Zraněný „Vlček“ chytil za srdce nejen Čechy a Moravany. Dramatický příběh vlka, sraženého autem

Foto: Záchranná stanice Drosera v Bublavě (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Dnes už Vlček, anebo možná Bubla (pro mladého vlka užívají obě jména) vypadá mnohem lépe, dokonce již smí do venkovní voliéry ve Vlašimi, kde se doléčuje

Mladý vlk, nalezený v Krušných horách, je po ošetření v dobrém stavu. Na veterinární a rehabilitační péči o zraněné zhruba roční vlčí mládě už se na transparentním účtu sešlo téměř dva a půl milionu korun, jeho budoucnost je tak díky veřejné finanční sbírce zajištěna. Zákonem chráněná šelma má za sebou úspěšný náročný zákrok na pražské veterinární klinice, do budoucna pak zůstane dlouhou dobu v péči rehabilitačních odborníků. Mezitím pro vlka pečovatelé vyřizují povolení pro trvalý chov.

Koncem září našli houbaři v silničním příkopu mezi obcemi Horní Blatná a Potůčky na Karlovarsku autem sraženého mladého vlka. Na pomoc mu přijeli pracovníci z bublavské záchranné stanice Drosera, která má dané území na starosti. Zatímco pracovníci Drosery vlka odvezli na důkladné veterinární vyšetření do Veterinární ambulance Dvory, na své facebookové stránce pak Drosera napsala o nevšedním a vzácném výjezdu, poděkovala lidem za projevenou starost a nabídla možnost přispění k úhradě léčby finanční částkou na transparentní účet. Peníze začali posílat lidé z celého světa, z Německa, Polska, severských zemí i z Austrálie. Využijí se na léčbu, stravu i na případný výběh Vlčka, kterého takto spontánně pojmenovali lidé, sledující jeho story.

Vlček Bubla byl nalezen v příkopu u silnice v Krušných horách

Veterinární péče na sto procent

První vyšetření Vlčkových zranění vůbec nevypadalo zle, zdál se v šoku, s otřesem mozku, zlomenou čelistí a zřejmě s otokem, který mu znemožňoval pohyb. Ovšem po převozu na veterinární kliniku v Praze a důkladném vyšetření se ukázala zranění mnohem závažnější. Porucha vedení nervů do končetin, jednu kyčel měl vykloubenou, druhou zlomenou. Vlček se tedy s autem utkal opravdu hrdinně, vyhrál, přežil, ale co znepokojovalo veterináře nejvíc, po své bitvě nechtěl jíst. Jak k jídlu, tak k dílu, proto bylo nejdůležitější, aby bojovník začal přijímat potravu, a tím nabírat sílu k léčení. Což se nakonec povedlo. Pak bylo možné odoperovat vše, co bylo třeba, teď už mladý a slavný vlk stojí, a když se nikdo nedívá, po svém kotci přenáší svoji misku a po nocích trhá pelechy (rozkousal již dva). Vynikající a rychlá práce veterinární zachránila jeden vlčí život.

Lidská účast

Osud vlka v nouzi rozpoutal vlnu lidské solidarity, kdo chce a může, přispívá finančně, kdo chce, ale nemůže přispět penězi, vytvoří umělecké dílko, které si jiný koupí, a tím na péči přispěje, i Charitativní akce pro záchrannou stanici DROSERA je naplánována, lidé pomáhají o sto šest, a kdyby uměl Vlček číst, byl by dozajista dojat podporou v nespočetných komentářích pod články o jeho cestě lidskou společností.

Při příjezdu k veterináři

Vlčkovy vyhlídky na uzdravení

Drosera, která se o vlka od počátku stará, požádala o povolení k trvalému umístění. Pokud bublavská stanice povolení dostane, připraví pro vlka velký výběh. „Dlouhodobě vlka nemůže mít žádná stanice. Tím, že je to zvlášť chráněný živočich, musíme zažádat na příslušné ministerstvo o povolení. Pokud se to nepovede, tak asi skončí v Zoo. Doufáme, že se to ale nestane. Tím, že je z přírody, tak by to pro něj psychicky nebylo dobré,“ řekl pracovník Drosery Vilém Babič ČTK.

Babič dále uvedl, že v České republice neexistuje postup, na koho se v případě záchrany šelmy obrátit. „Děláme to i do budoucna, vlci se vracejí a on je bohudík první, který přežil, ale může se to stát znova, ze Slovenska může přijít třeba i medvěd. Chceme, aby na to byla připravena celá síť záchytných stanic. My jsme jednali intuitivně, vše jsme si museli obstarat sami.“

Na pražské veterinární klinice, kde mají magnetickou rezonanci

Jak postupovat při záchraně zraněného vlka? Přesný návod neexistuje

Podle ministerstva životního prostředí existuje pro takové případy takzvaný Program péče o vlka obecného. Beata Berníková z Ministerstva životního prostředí uznává, že je současný program nedostatečný. „Při přípravě programu péče ministerstvo identifikovalo nedostatky včetně zajištění nedostatečné veterinární péče. Součástí navržených opatření je proto podpora spolupráce záchranných stanic s veterináři, kteří disponují potřebnou odborností a zkušenostmi. Takových veterinářů je ale nedostatek.“ Změny a vypracování plánu jsou podle odborníků nutné.

Jednotný plán péče?

Záchranným stanicím v Česku dlouhodobě chybí podrobný manuál, jak postupovat u zraněných vlků, uvedl Český rozhlas. Práce s větší šelmou se výrazně liší od toho, na co byli lidé ze záchranných stanic dosud zvyklí. Na problém poukazuje i Anna Řezníčková z hnutí DUHA, které se vlky dlouhodobě zabývá. „Dokument Program péče o vlka pouze popisuje, že péči o zraněné jedince je možné zajistit prostřednictvím záchranných stanic. Zároveň ale konstatuje, že u nás nejsou dostatečné podmínky pro dlouhodobější péči o vlky v této síti zajištěny,“ řekla Řezníčková. V případech, jako je záchrana vlků, je podle Anny Řezníčkové důležité, aby zúčastněné strany reagovaly co nejrychleji. K tomu je potřeba jednotný plán, jak postupovat. Řešením by mohlo být například vytvoření seznamu veterinářů, kteří mají zkušenosti s většími šelmami.

Již ve Vlašimi, po operaci, ale ještě s kanylou v tlapce... Bublovi se tam udělalo výrazně lépe, a tak se bavil tradiční štěněčí aktivitou - demolicí pelíšků, zničil tři. 

Názory veřejnosti na Vlčkovu péči se různí

Pod články o Vlčkově léčbě se rozproudila živá diskuze, kde podle příspěvku na facebookové stránce Centra pro zvířata v nouzi Archa Liberec lidé často vyjadřují pochybnosti, že se jedná o divoké zvíře, když se chová tak krotce. Někteří dokonce osočují kolegy ze záchranné stanice Drosera Bublava, že si vymýšlejí s cílem vytáhnout ze soucitných lidí peníze. Pochybujícím diskutujícím je také divné, že veterináři nejprve odhalili „pouze“ vykloubenou nohu, a až později další vážná zranění.

Centrum Archa ale ukazuje na příkladech z vlastní praxe, že vážně zraněná zvířata se při odchytu a léčbě chovají krotce. Archa to i s fotografickou dokumentací ukazuje na příkladech poraněného lišáka a jezevce, které měli tu čest kurýrovat. Na začátku léčby se obě zvířata jevila klidnější, nechala se ošetřit. Po získání trochy síly se ovšem začala bránit, původně mírného lišáka museli uspat kvůli vytáhnutí svorek a jezevec rovnou prokousl pracovnici prst. A to si předtím nechal napíchnout kapačky a krmit injekcí. Tedy podle Archy není třeba podezřívat Vlčka z toho, že by byl nějakým zaběhlým domácím mazlíčkem, ale je dobré prostě uznat, že když je někomu opravdu zle, nebude se ještě navíc prát. A to platí vlastně jak pro zvířata, tak i pro lidi.

Zdroje: Záchranná stanice Drosera v Bublavě, Centrum pro zvířata v nouzi Archa Liberec, ČTK, vary.rozhlas.cz, Novinky.cz, iDnes.cz

Kateřina White

Vložil: Markéta Vančová