Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji (nejen) od pana Lovčího z Plas

Rozhovory na okraji (nejen) od pana Lovčího z Plas

Zpovídaným je vždy někdo zajímavý a inspirativní, jenž ale... nežije v metropoli

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Do důchodu s miskou granulí. Psí život mezi policisty a gaunery. Deset let stačilo, teď už chci jen drbání za ušima

22.12.2020
Do důchodu s miskou granulí. Psí život mezi policisty a gaunery. Deset let stačilo, teď už chci jen drbání za ušima

Autor: Policie Karlovarského kraje (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: „Dařilo se mi a několikrát jsem se zúčastnil také mezinárodních závodů policejních psů v Německu, kde jsem hrdě reprezentoval Českou republiku. Nechyběl jsem ani na mistrovství České republiky policejních služebních psů. Na přeboru policejních psů Karlovarského kraje jsem byl několikrát na stupních vítězů a povedlo se mi vybojovat několik pohárů a medailí,“ štěká úspěšný služební vlčák Adag, kterému jeho pán říká Fox.

Služební pes Adag se do historie Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje zapíše tučným písmem. Během své desetileté služby totiž vypátral přibližně stovku osob a vyhledal přes 150 ukrytých či odcizených věcí. Nyní odchází do zaslouženého důchodu.

Adag byl jako hrdina z amerického filmu. Neohrožený, připravený na všechny úklady podsvětí a reagující s rychlostí blesku. Jeho specializací bylo vyhledávání pachových stop pachatelů. Nejčastěji zlodějů, kteří se rozhodli přilepšit si na úkor ostatních. A případy sekal jako Baťa cvičky. A ne, nebyla to vždycky jen brnkačka.

 

Jak svůj profesní život viděl sám Adag?

„Narodil jsem se 15. února roku 2009 v policejní chovné stanici v Domažlicích a jsem německý ovčák. Dostal jsem jméno Adag, ale doma mi říkají Fox. Z chovné stanice jsem byl jako štěně přiřazen Karlovarskému kraji na skupinu základních kynologických činností, kde jsem byl rok socializován a seznámen se základy služebních psů.

V patnácti měsících to konečně přišlo, dostal jsem svého psovoda a přestěhoval jsem se k němu domů. A najednou začala opravdová dřina. Každý den výcvik poslušnosti, pachové práce v terénu, což je hledání stop, předmětů nebo třeba nábojnic. Nechyběla ale ani hra s míčkem. Cvičení bylo pořád dokola, až jsem z toho úspěšně složil zkoušku hlídkového psa. Asi mi to šlo dobře, protože jsem za krátkou dobu úspěšně složil i zkoušku pátracího psa a psa pořádkové jednotky, kam jsem byl také zařazen. A pak jsem dostal svou neprůstřelnou vestu. Uff, ta je pořádně těžká, ale musím ji nosit, když ji nosí i můj policejní parťák.

Zkoušky jsem složil během krátké doby a všem se to asi moc líbilo, protože jsem začal chodit na různé ukázky do škol, na tábory a na další různé akce, kde jsem se ukazoval a cítil jako akční hrdina. Ale můj parťák mi pořád říkal, že bez práce nejsou koláče, a tak jsme stále cvičili a cvičili. A to i přesto, že mám raději řízek než koláč.

Dařilo se mi a několikrát jsem se zúčastnil také mezinárodních závodů policejních psů v Německu, kde jsem hrdě reprezentoval Českou republiku. Nechyběl jsem ani na mistrovství České republiky policejních služebních psů. Na přeboru policejních psů Karlovarského kraje jsem byl několikrát na stupních vítězů a povedlo se mi vybojovat několik pohárů a medailí.

Ale můj policejní život nebyl jen o závodech a ukázkách, ale hlavně o tvrdé práci ve službě, kdy jsem chránil veřejný pořádek, majetek, zdraví a životy vás všech. Vždy, když jsem byl přivolán k případu, ať se jednalo o pátrací akce po pohřešovaných nebo hledaných osobách či při hledání odcizených nebo ukrytých předmětů, tak jsem se snažil udělat maximum práce.

Jak roky ubíhaly, tak se o množství zadržených pachatelů a nalezených věcí, pocházejících z trestné činnosti, začalo v médiích psát víc a víc, takže jste o mně možná již slyšeli. Ve službě se mi dařilo, měl jsem výborný čuch a myslím si, že na mě bylo vždy spolehnutí. A proto můj parťák dostal medaile Služby pořádkové policie a Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje za příkladnou práci v kynologii. Ale hned mi řekl, že jsou to moje medaile. I přes řadu úspěchů mi stále opakoval, že bez práce nejsou koláče, ale i ten řízek jsem tehdy dostal.

Za deset let služby jsem našel nebo zadržel kolem stovky osob a vyhledal přes 150 ukrytých a odcizených předmětů. Bohužel léta utíkají a já jsem teď jedním z nejstarších policejních psů ve výkonu. Čeká mě zasloužený odpočinek u mého parťáka, pro kterého jsem více než obyčejný pes.

Ale nebojte, já vás v tom nenechám. Pomáhám připravit nového psího parťáka Frantu, který už složil zkoušku výjezdového psa a hned během úvodní služby měl svůj první pracovní úspěch, nalezl totiž odcizené věci. Skvělá práce!

To je můj životní příběh u policie. Až někdy uvidíte policejního psa, tak si na mě vzpomeňte a nezapomeňte, že vám pomáháme a vždy děláme vše, co je v našich silách!“

 

Chyceni při činu

Jednou byl Adag povolán do Starého sedla k objektu Transmotelu. V objektu byli zloději. Jenže ti při zjištění, že se blíží policejní hlídka, uprchli. A tady začala chvilka pro Adaga. I se svým psovodem se pustil po pachové stopě. Jednoho ze zlodějů našli ukrytého pod mostem. Policista jej vyzval, ať okamžitě opustí ukryt. Ten místo toho postříkal Adaga slzným plynem. Následně byl zajištěn. Co Adag? Nechal si od psovoda omýt oči a pustil se do dalšího pátrání. Chytil pachovou stopu druhého z lupičů a policisty neomylně zavedl k jeho úkrytu v lese.

 

Kromě předmětů doličných vyčenichal Adag rovnou i dva pachatele

Jindy bylo policii nahlášeno vloupání do garáže. Hlídka okamžitě vyrazila a s sebou vzala i psa Adaga. Co kdyby se hodil. A také že ano. Lupiči vzali z garáže například nářadí na klempířské práce, prodlužovací elektrický kabel, nářadí k veteránskému motocyklu a další drobnosti, které ovšem majiteli jistě ležely na srdci. Hlídka našla vypáčená vrata garáže a vybíleno. Co teď? Adag. Chytil pachovou stopu a vedl policisty neomylně k vratům vzdálené garáže. Za nimi policisté spatřili dva lupiče, kteří se právě přehrabovali v úlovku. A takových zásahů měl Adag na stovku. Dobrý život a zasloužený důchod po něm.

Jací jsou policejní psi?

Policejní psi pracují rádi, protože u nich funguje princip odměny. Budeš pracovat, dostaneš pamlsek. A funguje to. Rozhodně ovšem neplatí mýtus o psech narkomanech. Psi, kteří jsou specializovaní na vyhledávání drog, nejsou na drogách závislí. Pracují také za pamlsek.

 

Adag (vpravo) se svým nástupcem. Že by příbuzní?

„V žádném případě neplatí, že psi, kteří vyhledávají drogy, mají na nich vytvořenou závislost. Dělají to za pamlsek nebo hračku. Pes je buď aportér, nebo zkrátka mlsoun. Tohle se využívá i při výcviku, kdy vytvoříme spojitost mezi pachem látky a odměnou, kterou nejvíc požadují,“ řekl Novinkám kynolog Jiří Gregovský, vedoucí speciální skupiny kynologických činností zlínské krajské policie. A hlavně, policejní psi musí být rázní a sebevědomí, žádná ořezávátka od boudy. A co se s nimi děje po přechodu do důchodu? Stěhují se natrvalo ke svému psovodovi. A je jasné proč, vždyť mezi oběma za ty roky spolupráce vždycky vznikne pevné pouto.

 

Psi u policie, lupiči, dejte si pozor

V současné době je u PČR využíváno celkem 714 služebních psů s platnou kategorií použití. U krajských ředitelství policie a útvarů s celostátní působností je v současné době zařazeno do výkonu služby 413 psů hlídkových, výjezdových a strážních a 278 psů specialistů. Psovodi se služebními psy jsou zařazeni na oddělení služební kynologie u všech krajských ředitelství policie, služby cizinecké policie, ochranné služby.

Výcvikové středisko služebních psů Dobrotice

Nestačí jen psy odchovat, ale psovodi se musí se psy připravovat k plnění důležitých úkolů. K tomuto účelu jsou určena výcviková střediska. Výcviková střediska se dělí na střediska s všestranným výcvikem a speciálním výcvikem. Všestranný výcvik se dělí na disciplíny: pachové práce, poslušnost a obranné práce. Speciální výcvik se soustředí na speciální pachové činnosti, kdy je pes cvičen k vyhledání a detekci určitých látek – metoda pachové identifikace, vyhledání drog a omamných látek, vyhledání výbušnin a nástražných výbušných systémů, vyhledání zbraní, vyhledání lidských ostatků, detekci akcelerantů, vyhledání osob v dopravních prostředcích. Psovodi v jednotlivých typech kurzů absolvují výcvik v délce 14 dnů až 20 týdnů.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace