Když je vám fakt špatně, pojedete kamkoliv. Covidový pacient z Karlovarska chtěl vidět proslulé znojemské podzemí, dostal se ale do místního špitálu
26.03.2021
Foto: Nemocnice Znojmo
Popisek: Přijetí pacientů 24. 2. ze Sokolova
ROZHOVORY NA OKRAJI Ve středu 24. 2. přijala Nemocnice Znojmo 5 pacientů z Karlovarského kraje, kterému došla kapacita lůžkové péče. Všichni pacienti byli přijati na standardní lůžka covidových jednotek. S jedním z pacientů, který měl být vzápětí propuštěn do domácí péče Vám přinášíme rozhovor nejen o problémech zdravotních, ale také o transportu ze Sokolova do Znojma. Pacientem je šedesáti pětiletý Luboš Protivný, který v loňském roce odešel důchodu.
Jak se u Vás nemoc projevila?
O víkendu mě přepadla zimnice. Polovinu týdne jsem užíval běžné léky na horečku, ale začaly se zhoršovat dechové potíže, na které nic nezabíralo. Protože se to nelepšilo, rozhodli jsme se navštívit nemocnici v Sokolově.
Co následovalo?
V Sokolově mi udělali rentgen a oznámili, že mám zápal plic a že musím v nemocnici zůstat. V pondělí mi byl proveden stěr, který prokázal, že mám COVID-19. Ve středu mi v nemocnici oznámili, že pojedu do Nemocnice Znojmo.
Luboš Protivný na Interním oddělení Nemocnice Znojmo
Jak jste reagoval na to, že máte jet přes půl republiky do jiné nemocnice?
Na to člověk nemůže nic říct. V daném případě, pokud vám má někdo pomoci, když je vám fakt špatně, pak pojedete kamkoliv. Mám známé, se kterými jsem byl a jsem ve spojení a situace v Nemocnici Sokolov či Náchod nebyla vůbec dobrá, když jsem tam byl. Takže jsem rád, že pro mne bylo ve Znojmě místo a že jste mě tu dali dohromady.
Byla cesta dlouhá? Přece jen je to více jak 350 km.
Jsem zvyklý jezdit, nepřipadala mi dlouhá.
Co bylo po příjezdu do Nemocnice Znojmo?
Po příjezdu jsem byl se dvěma pacienty, taky ze sokolovské nemocnice, hospitalizován na covidové jednotce. Jenomže můj zdravotní stav se zhoršoval, dušnost a kašel se stupňoval, bylo to strašné. Po dvou dnech jsem byl přesunut na jednotku intenzivní péče. Tam mi teda hodně pomohli. Holky tam byly pořád v overalech, vůbec jim to nezávidím.
Jak se cítíte nyní?
Od pobytu na JIP se cítím opravdu dobře, mám chuť k jídlu, vždy se těším na jídlo, které všechno sním (úsměv), stále přetrvává mírná dušnost, ale po tom, čím jsem prošel to vnímám jako ´maličkost´. Péče na interním oddělení je taky velmi dobrá.
Zítra půjdete domů, máte nějako plány?
Zítra mě vyzvedne švagr, který mi odvoz nabídl a jede pro mne z Karlových Varů. Odvoz sanitkou by byl komplikovaný a byl by na dlouho. Nejvíce se domů těším na svoje prostředí, na moje blízké, kteří mě čekají, včetně dvou jezevčíků, kteří se zblázní radostí. Znáte to, když je vám špatně, je vám jedno kde jste, jak se vám uleví, chcete být co nejrychleji doma, ve svém, se svými.
Byl jste nebo zajedete ještě někdy do Znojma?
Víte, rád se dívám na Toulavou kameru. Když jsem tam nedávno viděl znojemské podzemí, tak jsme si doma říkali, že ho určitě musíme navštívit. Že poprvé v životě navštívím Znojmo, resp. vaši nemocnici jsem netušil, takže budu muset přijet ještě jednou, do toho podzemí.
Petra Veselá
Vložil: Markéta Vančová