V pohraničí se lépe dýchá, ale že by zde byl život lepší než dříve, se rozhodně nedá říci. Jak vypadá vzorová obec socialismu?
17.11.2019
Foto: Facebook
Popisek: Sokolovská uhelná k lepšímu životnímu prostředí dvakrát nepřispívá
Kampaň, připravovaná různými médii k 30. výročí sametové revoluce, velmi často připomíná komunistické propagandistické agitky, které vychvalovaly budovatelské úspěchy, ale stinné stránky života v Československu zamlčovaly. Je sice mimo jakoukoliv pochybnost, že zásadní změna režimu přinesla mnoho pozitivních změn, ale ty opačné, často alarmující, jsou opět opomíjeny.
Karlovarská redakce Idnes.cz tento týden zveřejnila výsledky kampaně nazvané Možnost volby. Její organizátoři argumentují oficiálními statistickými údaji, z nichž skutečně vyplývá množství pozitivních výsledků. K těm patří především fakt, že se lidé v Karlovarském regionu dožívají vyššího věku a že se v kraji, dříve sužovaném emisemi ze zdejších hnědouhelných elektráren, zlepšilo ovzduší. I když se lidem někde skutečně lépe dýchá, není tomu tak všude.
Vzorová obec socialismu
Příkladem je Sokolovsko, kde si obyvatelé stále stěžují na znečištěný vzduch a silný zápach ze zdejších chemiček. Z Vřesové, která byla v minulém režimu považována za vzorovou obec socialismu, se dnes stalo místo, kde se za podivných okolností spalují toxické kaly z ostravských lagun. Kdo navštíví tento tradiční hnědouhelný region, spatří, tak jako dříve, nekonečné výsypky s dominantami kouřících komínů zdejších chemiček a zdevastovanou krajinu.
Když loni ze závodu Sokolovské uhelné unikla zapáchající látka a lidé, kteří se jí nadýchali (někteří dokonce) zvraceli, byl z toho pořádný poprask. O úniku byli totiž občané i vedení přilehlých obcí, například Chodova, informováni pozdě. Sokolovská uhelná také nedávno dostala od České inspekce životního prostředí pokutu za znečištění chodovského potoka, do nějž vypouštěla průmyslové odpadní vody.
Děsivé zjištění
Nadšení z toho, jak se v naší zemi během posledních třiceti let zlepšilo životní prostředí, také zásadně mírní jiné údaje. Ze statistiky Global Air Quality City Rank vyplývá děsivé zjištění, že ze sta měst EU s nejvíce znečištěným životním ovzduším, jich 31, tedy jedna třetina (!), leží v České republice. K této neblahé statistice přispívá kromě automobilové dopravy právě spalování hnědého uhlí. Když jsme se tento týden byli podívat na první sníh v Krušných horách, namísto sněhové pokrývky nás více zaujalo obří smogové mračno, valící se ze sousedního Ústeckého kraje, kde jsou umístěny hnědouhelné elektrárny. Například elektrárna Počerady přitom přes fatální dopad na životní prostředí, nevyrábí elektrickou energii pro naši spotřebu, ale na vývoz. A snad ještě více otřesnější je zpráva, že Ústecký krajský úřad zvýšil této ‘nejšpinavější‘ elektrárně u nás emisní limity.
Jedenáct tisíc mrtvých
Ekologické organizace neustále bijí na poplach, že se u nás snižuje množství škodlivin velmi pomalu. A především, že znečištěné ovzduší v naší zemi každoročně zabíjí až jedenáct tisíc lidí. Hnutí DUHA například varuje, že v České republice stále žije více než polovina obyvatel v oblastech, v nichž jsou neustále překračovány zákonné limity pro obsah znečištění ovzduší, jenom loni bylo například vyhlášeno 39 smogových situací. Přísnější limit, stanovený Světovou zdravotnickou organizací, u nás přitom splňují jenom některé lokality na Šumavě.
Zatím sice občané proti stále špatnému životnímu ovzduší nedemonstrují, i když se ekologická témata začínají konečně dostávat mezi ta, co považují za důležitá. Není však od věci připomenout, že první demonstrace v listopadu 1989 se konaly v Teplicích. Málokdo už si pamatuje, že nikoliv kvůli politické situaci v zemi, ale kvůli špatnému vzduchu.
Vložil: Adéla Hofmanová