Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Černo Okybača o večky zatáča, besky debesky a ejchuchů. V Karlových Varech se roztočí v kole tradiční folklorní festival

31.08.2020
Černo Okybača o večky zatáča, besky debesky a ejchuchů. V Karlových Varech se roztočí v kole tradiční folklorní festival

Autor: Karlovarský folklorní festival / Simona Babinská (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Snímek z minulého ročníku

Už 3. září si můžete nasadit fěrtoch a vyrazit do Karlových Varů poznat naši (a nejen naši) kulturní minulost na již tradiční Karlovarský folklorní festival, který se letos dožil plného čtvrtstoletí existence. Možná zjistíte, kdo je to ten klatý Okybača a který samuraj z Japonska nás jím kulturně obohatil, nebo co to jsou besky debesky, když Ottův výkladový slovník k nim tvrdošíjně mlčí.

I přes koronavirové tanečky se Karlovarský folklorní festival odehraje od 3. do 6. září. Pravda, bude ochuzený o mnoho folklorních souborů z různých částí světa, protože právě většina z nich se prostě v koronaviru stále ještě příliš koupají (případně se v něm začínáme koupat my sami). Festival o ně bude ochuzen, ale rozhodně nebude chudý. Program je našlápnutý od první až do poslední minuty. A to nejen českými, moravskými a slezskými soubory, ale i soubory z Rumunska a Slovenska.

 

Snímek z minulého ročníku

„Jsem velmi rád, že folklorní festival, který se mezi lidmi těší velké oblibě, nebude chybět ani v letošním roce. Tohoto ročníku se z pochopitelných důvodů nemohou zúčastnit soubory z mnoha cizích zemí, přesto ale věřím, že program jednotlivých akcí diváky zaujme,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast kultury a památkové péče Karlovarského kraje Martin Hurajčík.

Kde a kdy

Program prvního dne se ponese v rytmu zahajovacích koncertů, v pátek bude mezinárodní folklorní lázeň pokračovat programem pro žáky základních a středních škol s názvem Svět tančí a dále pak představením v Jáchymově. V sobotu a neděli se soubory představí například v centru Karlových Varů. Jedinečnou příležitost vidět všechna folklorní uskupení pohromadě na jedné scéně budou mít návštěvníci sobotního Galaprogramu v hotelu Thermal.  

 

Zúčastněné zahraniční soubory

 Ansamblul Folcloric profesionist Cununa de pe Someş, Bistrița-Năsăud, Rumunsko

Rumunský folklorní soubor Cununa de pe Someş, jehož název by se dal přeložit jako ´Věnec z řeky Someş´ prezentuje již 50 let tradice, kroje a lidové tance z regionu Bistrița-Năsăud, ale i z dalších oblastí Rumunska. V roce 2017 se soubor stal profesionálním a patří mezi nejceněnější skupiny v rámci celé Evropy. Za dobu své existence navštívili řadu zemí po celém světě a své dechberoucí umění předváděli tisícům diváků.

Arménský taneční soubor Kilikia, Praha

´Kilikia´ bylo středověké arménské království, jež se rozkládalo na území Kilikijské Arménie. Ve své době navázalo úzkou ekonomickou a kulturní spolupráci s Evropou včetně tehdejšího Království českého. I dnes pokračuje ´Kilikia´ jakožto arménský taneční soubor v dávných tradicích a od roku 2018 reprezentuje arménskou kulturu v České republice. Tance, které v jeho podání uvidíte, se tančily již ve 14. století na bojištích a v arménských královských palácích.

Folklórny súbor Zemplín, Michalovce, Slovensko

Folklórny súbor Zemplín byl založen v prosinci roku 1957 při Zemplínském osvětovém středisku v Michalovcích na východním Slovensku. Členové souboru do něj většinou přichází z dětských souborů Zemplínik a Zemplínček. V současnosti sdružuje asi 60 členů rozdělených do taneční, pěvecké a hudební složky. Zpracovává folklor nejen z regionu Zemplín, ale také Šariš a Spiš. Ročně účinkuje asi na 40 kulturních akcích a za dobu své existence navštívil celkem 24 států na 4 světových kontinentech.

Song and Dance Ensemble Rudki, Rzeszów, Polsko

Soubor písní a tanců Rudki pracuje při Mládežnickém kulturním centru ve městě Rzeszów, česky Řešov, na jihovýchodě Polska. Jeho členové jsou především středoškolští studenti. Zpracovávají folklor hlavně z oblasti Podkarpatí, v jejich repertoáru ale nechybí ani choreografie z jiných částí Polska. Soubor je rozdělen do čtyř tanečních složek podle zkušeností tanečníků. Při vystoupeních je doprovází také pěvecká a hudební složka. Rudki se pravidelně účastní kulturních a charitativních akcí, největší odměnou pro jeho členy je však vždy účast na zahraničním mezinárodním folklorním festivalu.

Zúčastněné domácí soubory

Cimbálová muzika Veltlínek, Znojmo

Cimbálová muzika Veltlínek vznikla v říjnu roku 2011 při ZŠ Mládeže ve Znojmě a později se včlenila do Folklorního souboru Dyjavánek. Pravidelně vystupuje při nejrůznějších příležitostech na soukromých i veřejných akcích jako Hudební festival Znojmo, Festival vína VOC, Znojemské vinobraní, adventní koncerty a podobně. Zúčastnila se také mezinárodních folklorních festivalů v Plzni a ve Strážnici. V dubnu 2019 nahrála cimbálová muzika pořad ´Na živú notečku´ pro Český rozhlas Brno.

Folklorní soubor Gaudeamus Vysoké školy ekonomické v Praze

Kořeny souboru Gaudeamus VŠE sahají do roku 1949, po celou dobu je spjat s Vysokou školou ekonomickou v Praze. Členové souboru jsou studenti a absolventi VŠE a dalších pražských vysokých i středních škol. V současné době ho tvoří taneční skupina a lidová muzika se zpěvačkami. Soubor se zaměřuje na scénické zpracování lidových písní, tanců a zvyků z českých regionů. Pro jeho vystoupení je příznačné hledání neobvyklých námětů a často i překvapivé zpracování motivů české lidové kultury, humor a velké zaujetí všech interpretů, pro muziku též její pohybové zapojení do komponovaných pořadů. Letos byla muzika souboru pozvána NÚLK ve Strážnici a spolkem iFolklor k vystoupení v projektu iFolkorníStrážnice.

Folklorní soubor Skejušan, Chomutov

Asi před 150 lety odešlo několik rusínských rodin ze slovenské obce Kamienka za prací do světa. Při svém putování se dostaly do Rumunska, kde se usadily. Přitom stále používaly svůj rodný jazyk, písně a zvyky. Po druhé světové válce se rodiny vrátily zpět do naší republiky a část se jich usídlila v Chomutově. V roce 1990 se pár nadšenců z jejich řad rozhodlo založit rusínský folklorní soubor, který pojmenovali podle vesničky Skejuša, kde se narodili. Tento soubor jako jediný v naší republice vystupuje a zpívá v rusínském jazyce. V tom nejopravdovějším smyslu slova uchovává a pěstuje tradice tohoto nepočetného etnika. Pravidelně vystupuje na tuzemských a zahraničních festivalech a přehlídkách a získává i mnohá ocenění za zpracování autentického materiálu.

Folklorní soubor Stázka, Teplá

Folklorní soubor Stázka vznikl v polovině 90. let při Základní škole v Teplé. Zpracovává české lidové písně, zvyky a tance a zabývá se i folklorem širšího Karlovarska, převážně z oblasti Poohří. Podílí se na organizaci soutěže Zpěváček Karlovarska a Setkání folklorních souborů v Teplé. Účinkoval na mnoha folklorních festivalech v Čechách i na Moravě a pravidelně jezdí vystupovat do Německa. Třikrát byl vybrán na celostátní přehlídku dětských folklorních souborů a v roce 2014 získal titul Laureát Strážnice 2014.

Lidová muzika z Chrástu, Chrást

Lidová muzika z Chrástu je český folklorní soubor. Věnuje se lidové hudbě ze všech regionů Čech a také folkloru Lužických Srbů. Vedoucím souboru a autorem většiny aranží je Vojtěch Kouba. Soubor vydal několik CD a také knihu Plzeňské písně s výběrem toho nejlepšího z folkloru Plzeňska. V roce 2018 bylo vydáno album ´Za čěskimi horami s písněmi Lužických Srbů´. Na motivy koncertního pásma Naše zvony pěkně znějí byl v roce 2019 natočen stejnojmenný film.

Národopisný soubor Formani, Slatiňany

Národopisný soubor Formani zpracovává písně, tance a zvyky z východních Čech, převážně z regionů Chrudimska, Hlinecka a Nasavrcka. Formani působí při T. J. Sokol Slatiňany, spolupracují s městem Slatiňany a také s Waldorfskou školou v Pardubicích. Choreografie jsou šité na míru členům souboru. Snaží se v nich zachytit zapomenuté tradice našich předků, zároveň pobavit diváka a využít různověkosti členů souboru. Vedle sousedských, obkročáků, skočné či oblíbených mateníků mohou Formani nabídnout i výuku lidových tanců, taneční zábavy a soutěže, vánoční programy s koledami, s živým betlémem či vánočními písněmi barokních kancionálů a program staropražských písní.

Soubor písní a tanců Dyleň, Karlovy Vary


Karlovarský soubor písní a tanců Dyleň založili v roce 1957 manželé Aleša a Miroslav Balounovi, tehdy ještě nesl název Mládí. Roku 1974 byl souboru vybrán nový název Dyleň podle bájemi opředené hory v Českém lese nedaleko německých hranic. Dyleň vystupuje ve zrekonstruovaných karlovarských lidových krojích. Ve svém velmi rozsáhlém repertoáru má například také písně a tance řemeslnické, taneční hry, mateníky, kolečka, a především tance humorné. Zpracovává lidové písně a tance nejzápadnější části Čech, Karlovarska a pohraniční oblasti kolem řeky Ohře, tedy kraje, kde po staletí vedle sebe žili Češi a Němci. V současné době sdružuje něco kolem stovky členů od 3 až do 70 let rozdělených do pěti tanečních a jedné hudební složky. Může se také chlubit tím, že na jednom pódiu spolu vystupují nejen rodiče a jejich děti, ale dokonce i vnoučata. Dospělá i dětská složka se pravidelně účastní festivalů nejen doma, ale i v zahraničí. Do největší dálky se ´Dyleňáci´ podívali do Mexika, Malajsie, Izraele nebo na Severní Kypr. Od roku 1996 obstarávají veškerou organizační práci na Karlovarském folklorním festivalu.

 

Roztočit se v kole

První ročník festivalu se odestál už v roce 1996. Za jeho založením stáli významní čeští folkloristé Eva a Lubor Hankovi. Od samého počátku byl festival organizován dobrovolníky, členy karlovarského Souboru písní a tanců Dyleň, ale i jejich přáteli, rodinami či známými – všemi, kdo chtěli pomáhat a kdo si uvědomovali, že folklorní festival má v Karlových Varech své místo a svůj smysl. Na festivalu se za jeho historii roztočily soubory ze všech koutů světa. Z Afriky, Ameriky, Austrálie a Oceánie a z většiny evropských zemí. A co je hlavní, v Karlových Varech ukázal svou krásu folklor z téměř všech českých a slovenských národopisných regionů, jak z těch, kde folklor žije dodnes, ale také z těch, kde folklorní tradice v jistých dobách téměř zanikly.

 

Snímek z minulého ročníku

Profesionalita a důležitost festivalu byly podtrženy v roce 2010, kdy byl Karlovarský folklorní festival zařazen na seznam světové organizace I.O.V., a jeho popularita mezi karlovarskými obyvateli byla stvrzena vítězstvím v anketě MF DNES a oceněním festivalu titulem ´Nejlepší kulturní událost Karlovarského kraje roku 2010´. Karlovarskému filmovému festivalu navzdory, dalo by se poťouchle poznamenat.

 

Snímek z minulého ročníku

Spojuje, baví, tvoří a uchovává

Karlovarský folklorní festival je ve svém významu nedocenitelný. Spojuje kulturní odraz různých zemí, ukazuje magii nám cizích kultur a dává ochutnat jejich exotickým rytmům a melodiím. Zároveň dává na odiv kulturu jednotlivých regionů a tím ukazuje onen pravý důvod lásky k místu, kde je člověk svou existencí ukotven. I díky festivalu ožívá karlovarský folklor. Od roku 2010 věnuje festival část svého zisku na dobročinnost, ale zve účinkující i do karlovarských škol na přednášky a povídání. Karlovarský folklorní festival dává smysl. Hluboký. A tak to má být. Takže ve fěrtochu nebo v triku, od 3. do 6. září v Karlových Varech.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace