Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dobré zprávy z Krušných hor. Když se chce, tak to opravdu jde. Jak příroda ožívá

22.12.2019
Dobré zprávy z Krušných hor. Když se chce, tak to opravdu jde. Jak příroda ožívá

Foto: Facebook

Popisek: Krušné hory po revoluci ožily, ekologie má smysl

Jedním z mnoha důkazů, že je to především lidská činnost, co nejvíce ohrožuje životní prostředí, je nesporný fakt, že se v mnoha případech příroda zázračně vzpamatuje poté, co je v tom či onom regionu zásadně změní průmyslová výroba a jsou realizována další důležitá opatření. Názorným příkladem jsou Krušné hory, které na konci minulého století zasáhla patrně největší ekologická katastrofa na našem území.

Jedním z hlavních viníků devastující imisní kalamity byly imise z blízkých hnědouhelných elektráren. Kdo v osmdesátých letech navštívil zdejší region, spatřil namísto nekonečných zelených zalesněných kopců, jak je tomu nyní, moře smutně trčících dřevěných pahýlů. Většinu porostů totiž zničila smrtící kombinace chemikálií a v neposlední řadě také nejrůznějších škůdců. Nemluvě o tom, že zde bylo kvůli těžbě uhlí vykáceno obrovské množství stromů.

Štěstí i smůla zároveň

Krušné hory mají totiž štěstí i smůlu zároveň, že jsou bohaté na nerostné suroviny. Díky stříbru či uranu zde obce či města zbohatly, ale když nastala éra těžby hnědého uhlí, fatálně poznamenala nejen krajinu, ale i lidské životy. Znečištěné prostředí mělo negativní vliv jak na přírodu, tak na zdraví zdejších obyvatel, kteří dokonce dostávali zvláštní příplatek (tzv. pohřebné) za to, že vzduch se téměř nedal dýchat. Byla to však slabá náplast za vyšší úmrtnost. Teprve po listopadu 1989 se začala situace postupně měnit k lepšímu, když zde velké průmyslové podniky začaly realizovat zásadní opatření, snižující emise ze zdejších elektráren. Přestože se podařilo snížit je na minimum, situace stále není ideální. Mimo jiné kvůli zplodinám z lokálního topení, které v některých obcích kraje stále přetrvává. V zimním období je zde vzduch opět nedýchatelný a hustý tmavý kouř, vystupující z komínů, prozrazuje, že někteří lidé pálí i to, co je přísně zakázáno.

Ovzduší ano, půda ne

Podle ekologů se sice v Krušných horách kvalita ovzduší celkově výrazně zlepšila, avšak zdaleka ne kvalita půdy, která je stále příliš kyselá, nezřídka i toxická. Její regenerace prý potrvá dlouhá léta. Naštěstí se však postupně daří revitalizovat celé unikátní přírodní areály. V blízkosti Abertam nedávno skončila obnova rašeliniště, které se rovněž stalo obětí bezohledné těžby. Zdejší bohatá naleziště rašeliny se totiž dříve využívala jak pro topení, tak pro průmyslové potřeby. Do záchrany se pustily Lesy ČR a výrazně jim v tom pomohly evropské dotace z Operačního programu životní prostředí, které pokryly 90 procent z rozpočtu ve výši 8 milionů korun. Uvést někdejší rozsáhlé přírodní rašeliniště do původního stavu bylo velmi náročné, nejdříve bylo zapotřebí obnovit vodní režim, protože rašeliniště může vzniknout pouze na zamokřeném území. Znamenalo to zadržování vody, která odtud byla dříve odváděna. Postupně tak vznikly nové tůně, hráze a stovky tzv. ‘přehrášek‘.

Unikátní ostrůvek

Díky celkové revitalizaci se opět začaly úspěšně rozmnožovat rostliny a živočichové, kteří sem patří. Nyní zde roste například klikva bahenní, kyhanka sivolistá, šicha černá, rosnatka okrouhlolistá, všivec mokřadní či plavuň pučivá. K vidění jsou tu také vzácné druhy motýlů, zejména vymírající žluťásek borůvkový nebo bekasina otavní, ale i tetřívek obecný či bramborníček hnědý. „Rašeliniště jsou unikátním ostrůvkem severské přírody ve střední Evropě. Potoky, pramenící v živých rašeliništích, ani za největšího sucha nevysychají,“ pochlubil se přírodovědec Vladimír Melichar, který se dlouhodobě rašeliništi zabývá a po odborné stránce revitalizaci dozoruje.

Dobrou zprávou je i skutečnost, že podobné projekty se realizují také na Šumavě nebo ve Slavkovském lese. V Krušných horách patří tato revitalizace rašeliniště k nejrozsáhlejšímu nás.

Vložil: Adéla Hofmanová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace