Jarní zeleninový vývar s libečkem a kudlásky… Co se vařilo na Velikonoce dříve a jak mlsáme dnes
17.04.2022
Foto: Akademie kvality (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Jarní zeleninový vývar s libečkem a kudlásky
Ačkoliv si z nás dubnové počasí občas tropí šprýmy, jaro už je nezadržitelně tady a s ním i oblíbené velikonoční svátky. Akademie kvality proto připravila čtyři nové recepty, kterými si můžeme jarní sváteční stůl obohatit.
Venku už se všechno zelená a přímo nás vyzývá k tomu, abychom tuto barvu a jarní sílu bylinek přenesli i do naší kuchyně. V nových receptech si proto pochutnáte na pažitce, kopru nebo třeba libečku. Už teď můžete začít připravovat jarní zeleninový vývar s libečkem a kudlásky, kuřátka z vařených vajec, koprovou omáčku s pošírovaným vejcem nebo hříšně sladké Boží milosti. A jak to udělat, aby se vaše kulinární umění stalo fenoménem? Vařte či smažte z těch nejkvalitnějších surovin a výrobků, které poznáte podle log kvality Klasa, Regionální potravina nebo BIO na obalech.
Jarní zeleninový vývar s libečkem a kudlásky
- Počet porcí: 4 porce
- Doba přípravy: 1 hodina a 30 minut
Ingredience:
Zeleninový vývar
- 300 g kořenové zeleniny (mrkev, celer, petržel)
- divoké koření (bobkový list, celý pepř, nové koření)
- 50 g řepíkatého celeru
- 50 g cibule
- 50 g pórku
- 10 g listové petržele
- 1 stroužek česneku
- 80 g květáku
- 100 g cukrového hrášku
- 50 g libečku
- sůl
- pepř
Kudlásky
- 1 vejce
- 70 g polohrubé mouky
- 5 g listové petržele
- podle chuti sůl, pepř, muškátový oříšek
Postup:
Zeleninový vývar
Kořenovou zeleninu, cibuli a česnek oloupeme, umyjeme, vložíme do studené vody, osolíme, opepříme, přivedeme k varu a sesbíráme vzniklou pěnu.
Přidáme divoké koření a vaříme cca 50 min. na mírném plameni.
Vývar přecedíme a nakrájíme kořenovou zeleninu.
Do vývaru přidáme pórek, květák, cukrový hrášek, libeček a provaříme cca 10 min.
Dochutíme solí a pepřem.
Kudlásky
V misce rozmícháme mouku s rozšlehaným vejcem, solí, pepřem, muškátovým oříškem
a nasekanou petrželí.
Vypracujeme husté těsto, z něhož lžičkou vykrajujeme malé nočky a vkládáme do vroucí osolené vody.
Vaříme cca 5 min.
Tip: Chcete-li výraznější chuť vývaru, restujte kořenovou zeleninu na másle. Navíc čistý vývar bez zeleniny můžete zamrazit. Využijete ho později např. do omáček nebo dalších polévek.
|
Koprová omáčka s pošírovaným vejcem a pečeným bramborem
- Počet porcí: 4 porce
- Doba přípravy: 1 hodina
Ingredience:
Koprová omáčka
- 50 g másla
- 60 g hladké mouky
- 1 l hovězího nebo zeleninového vývaru
- 200 ml smetany 30%
- 50 g čerstvého kopru
- podle chuti sůl, cukr, pepř, ocet
Pečené brambory
- 800 g brambor
- sůl
- pepř
- olej
Pošírovaná vejce
- 4 vejce
- 30 ml octa
- 1 l vody
Postup:
Koprová omáčka
Máslo rozpustíme v rendlíku, přidáme hladkou mouku a zarestujeme.
Zalijeme vlažným vývarem a provaříme alespoň 20 minut.
Dochutíme solí, pepřem, cukrem a převařeným octem.
Přidáme smetanu a čerstvě nasekaný kopr.
Pečené brambory
Brambory nakrájíme na měsíčky, přidáme sůl, pepř, olej a dáme do trouby na 180 °C na cca 25 minut.
Pošírovaná vejce
V rendlíku přivedeme vodu k varu a přidáme ocet.
Naběračkou vytvoříme vír a doprostřed víru vložíme vyklepnuté vejce.
Vejce vaříme 3 min a poté vyjmeme.
Tip: Zbylé stonky z čerstvého kopru můžete vyvařit a vývar přidat do koprové omáčky. A pokud byste nesehnali čerstvý kopr, použijte sterilovaný, který přidejte do omáčky i s nálevem. A ještě jedna rada od našeho pana kuchaře. Ocet do omáčky nejdříve převařte, zmírníte tím jeho výraznost a štiplavost.
|
Boží milosti
- Počet porcí: 25 kusů
- Doba přípravy: 1 hodina
Ingredience:
- 250 g hladké mouky
- 50 g másla
- 50 g krupicového cukru
- 50 g zakysané smetany
- 2× žloutek
- 2 lžíce bílého vína
- špetka citronové kůry
Na smažení:
Na obalení:
- 80 g moučkového nebo vanilkového cukru
Postup:
Máslo necháme odstát v pokojové teplotě, smícháme se všemi ingrediencemi a uhněteme těsto. Těsto necháme odpočinout v lednici pod fólií 30 min.
Z těsta vyválíme plát a vykrájíme obdélníčky, které uprostřed nakrojíme.
Smažíme do zlatova v oleji nebo na sádle.
Ještě teplé boží milosti obalíme v moučkovém nebo vanilkovém cukru.
Tip: Během smažení by se měly boží milosti nafouknout. Pokud se to nedaří, na chvilku je přiklopte pokličkou. A místo bílého vína můžete do těsta použít tuzemák, pokud ho už máte připravený pro koledníky.
|
Kuřátka z vařených vajec
- Počet porcí: 4 kuřátka
- Doba přípravy: 30 minut
Ingredience:
- 4 vejce
- 50 g lučiny
- 20 g hořčice
- 5 g pažitky
- sůl
- pepř
- 10 g mrkve
- 10 g nakládané okurky
- 50 g polníčku
Postup:
Vejce uvaříme natvrdo, necháme vychladnout a oloupeme.
Vejce rozkrojíme na půlku a vyjmeme žloutky.
Žloutky smícháme s lučinou, hořčicí, nasekanou pažitkou a podle chuti dochutíme solí a pepřem.
Hotovou směs přendáme do cukrářského pytlíku a nastříkáme do vajec.
Z mrkve vytvoříme zobáčky a z okurky očička. V misce vytvoříme podestýlku z polníčku
a navrch přendáme hotová kuřátka.
Tip: Na očička kuřátek můžete použít kuličky černého pepře. Před konzumací ale vždycky kuličky černého pepře vyndejte.
|
Zdroj: Akademie kvality
Jak se o Velikonocích vařilo dříve
Zajímavý exkurz do historie nemusí znamenat jen nudná dějepisná data. Vzít to totiž můžeme třeba i přes jídlo. Jisté je, že k jaru patří odlehčená strava a co největší využití všeho, co právě roste. Co naši předci obvykle o velikonočních svátcích vařili, přiblížil den po dni server vaření.cz:
Škaredá středa
Ač bylo jídlo skvělé a hospodyni se na Škaredou středu neobvykle dařilo, bylo nutné, aby jídlo právě v tento den na talíři vypadalo ošklivě a na první pohled nepovedeně. Jestliže se hospodyně rozhodla usmažit bramboráky nebo placky, vždy je při obracení trochu potrhala nebo přeložila. Tak vznikly trhance.
Zelený čtvrtek
Na tento den se v chalupách vařilo z jarní zeleně a luštěnin. Pekly se preclíky, pletence nebo škvarkové placky, které se přikusovaly k jarním polévkám. Kromě petrželky se vařilo hlavně z mladých kopřiv, špenátu a další zeleniny.
Velký pátek
Na Velký pátek se obvykle držel půst. V některých krajích se toto pravidlo dodržovalo velmi striktně. Už po čtvrteční snídani a až do snídaně na Bílou sobotu. Ten, kdo věděl, že páteční půst nevydrží, mohl si k jídlu připravit rybu, pokud si ji mohl dovolit. Lidé, kteří rybu neměli, si napekli náhražky ve tvaru ryby z bramborového těsta. V jiných krajích naší republiky se zase připravovalo jediné jídlo dne. Zpravidla jím bývala sytá hustá polévka z toho, co Bůh a dům dali. Například z kysaného zelí, špenátu, brambor, fazolí, hrachu i kořenové zeleniny či kmínu.
Víte, jak vznikl velikonoční zvyk barvit vajíčka? Z ryze praktických důvodů. V době 40ti denního půstu, který největšímu křesťanskému svátku, Velikonocům, povinně předcházel, se musela vejce nějak uchovávat. Protože i ona patřila k „zakázaným“ potravinám. A tak je hospodyně uvařily a aby věděly, která jsou tepelně zpracovaná, prostě si je obarvily. Foto Pixabay
Bílá sobota
V tento den se lidé nadlábli. Hlavním pokrmem totiž byla velikonoční nádivka. Někde se jí říká hlavička, velikonoční buchta, sekanice, sekanina, nebo velikonoční snítek. Na stole také nesměl chybět zlatavý mazanec.
Nedělní Boží hod velikonoční
Tímto dnem v podstatě velikonoční svátky vrcholily. S pondělním výpraskem děvčat se začalo až později. V každém stavení se slavnostně prostřel stůl, z kuchyně se začaly linout nejlahodnější vůně buchet, mazanců a masíček, což se v tehdejší době, kromě svátků, tak často nestávalo. Pak přišly na řadu tradiční zvyky na oslavu života a jara. Samotná hostina měla začínat jakýmkoliv masovým vývarem. Pak už záleželo na tom, jak je rodina bohatá, jaké konkrétní zvyky dodržuje, v jakém kraji žije a jestli jsou to měšťané nebo bydlí na vesnici.
Na Velikonoce připravovaly naše praprababičky maso všeho druhu. Nejraději kůzlečí, ale toto maso přišlo do módy o něco později. Jinak se podávala hlavně všem dostupná drůbež, skopové, jehněčí, králičí, pokrmy z vepřového masa, uzeného a kdo měl, dal na stůl šunku. Nikdy však nesměl chybět pečený beránek. Ať už ten masový, nebo nám všem dobře známý ze sladkého těsta. Toho opravdového masového beránka si mohl dovolit jen málokdo. V některých rodinách se na Velikonoce pekla dokonce holoubata.
Velikonoční pondělí
O Velikonočním pondělí převažovaly v kuchyni pokrmy z vajec. Samozřejmě. Vždyť vajíčko je velikonoční symbol a považuje se za symbol nového života a znovuzrození. Dělala se vejce plněná, smažená, dávala se do omáček, salátů, k masu a pokud se pekla další várka velikonoční nádivky, vejce v ní nesměla chybět. Oblíbené byly i různé pomazánky,” uzavírá server vaření.cz.
Vložil: Andrea Morkusová