Z nejdelší kolonády po romantických stezkách za Goetheho láskou a mini unikáty. Po kolejích s Českými drahami

FOTOREPORTÁŽ / VIDEO Přiznám se, že jsem v Mariánských Lázních doposud nikdy pořádně nebyla. Město pro mě bylo spjato s lázeňskými procedurami, které mě prozatím nelákají, a zástupy cizinců. ‘Turistická pekla‘, jak obecně nazývám populární místa, kde není přes člověka pomalu kam šlápnout, totiž příliš často nevyhledávám.

Navíc pro mě, původem Pražačku s chatou na severu Čech, bylo i značně mimo běžnou oblast jednodenních výletů. Letos ale padlo rozhodnutí, a tak jako jsme se loni vydali do historického centra Prahy, abychom mohli vše dceři ukázat bez davů turistů, vypravili jsme se jednu květnovou neděli do Mariánských Lázní.

 

Železniční stanice byla vybudována v roce 1872, počátkem dvacátého století ale původní budova ustoupila nové, honosné secesní stavbě

Vlakem pohodlně až z Ostravy

Cesta sama o sobě je jednoduchá. České dráhy nabízejí rychlé dálkové spojení Západním expresem, který pravidelně jezdí na trati Praha – Plzeň – Mariánské Lázně – Cheb. A doplňují ho Pendolinem z Ostravy, takže naskočit si můžete už v Olomouci či Pardubicích, nebo na opačně straně v Karlových Varech nebo Sokolově. Vlaky jsou velmi moderní, zajišťují vysoký komfort a přepravu kol. Úctyhodných 539 kilometrů z Ostravy do Mariánských Lázní překoná Pendolino za šest hodin a umožní vám při cestě odpočívat a věnovat se četbě či filmu namísto udržování pozornosti za volantem auta.

 

Halou procházely dějiny a uvítala ve svých zdech nejmocnější osobnosti. Například se tu setkal anglický král Edward VII. s rakouským císařem Františkem Josefem I.

Nejdelší kolonáda v České republice

Historickou krásu města navozuje již samotná budova hlavního mariánskolázeňského nádraží. Vyhledávaná Kolonáda Maxima Gorkého se zpívající fontánou je odsud přibližně tři kilometry dlouhou, příjemnou procházkou, kde vás okolní historické domy naladí na jedinečnou atmosféru města. Nic vám ale nebrání nastoupit před nádražím do trolejbusu a nechat se ke kolonádě dovézt. Postavena byla koncem 19. století a se svými 180 metry je nejdelší kolonádou v České republice.

 

Neobarokní litinová stavba z let 1888-1889 je dílem architektů Hanse Miksche a Juliana Niedzielského. Byla odlita v železárnách Blansko a smontována v místech původní uzavřené lázeňské promenády.^.

 

Unikátní  konstrukce nakonec přežila, přestože jí za druhé světové války hrozilo rozmontování a využití jako suroviny na výrobu zbraní

Společně s pavilonem Křížového pramene a pavilonem Rudolfova a Karolinina pramene tvoří hlavní lázeňskou promenádu. Doplňuje je jedinečná zpívající fontána, kterou si můžete v letní sezóně poslechnout každou lichou hodinu. První hudba se rozeznívá již v sedm hodin ráno. Pro nás se promenáda stala hlavní a první zastávkou. Dcerám se nejvíc líbila fontána a kupodivu se nám tu menší dařilo poměrně bez problémů přesvědčit, že se nemá snažit do té vody skočit.

 

 

Koncertní Zpívající fontána, která přináší produkci hudby s baletem vody a světla, se poprvé představila v plné kráse 30. dubna 1986. Voda vychází z deseti základních vodních okruhů, které tvoří přepínáním mnohotvaré dynamické formy. Dva okruhy jsou tvořeny po obvodu 330 tryskami, směřujícími do středu, další okruhy tvoří centrální střik, dosahující výšky šesti metrů, a trysky směřující k obvodu, rozmístěné na středové plastice. První skladbu pro ni složil Petr Hapka a udělal pro ni také choreografii.

 

 

 

Petr Hapka – Hudba pro fontánu:

Geologický park zaujme děti i dospělé

Hned za kolonádou vás Úzká ulice dovede ke Geologickému parku. Místní naučná stezka se skládá z 24 informačních tabulí, zaměřených na geologii a geobotaniku, měří přibližně 1,5 kilometru a je velmi dobře schůdná a nenáročná. Bohužel nás cestou zastihla pořádná průtrž mračen, a tak jsme hezkou chvíli postávali pod provizorním přístřeškem. Mimochodem, také se setkáváte s paradoxem, že si nejvíc stěžuje ten, kdo se má nejlépe? Naprosto neomylně nejvíc hudrovala naše dvouletá, která se zabalena do pláštěnky nesla manželovi na zádech, zatímco my ostatní si házeli korunou, zda se počasí umoudří, nebo bídně zhynem (čtěte: promokneme a promrzneme).

 

 

 

Město parků a vyhlídek

Mariánské Lázně nezapřou, že jsou již po generace určeny k odpočinku, relaxaci a rehabilitaci. V kontrastu k moderním městům 21. století v nich najdete velké množství zeleně a procházkových tras. Přímo ve městě se nacházejí tři vycházkové stezky. Ta nejkratší, Goethova cesta, začíná u městského muzea a prochází Geologickým parkem. Zavede vás k Laskově kapličce, sousoší Goethe a múza a skončí u Lesního pramene. Právě zde se známý básník procházel se svou poslední životní láskou, mladičkou Ulrike von Levetzow. O padesát pět let mladší dívka ho však nakonec odmítla a zlomila mu srdce natolik, že se do Čech už nikdy nevrátil.

 

Lesní pramen

Pokud vás poslední romantické vzplanutí známého klasika zanechává chladnými, můžete se od městského muzea vydat po takzvané Královské cestě, která nabízí krásné vyhlídky na město. Trasa není o moc delší, ale je celkově náročnější. Přece jen k vyhlídkám se musí vystoupat.

 

Rozhledna Hamelika

Pro nadšené chodce je pak k dispozici Edwardova cesta, pojmenovaná po anglickém králi Edwardovi VII., který zde v roce 1905 otevíral nejstarší golfové hřiště v Čechách. Dlouhá je téměř šest kilometrů a vede od Nových lázní přes rozhlednu Hamelika a park Boheminium až ke golfovému hřišti. Park Boheminium je čtvrtý největší park miniatur v Evropě a je jednou z nejvyhledávanějších atrakcí Mariánských Lázní. Můžete zde zhlédnout více než padesát modelů českých památek. Jmenovitě například zámek Hluboká nad Vltavou, hrad Bezděz, Jubilejní bránu Plzeňského Prazdroje nebo Schillerovu rozhlednu Kryry. Ročně sem zavítá 130 000 turistů a rozhodně ho ocení děti.

 

Naučně poznávací okruh Park Boheminium nabízí dokonalé makety významných stavebních a technických památek v měřítku 1:25

 

Mimo jiné tu najdete například model poutního kostela Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, který patří k nejvýznamnějším stavbám barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho-Aichela

Rašeliniště na Kladské

Město a okolí nabízí víc zajímavostí, než kolik se dá stihnout za jediný den. Pokud se rozhodnete strávit zde delší čas, měli byste jeden den navštívit osadu Kladská. Pěší cesta je dlouhá 8 nebo 12 kilometrů podle toho, po které trase se vydáte. Zvládnout to tedy tam i zpět chůzí je již slušný výkon. Nabízí se ale možnost využít autobusové spojení, které zde několikrát denně jezdí, nebo vyrazit na cestu na kole. Původně lovecká osada měla vždy jen pár desítek obyvatel, chlubí se však jedinečnou přírodou. U malého loveckého zámečku začíná naučná stezka Kladská, která vede přes místní rašeliniště a patří k nejatraktivnějším cílům CHKO Slavkovský les. Je plně bezbariérová a díky své délce pouhých 1,6 kilometru vhodná i pro méně zdatné chodce. Jednotlivé zastávky vás seznámí se základními informacemi o Slavkovském lese, historií osady Kladská, místní faunou (žije zde kupříkladu rys ostrovid) a květenou i historií středověké těžby cínu.

 

Naučná stezka vás provede po dřevěných chodníčcích přírodní rezervací Kladské rašeliny ˗ Tajga s pestrou flórou i faunou

Kynžvart – reprezentativní sídlo náročného kancléře

Jen něco málo přes deset kilometrů od Mariánských Lázní stojí zámek, přestavěný k obrazu samotného knížete Metternicha. Známý ministr zahraničí a kancléř ‘habsburského domu, dvora a státu‘ zahrnul významného vídeňského architekta řadou náročných a specifických požadavků, aby mu vybudoval po vzoru vídeňského klasicismu odpovídající sídlo, kde po své demisi velmi často pobýval. Kromě významných uměleckých děl zde kníže zanechal jednu z nejvýznamnějších šlechtických knihoven v České republice a unikátní kabinet kuriozit, obsahující kromě jedinečné numismatické sbírky a archeologických nálezů i několik desítek předmětů, patřících významným historickým osobnostem. Najdete zde hřeben Marie Terezie, modlitební knížku Marie Antoinetty či pontifikální střevíc papeže Řehoře XVI.

 

Pár zajímavostí na konec -        Léčivé účinky místních pramenů byly známé již ve středověku -        První lázeňský dům byl postaven na počátku 19. století -        K významným návštěvníkům se řadí i hudební skladatel Fryderyk Chopin. Jeho návštěvu připomíná dům Chopin s pamětní deskou a stálou expozicí Chopinova památníku a každoročně je zde pořádán Chopinův festival. -        V roce 1872 byla vybudována železnice mezi Mariánskými Lázněmi a Chebem, Vídní a Prahou. Díky ní začalo do města přijíždět mnoho významných zahraničních hostů. Jmenovitě Gustav Mahler, Franz Kafka či Thomas Alva Edison.

 

Vložil: Petra Dundáček Božoňová

HP, Po kolejích, České dráhy, Mariánské Lázně,