Nic pro klaustrofobiky. Noční pochod štolou. Nejdřív plazení po břiše, pak čtyřicet metrů drsného stoupání. UNESCO s adrenalinem

Foto: Město Boží Dar (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Ve štole Johannes je mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl, v němž horníci vyrazili podzemní komory obrovských rozměrů, jaké lze i jinde ve světě vidět jen málokde

Krušnohorská hornická oblast se minulý rok zapsala do seznamu světového dědictví UNESCO. Jedinečné doly a šachty, historie těžby rud dlouhá půl tisíciletí a k tomu jedinečně krásná příroda Krušných hor. Největší štola Johannes a město Boží Dar připravují pro všechny příznivce nejen této památky zajímavý program. Zajímavý, a také adrenalinový, protože do hlubin historie se ponoříte při noční prohlídce.

Jedním z nejpozoruhodnějších rudních revírů v České republice je skarnový revír Zlatý Kopec, kterému se v němčině říká Kaff (jak je ten český název malebnější a německý zase údernější). Revír se nacházející ve strmém svahu nad pravým břehem Zlatého potoka, v bezprostřední blízkosti státní hranice s Německem. Zlatý Kopec se nachází nedaleko známého horského střediska, nejvýše položeného města ve střední Evropě, Božího Daru.

Zlatý Kopec

Proč UNESCO?

Už od dvacátých let 16. století se tu dobývaly rudy cínu, železa, mědi a později i zinku. Celé návrší Zlatý kopec - Kaff s nesčetným množstvím povrchových dobývek, odvalů, zabořených šachet a štol si zachovalo autentický charakter historické krajiny. I proto bylo toto území prohlášeno, v rámci krajinné památkové zóny, za chráněnou kulturní památku České republiky a tvoří významnou součást společné česko-německé nominace ‘Hornické kulturní krajiny Erzgebirge / Krušnohoří‘ k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. Oblast se dostala na seznam UNESCO 6. července 2019. Což znamená, že nás čeká první výročí.

Vstup do štoly

Štola Johannes

Největším dolem revíru Zlatý Kopec - Kaff byl důl Johannes, který byl v provozu bez výraznějších přestávek od 16. století do 70. let 19. století. Ještě ve 20. letech a znovu v 50. - 60. letech 20. století zde byl prováděn hornický průzkum. Jde o mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl, ve kterém horníci vyrazili podzemní komory obrovských rozměrů, jaké lze i jinde ve světě vidět jen zřídka. V tomto směru je důl Johannes naprosto výjimečný. I tyto unikátní komory, z nichž největší má půdorysné rozměry 60 x 20 m, při výšce 10 až 12 m, si nyní může prohlédnout každý, kdo se vydá do podzemí dolu Johannes. Samotná prohlídka je zpřístupněná už od 27. dubna tohoto roku. Ale na oslavu zápisu do seznamu UNESCO organizátoři umožnili i noční prohlídku, která má jiné kouzlo, úplně jiný nádech.

Nic pro klaustrofobiky

Holínky, svítilny a pláštěnky

Začátek prohlídky začíná v obslužném domku štoly Johannes. Tam vám průvodce rozdá helmy, holínky, pláštěnky, svítilny a jednorázové pracovní rukavice. A ne, krumpáč ne. Takto vystrojeni se vydáte do prudkého stoupání pod širým nebem, které vám zabere čtvrt hodiny. Všude tma, atmosféru budete moci jistě krájet. Pak projdete štolou Johannes, vystoupáte do menší dobývky, prohlédnete si zatopené hloubení u dobývky po Stříbrné žíle a absolvujete prohlídku hlavní atrakce – velké komory včetně šachty, poté se vrátíte štolou Johannes na povrch. Na samotném výstupu se zdržíte přinejmenším 15 minut strmého stoupání po dřevěných žebřících. Odtud pak následuje povrchový výstup k budově ručního žentouru a návrat zpět k obslužnému objektu. Celá trasa bude trvat 2 hodiny. Přičemž začátek je vždy od 20:00. Na delší trase, která může trvat i 3 hodiny, je takzvaná plazivka, nízká chodba, kterou se můžete pokusit proplazit, ale dá se i obejít. Tu ovšem můžete absolvovat i při běžných denních prohlídkách.

Ve štole narazíte i na figuríny horníků v pracovních pozicích

Exkluzivní noční prohlídky jsou připraveny na 4. až 6. července, vždy od 20 hodin. Maximální počet návštěvníků na jednu prohlídku je 10. Zájemci si vstup mohou rezervovat ZDE.

Vložil: Kamil Fára