Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Při červencové srážce vlaků u Perninku byli i dva mrtví, 26 lidí se zranilo. Kdo za to může? Začarovaná ´dé trojka´

15.07.2020
Při červencové srážce vlaků u Perninku byli i dva mrtví, 26 lidí se zranilo. Kdo za to může? Začarovaná ´dé trojka´

Foto: HZS Karlovarského kraje (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Železniční neštěstí u Perninku na Karlovarsku

Nedávná vlaková nehoda u Perninku na Karlovarsku, při které zemřeli 2 lidé a 24 bylo zraněno, má své dozvuky. Naše tratě nejsou bezpečné. Za nehodou totiž stálo pravděpodobně lidské selhání, kterému by se dalo zabránit, kdybychom modernizovali řízení tratě podle evropských standardů. A nejednalo se o jedinou nehodu. Za poslední měsíc jsme se dočkali tří podobných nehod. Ta se obešla bez zranění.

Co je důvodem? 1 715 kilometrů tratí po celé republice, kde provoz řídí vždy pouze dva lidé. Dispečer a strojvedoucí. Týká se to 81 regionálních tratí, kde nejsou výpravčí a dispečer se strojvedoucím se domlouvají jen za pomoci vysílačky nebo telefonu. Tato metoda je podle předpisu D3, který právě takovou praxi umožňuje.

 

V úterý 7. července 2020 asi v 15:10 došlo k čelnímu střetu dvou osobních vlaků mezi stanicemi Pernink a Nové Hamry na železniční trati č. 142 zhruba 600 metrů po kolejích od železniční stanice Pernink. Jeden z vlaků jel z Karlových Varů, druhý z německého Johanngeorgenstadtu. Vlaky se měly křižovat na nádraží v Perninku. Doprava na trati je zde řízena podle předpisu D3, kdy řízení dopravy spočívá na lidech. Vlaky se ve všední dny křižují v Perninku, o víkendech a o svátcích pak v Nových Hamrech. Podle neoficiálních informací si strojvedoucí vlaku z Johanngeorgenstadtu neuvědomil, že není svátek.

 

Místo střetu se nachází v nepřehledné zalesněné oblasti v oblouku, takže strojvůdci se viděli až na poslední chvíli a ke střetu došlo téměř v plné rychlosti (jeden z rychloměrů se zasekl na rychlosti 47 km/h, přičemž maximální povolená rychlost v daném úseku je 50 km/h). Při nehodě došlo k poškození motorových souprav řady Regionova a RegioShark, přičemž těžší a robustněji konstruovaný RegioShark (100 tun) rozdrtil čelo Regionovy (40 tun), vklínil se do něj a odtlačil ji 12 metrů zpět.

„Viděl jsem člověka s amputovanýma nohama. Strojvedoucí a vlakvedoucí byli taky vážně zranění. Žijí. Ale jak na tom jsou, netuším,“ sdělil pro iDnes svědek, který na místě činu pomáhal záchranářům.

 

Zabezpečení? Nulové

„Takové tratě nejsou vybaveny žádným zabezpečovacím zařízením ani jiným technickým zařízením, které by plnění pokynů dirigujícího dispečera kontrolovalo, vyhodnocovalo a v případě omylu nebo selhání strojvedoucího zamezilo vzniku obdobné mimořádné události. Tento stav není ideální a na tratích, kde se současně pohybuje více vlaků, generuje pravděpodobnost vzniku obdobné mimořádné události, ke kterým opakovaně dochází,“ uvedla Drážní inspekce ve zprávě týkající se nehody.

 

Evropské standardy

Ministerstvo dopravy chce na tratích bez výpravčích zavést standardy ETSC. Co to znamená? Bezpečnostní systém, který v případě selhání člověka nebo stroje zastaví vlak na dálku. ETSC chce Správa železnic vyzkoušet na trati ze Strakonic do Volar. „I pro lokální tratě se připravuje systémové a nyní prakticky jediné správné řešení jejich dalšího zabezpečení v souladu se standardy EU, je jím méně nákladná verze zabezpečovače ETCS právě pro tento typ tratí. Koneckonců k tomu vyzvala i Drážní inspekce,“ řekl MF Dnes mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Systém ETSC je ovšem podle kritiků neúměrně drahý. Zavedení na všechny potřebné tratě by přišlo daňové poplatníky na několik miliard korun a je v plánu až po roce 2030. Drážní inspekce ovšem doporučuje, aby stát se zavedením bezpečnostních standardů nečekal. Kritici poukazují i na levnější alternativu k ETSC, na radioblok. To je ovšem ryze české řešení, které není kompatibilní s železničními systémy sousedních zemí ani Evropské unie. Radioblok by se sice dal aplikovat rychleji a levněji, ale do budoucna by naši železnici vyloučil ze spolupráce se zahraničím. Případně by před námi později stál úkol zbavit se radiobloku a implantovat právě ETSC. Což by nás trochu zdrželo v evoluci, dalo by se říci.

 

Hasiči hlásí

Obdivuhodnou práci předvedli u nehody hasiči, kteří na místo dorazili patnáct minut po oznámení nehody: „Jako místo soustředění zraněných byla zvolena železniční zastávka Pernink. Tam byli transportování všichni cestující z vlaku. Hasiči museli několik osob vyprostit a následně na nosítkách přenést na místo shromáždění zraněných. Za dvě hodiny od nahlášení nehody byly všechny zraněné osoby zachráněny z místa srážky a záchranná služba řídila jejich odvoz do nemocnic. Nejbližší místo vhodné pro přistání letecké záchranné služby bylo fotbalové hřiště v Perninku, povolány byly celkem čtyři záchranářské vrtulníky a jeden policejní pro monitoring místa události ze vzduchu.

 

Přes dvacet zraněných transportovala záchranná služba, dalších devět převezli na ošetření hasiči evakuačním autobusem. Na místě zasahovali rovněž zdravotničtí záchranáři z Německa. Hasiči společně s policisty prohledali rovněž okolí místa nehody, zda někdo v šoku neodešel po srážce vlaků, nikdo v okolí nebyl nalezen. Dvě osoby ve vlaku po srážce utrpěly smrtelné zranění.“

 

Železniční tratě jsou zabezpečené

Správa železnic ve svém vyjádření uvedla, že železniční tratě jsou zabezpečené a že metoda řízení D3 je běžná a bezpečná nejen u nás, ale i v zahraničí. „Všechny tratě, celostátní i regionální, provozované Správou železnic jsou plně zabezpečené. Provoz na nich je dán platnými předpisy, a to i v případě zjednodušeného způsobu řízení provozu dle předpisu D3. Podmínkou je jeho plné dodržování. Svědčí o tom několik desetiletí prověřený způsob, který dokáže řešit veškeré známé provozní stavy.“

Například na takzvané ‘zubačce‘ z Tanvaldu do Harrachova, kam se nyní investují do oprav desítky milionů korun, bude nadále zjednodušené řízení D3. A to i přesto, že je tam velmi čilá osobní doprava. Větší než na mnohých tratích, kde nejedou podle D3. Podle zjištění iDnes je v naší republice 71 tratí, kde může dojít k podobné nehodě. „Nejdelší vede od Březnice přes Blatnou do Strakonic a do Vimperka a dále na Šumavu až ke Kájovu u Lipna. Stejně jsou na tom tratě z Bechyně do Tábora, z Mělníka do Mladé Boleslavi, z Třebovic v Čechách do Kostelce na Hané a další,“ vypočítávají v iDnes.

 

Může dojít? Už dochází. Loňská nehoda nákladního vlaku, který převážel vápno, jde také na vrub zjednodušeného řízení D3. Strojvedoucímu přišlo oznámení o omezení rychlosti na trati na tablet. Strojvedoucí si ho ovšem nepřečetl a jel v oblasti o 61 km/h rychleji a vykolejil. Loni došlo také k nehodě vlaku z Čáslavi do Třemošnice. I v tomto případě vlak vyjel, aniž by počkal na protijedoucí soupravu. Podobná nehoda se stala v roce 2004 na Strakonicku. Strojvedoucí nepočkal na křižování s druhou soupravou. I při této nehodě došlo ke dvěma úmrtím a strojvedoucí odešel od soudu s flastrem čtyři roky nepodmíněně.

Vložil: Kamil Fára