Jednodušší je mlčet a nic neříkat. Bylo strašně těžké promluvit, přiznává Lenka Dusilová. Nakonec zbořila Ceny Anděl

Foto: DVTV / repro (stejně jako ostatní fota v článku)

Popisek: Lenka Dusilová v DVTV s moderátorkou Emmou Smetanou

FOTO Internetová televize DVTV připravila k 30. výročí sametové revoluce Sametový speciál, věnovaný zajímavé otázce, jak tato přelomová událost změnila české pohraničí. Moderátoři DVTV postupně navštěvují jednotlivé regiony a zvou si na besedu zajímavé hosty. Taková byla i sestava v Karlových Varech. Na komorní divadelní scéně Husovka zpovídala Emma Smetana zpěvačku Lenku Dusilovou, redaktora týdeníku Respekt Tomáše Lindnera a karlovarského architekta Petra Kroppa. Všichni tři mají k lázeňskému městu velmi blízko.

Lenka Dusilová se narodila přímo v Karlových Varech a v době listopadových událostí jí bylo třináct let. Už ale dostatečně vnímala, že se v Praze něco dělo. Při cestě do hlavního města s rodiči navštěvovala pražská divadla a zpět do Karlových Varů vozili letáky. „Byla jsem šťastná, že už se nebudu muset učit ruštinu,“ přiznala a připomněla, že základní škola Dukelských hrdinů, kam chodila, byla hodně komunistická. Tehdejší školský systém na ni prý dodnes zanechal stopy. I když byla ráda, že listopadová revoluce proběhla sametově, s odstupem času si myslí, že se měla zakázat komunistická strana. „Já ale strašně nerada bývám radikální,“ přiznala zároveň. Před třemi lety se však neovládla a v přímém přenosu České televize z předávání výročních cen Anděl vyzvala publikum, aby dalo najevo, co si myslí o chování prezidenta Zemana. „Bylo to pro mě strašně těžké promluvit. Jednodušší je mlčet a nic neříkat,“ svěřila se. Svoji nečekanou odvahu zdůvodnila tím, že rozhodně nechce, aby její syn prožíval to, co ona v komunistické škole. Publikum v Husovce ji stejně, jako před třemi lety na Cenách Anděl, odměnilo potleskem. 

Hrdý horal

Novinář Tomáš Lindner pochází z Perninku a na svůj krušnohorský původ je hrdý. „Cítím, že naše rodina má v tomto regionu hluboké kořeny.“ Vadí mu ale, že o něm panuje řada klišé. Jedno z nich je, že jsou proti sobě stavěni voliči v Praze a v pohraničních regionech. „V naší vesnici jsem vždy pyšný na výsledky voleb,“ pochlubil se. Prozradil o sobě také zajímavou věc. Vzhledem k tomu, že v bývalých Sudetech vyrůstal s prarodiči, kteří mluvili jen německy, když šel do školky, ještě vůbec neuměl česky. Ale ostatní děti ho brzy mluvit česky naučili.

Během vyprávění provedla Emma Smetana v publiku malý test. Když se ptala, kdo z diváků má rodinné vazby na bývalé německé obyvatele, polovina z nich hlasovala ano. Ostatně ještě v 60. letech v horských obcích žila více než polovina obyvatel, hlásících s k německému původu. Na události listopadu 1989 vzpomíná Tomáš Lindner jenom díky sledování televize. Pochopil, že se něco důležitého děje, ale éru totality příliš nevnímal. Tím spíše mu vadí, že v Jáchymově, kde byly umístěny pracovní tábory pro politické vězně, dosud nevzniklo žádné muzeum, které by tuto hrozivou éru připomínalo i současné generaci. Na otázku, proč nakonec v regionu nezůstal, odpověděl, že odešel kvůli studiu a kvůli práci. Takové rozhodnutí učinilo i mnoho jiných lidí, což je právě jeden z největších problémů pohraničních regionů. A právě Karlovarský kraj trápí největší odliv mladých lidí z celé republiky, kteří zde těžko hledají uplatnění podle svých představ. 

Návrat studenta

Zajímavý životopis má i městský architekt Petr Kropp. Ten v roce 1983 emigroval do Německa, později odešel do Holandska, ale před časem se vrátil do Karlových Varů, kde v mládí studoval průmyslovku. Po třiceti letech života na Západě náhodou zjistil, že se ve Varech nabízí zajímavá práce městského architekta. K tomu, aby se přihlásil do konkurzu, ho vyprovokovala jeho žena.

Po návratu vnímal situaci u nás celkem pozitivně, především ve své branži. „Uvědomoval jsem si, že tady je mnoho zajímavých věcí. Šlo hlavně o funkcionalistickou architekturu, která se mohla srovnávat s evropskou špičkou, jako příklad uvedl karlovarský hotel Thermal. I když k devastaci architektury u nás podle něj během uplynulých třiceti let došlo, podobné je to i na Západě, v Česku byl však větším problémem nedostatek údržby objektů, platí to opět i v případě Thermalu. Z hlediska své profese považuje za problém, že Karlovy Vary jsou velmi konzervativním městem a že se minulost na současné identitě Varů stále projevuje.

Vložil: Adéla Hofmanová