Temný středověk jen pro odvážné a kupecká tradice, která stvořila skvost. Po kolejích s Českými drahami

FOTOREPORTÁŽ Máte rádi hrady? My ano. Skvěle totiž spojují moji lásku k památkám s výletními možnostmi dvouapůlleté dcery. A jeden takový pohodový hradní výlet nabízí Cheb. A že to máte trošku z ruky? Nevadí. Díky dálkovému spojení Pendolinem s Ostravou otvírá město své brány i ‘dalekým cestovatelům‘. Spojení s Prahou a Plzní je posíleno vlaky Západního Expresu a pro ty ‘odvedle‘ mají České dráhy menší osobní vlaky. Ať jste z Karlových Varů, Sokolova či Kadaně, směle do nich naskočte.

První dochovaná zmínka o Chebu pochází z roku 1061 a úctyhodný Chebský hrad byl vybudován o pouhé století později. Již předtím ale stálo na místě hradu slovanské hradiště, jehož pohřebiště bylo objeveno v rámci místních archeologických výzkumů. Původně německé město bylo za vlády Jana Lucemburského dědičně připojeno k zemím Koruny české. Zůstalo však důležitým místem prolínání česko-německé kultury. Až do konce druhé světové války totiž byla většina obyvatel německé národnosti. To se zajímavě promítá i do pamětních tabulí ze sbírky Paměť národa, umístěných v centru města. Díky své poloze měl Cheb od počátku významnou politickou pozici a rozhodně nestál stranou běhu dějin. Vždyť právě zde byl v roce 1634 zavražděn Albrecht z Valdštejna.

 

 

 

Na Chebském hradě pobýval Friedrich Barbarossa i Karel IV.

Císařská falc, na kterou byl původní hrad přestavěn na konci 12. století, je jediná svého druhu na našem území a pochlubit se může bohatou historií. Říšské sněmy zde pořádal Friedrich Barbarossa a nocovali zde Karel IV. i Jiří z Poděbrad. Do dneška se nám samozřejmě dochovaly už jen některé stavební části. Kromě nich jsou zde ale k vidění ukázky starověké mechanické artilerie a v noci můžete narazit na duchy Albrechta z Valdštejna a jeho druhů.

 

Rozsáhlá expozice nástrojů středověkého práva útrpného zacloumá i těmi nejotrlejšími

 

 

Děsivé nástroje napovídají už na první pohled, že se díky nim každý zaručeně přiznal k čemukoli

 

Na nádvoří najdete dodnes funkční ukázky starověké mechanické artilerie či repliku polního kanónu z počátku 17. století, tzv. falkonetu. Na jihozápadním bastionu je umístěna baterie obléhacího dělostřelectva z období Třicetileté války (1618-1648).

 

U východní hradby je expozice historických dílen středověkého kováře a tesaře

My jsme nechali duchy těm statečnějším a vydali se obyčejný průzkum hradu. Atmosféra prohlídky jedinečné románsko-gotické kaple sv. Martina, Erharda a Uršuly je stylově dokreslena dobovou hudbou a výsledný dojem je opravdu fascinující. Tedy pokud již máte dospělý nadhled a odstup. Naše malá odtamtud pádila, až se jí za patami prášilo, s tím, že se bojí. Přiznejme si, že středověké náboženské stavby a obřady rozhodně nebyly stylizovány tak, aby působily vesele. Místní patrová kaple určitě ale za návštěvu stojí. Vyznačuje se tzv. štaufským stylem, ve kterém se propojují románské prvky s gotickými, a v rámci celé střední Evropy se nesetkáme s památkou tohoto typu, která by ji předčila. Pochlubit se může také bohatou sochařskou výzdobou.

 

Kaple sv. Erharda a Uršuly je umělecký zázrak, propojení románského stylu a gotiky vytváří osobitý 'štaufský' styl. Její stavba byla zahájena koncem 12. století v místech zrušeného slovanského pohřebiště. Při kopání základů bylo mnoho koster porušeno, několik pohřbů bylo nalezeno uvnitř pod podlahou.

 

Interiér kaple je velmi bohatě vyzdoben

 

Originální jsou zejména hlavice mramorových sloupů, na nichž jemná kamenická práce vykouzlila velmi naturalistické rostlinné ornamenty a figurální výjevy

 

Z horní kaple vede točité schodiště do místnůstky, v níž ve druhé polovině 15. století prováděl alchymistické experimenty významný a velmi bohatý chebský měšťan Zikmund Wann

Druhým velikým lákadlem je Černá věž, vyrobená z černého sopečného tufu. Vybudována byla jako tzv. Bergfrit neboli věž útočištná, která se dala v případě potřeby bránit jako samostatná pevnost. Úctyhodných 109 schodů, které nás dovedly na její vrchol, bylo jediným náročnějším výšlapem celého výletu. To je určitě nesporná výhoda Chebského hradu. Vzhledem k své přístupnosti je skvělým výletním cílem i pro méně zdatné chodce a rodiny s malými dětmi, které si chtějí pro jednou odpočinout od výšlapů s trůnícími ratolestmi na zádech. Navíc je to odsud co by kamenem dohodil i k dalším chebským památkám.

 

Černá věž stojí na čtvercovém základě 9x9 metrů, je vysoká 18,5 metru a tloušťka jejích zdí dosahuje v přízemí tří metrů. Původní vchod ve výšce sedmi metrů je vidět z nádvoří, dnešní vstup z průjezdu byl vybudován až v 18. století.

Nejstarší kostel ukrývá ostatky významné hraběnky

Před prohlídkou historického centra města jsme se zastavili ještě v kostele svatého Mikuláše a svaté Alžběty. Původně románský kostel z první poloviny 13. století byl později goticky přestavěn a na chvilku nás opět přenesl až do dávného středověku. Menší dcera statečně ujišťovala sama sebe, že se nebojí, a po prvním úprku ven s námi kostel prošla včetně krypty, kde se nachází expozice, věnovaná historii pohřbívání na Chebsku, a ostatky významné místní šlechtičny, hraběnky Sidonie Šlikové. Kostel je volně přístupný, doporučené vstupné je 20 korun. Oddělený je vstup na vyhlídkovou věž, poplatek je také 20 korun.

 

Římskokatlický kostel sv. Mikuláše a sv. Alžběty je dominantou Kostelního náměstí. Původně trojlodní románská bazilika několikrát vyhořela a byla rozsáhle přestavována.

 

Chrámová loď

 

Kazatelna

 

Sarkofág hraběnky Sidonie Šlikové v zadní části hlavní lodi

Špalíček se drží kupecké tradice

Naše putování Chebem nemohlo skončit jinde než na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Známé je především díky souboru jedenácti původně gotických historických domů, zvaných Špalíček, které vznikaly na místě původních kramářských bud a masných krámů. Rozděleny jsou pouze 160 centimetrů širokou Kramářskou uličkou a i dnes zde najdete obchůdky a restaurace.

 

Špalíček, jeden z hlavních symbolů chebské architektury, najdete v severní části náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Kašna se sochou Herkula získala kamennou nádrž v roce 1606. Původně dřevěná socha byla v roce 1738 nahrazena kamennou od Petra Antona Felsnera.

 

Částečně hrázděné domy začaly vznikat už v 13. století, celý komplex byl dokončen až v 15. století. Z původních tří bloků se zachovaly jen dva, třetí byl zbourán pravděpodobně v 19. století.

Pod střechami historických domů bylo během průzkumu objeveno nejméně dvanáct středověkých krovů, dvacet renesančních a barokních a více než dvacet z dalších mladších období. Mnohé představují nejstarší zástupce daných typů na našem území či jsou výjimečné z pohledu řemeslného provedení, velikosti nebo měřítka. Krovy na domech východní poloviny chebského Špalíčku se dochovaly v pozdně středověké podobě. Tak pestrý a ucelený soubor historických krovů v žádném jiném českém městě nenajdete. Chebské krovy jsou fenomén, který svým významem přesahuje hranice republiky a možná i střední Evropy.

 

Barokní radnice byla postavena v letech 1723-1728 podle projektu pražského dvorního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Obdivuhodná je především její štuková i sochařská výzdoba interiérů.

Historický ráz má ale celé náměstí a kromě Špalíčku zde najdete mnoho dalších zajímavých staveb, například honosný rokokový Gablerovský dům. Východní straně náměstí dominuje Nová radnice, kde v současnosti sídlí Galerie výtvarného umění.

 

Kašna sv. Mikuláše byla postavena na Růžovém kopečku podle návrhu sochaře Wilferta. Barokní socha světce z 18. století je umístěna na podstavci uprostřed novodobé nádrže z roku 1928.

 

V Kamenné ulici nedaleko náměstí Krále Jiřího z Poděbrad najdete cechovní kašnu, která má připomínat rozkvět řemesel ve městě. Cechovní znaky odlil Lorenz Pistorius, kamenické práce provedla firma Krader & Höllering a ozdobnou mříž zhotovila firma Hermann Lorenz. Její slavnostní odhalení 6. června 1926 bylo součástí oslav 50. výročí vzniku Chebského řemeslného spolku a 25. výročí existence Jednoty živnostenských společenstev politického okresu Cheb.

Relaxace pro dospělé a zvířátka pro děti

Jen sedm kilometrů od Chebu se nachází jedno z oblíbených míst k odpočinku. Františkovy Lázně založil koncem 18. století císař František I., po kterém nesou jméno a postupně se staly jedněmi z nejvyhledávanějších lázní v Evropě. Neodmyslitelným symbolem města je socha malého chlapce s rybou. Dle smyšlené legendy má každá žena, která se dotkne palce jeho levé nohy, otěhotnět. Pokud se více zajímáte o historii města, navštivte zdejší Městské muzeum.

 

Léčivé účinky pramenů Františkových Lázní jsou známy od 15. století. První slatinné lázně na světě prosluly i léčbou neplodnosti a mají dvě desítky léčivých pramenů, které jsou využívány k pitné kůře, uhličitým koupelím, irigaci nebo inhalaci.

 

Soška malého nahého Františka symbolizuje nejmocnější z léčebných zdrojů, který pomáhá mimo jiné v léčbě ženské sterility a dalších gynekologických potíží. Legenda praví, že každá žena, která se sochy dotkne, se potomka do roka určitě dočká.

Jednotný klasicistní a empírový styl budov jim dodává jedinečný ráz a vyvolává pocit, že jste se přenesli do historického románu. Lázně jsou ze své podstaty primárně místem odpočinku, a tak i zde typicky lákají k procházkám parky a lesoparky. My jsme se vydali kousek za město do Lesoparku Amerika, který se rozkládá u stejnojmenného chovného rybníka. Potkat zde můžete celou řadu vodních ptáků a jednou z možných zastávek je ptačí pozorovatelna. Místo je oblíbené u rodin s malými dětmi, protože ratolesti můžete vypustit na dětské hřiště a čekají tu na ně i oblíbená zvířátka. Bonusem je pravidelný mikrovláček, který pendluje mezi centrem města a zooparkem. Pokud plánujete vydat se trochu dál do přírody, je nezbytnou výbavou repelent. Mě ho vzít nenapadlo, a tak jsem byla pěkně ožrána.

 

U rybníku Amerika si v létě můžete užít i plavbu na lodičkách a přírodní koupání

 

Součástí Lesoparku je i malý zoopark

 

Faunou i florou lesoparku vás provede dva kilometry dlouhá naučná stezka

Milovníci romantiky by měli procházku stočit k rozhledně Salingburg, která napodobuje hradní zříceninu a působí jako stavba z pohádky. V současnosti z ní už sice nikam nedohlédnete, protože v okolí jsou vzrostlé stromy, to však její kouklo nijak nesnižuje.

 

Pseudogotická rozhledna Salingburg byla postavena v roce 1906 k pětistému výročí první písemné zmínky o minerálních pramenech. Podle pověsti v ní sídlí duch františkolázeňských pramenů Salinger.

 

Pár tipů na závěr: Františkánský klášter se zahradou je volně přístupný a skrývá krásnou křížovou chodbu, která patří k vyhledávaným chebským památkám V Muzeu Cheb naleznete tematickou expozici, zaměřenou na osobu Albrechta z Valdštejna, vždyť také sídlí v domě, kde byl zavražděn Jen 4 kilometry od Chebu nabízí výhledy do okolí Bismarckova rozhledna Menší zastávku si můžete udělat u kostela svatého Bartoloměje, ke kterému patřila po celá století špitální budova. Ta byla bohužel úplně zničena v roce 1945. Národní přírodní rezervace SOOS nabízí naučnou stezku, geologický park a expozici o místní přírodě Aquaforum Františkovy lázně je jedinečný vodní svět s bazény, tobogány, vodní jeskyní, saunou, dětským hřištěm a mnoha dalšími vychytávkami

 

Vložil: Petra Dundáček Božoňová

HP, Po kolejích, Cheb, Františkovy Lázně,