnicích a městečkách pak začne haprovat ubytování, zdravotnictví, protože malé městečko není připravené na nával stovek agenturních zaměstnanců. Kde je to baťovské – vedle továrny postavím i ubytování pro zaměstnance? Postavím jim i sociální zázemí, školy, restaurace, kino, zábavu. Nic takového. „Investoři“ postaví nádor montovny, vyklopí agenturní zaměstnance a vzkáží do kolonie – starejte se, nám jde jen o prachy, o lidi musí jít vám, to se nás netýká. Co na to státní zástupci různých úrovní? Ti nižší, obecní, se mučí s tím, kde je ubytují. Ti vyšší, vládní, pak vymýšlí pobídky, jak sem nacpat další a další montovny. Viz třeba Gigafactory. Z té měli ve vládě doslova přetlaky, jak ji sem chtěli procpat a udělat tak Němcům pomyšlení.
Navíc je Karlovarsko v pozici, kdy takové montovny do kraje v podstatě nedonesou žádnou přidanou hodnotu. Spíše naopak. Sníží se bezpečnost, protože agenturní zaměstnanci nemají vztah k místu ani k lidem. Na periferii Plzně by mohli vyprávět, jaké to je, když se žije nedaleko ubytoven agenturních zaměstnanců. Tam už o montovnách ví své. A i proto se hlasitě brání zlikvidování letiště v Líních a výstavbě takzvané Gigafactory, která by problém jen prohloubila. Montovny státu nenesou ani peníze. Jen na daních, zbytek odteče do zahraničí, u nás nezbude nic (proč mi to připomíná profesi prostitutky, kdy nám „investor“ zaplatí za erotickou službu, ale prachy z výplaty donese domů manželce). Srovnejme to s baťovskými investicemi do země, do okolí. Kdy zahraniční „investor“ postaví třeba nějakou obdobu Baťova kanálu? Stane se takový „investor“ jako Baťa součástí naší historie, nebo nás jen jako kolonizátorský parazit vysává?
Loutkový prezident Pavel při projevu k 28. říjnu, kde jako morální autoritu hodnou následování uvedl Batmana, čímž ukázal odkud pramení jeho vzdělání, také krátce vzpomenul i první republiku a její prosperitu. Stojí za to se zeptat, jestli jsme se k té prosperitě propracovali tím, že jsme si nechali zemi zastavět krabicemi, které sloužily jen zájmům a kapitálu zahraničních „investorů“. Nebo jestli se za těch krátkých dvacet let postavil na nohy český průmysl, um a hrdost, to vše pod protekcionalistickou politikou tehdejších vlád. My máme být hrdí na to, že nám tu Němci postaví krabice a zavezou zemi agenturními zaměstnanci. Jsme jen kolonie. Malá kolonie, která se neumí postavit za svou budoucnost. A naše vlády napříč volebními obdobími? Co vlády, protektoři? S velkou věrností západnímu kapitálu slintají takovým „investorům“ do ekonomických výhledů. Vždyť podívejme na Fialu, jako mlsný pes stále vyjednává s Volkswagenem o likvidaci letiště v Líních, protože k nám chce dotáhnout jednu obrovskou montovnu bez přidané hodnoty a k ní stovky agenturních zaměstnanců. Zrovna zítra má nás, dělný lid, informovat, jak dopadlo poslední vyjednávání. Kolik budeme tratit na pobídkách Volkswagenu? To je vytříbená politika. Nestačilo to už? Nebylo by k mání trochu prvorepublikové protekcionalistické politiky?
Zdroje: Wikipedie, Novinky
Vložil: Štěpán Cháb