Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jedinečná hornická krajina Krušnohoří v ohrožení. Namíří do ní namísto turistů stovky kamionů?

20.10.2019
Jedinečná hornická krajina Krušnohoří v ohrožení. Namíří do ní namísto turistů stovky kamionů?

Autor: Wikipedia / Michal Louč

Popisek: Rudá věž smrti je národní kulturní památka České republiky nacházející se ve Vykmanově u Ostrova v okrese Karlovy Vary. V 50. letech 20. století budova sloužila jako třídírna uranové rudy v komunistickém pracovním táboře Vykmanov II. Věž smrti ve Vykmanově je jednou 22 lokalit, zapsaných souhrnně jako Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO

Když jsme o prázdninách zveřejnili senzační informaci o zápisu jedinečné hornické krajiny na Seznam světového dědictví UNESCO, velmi rychle jsme z ní vystřízlivěli. Namísto pozitivních reakcí jsme se dočkali spíše špatných zpráv. Regionu, který zůstal celá staletí téměř nedotčený, totiž reálně hrozí, že ho poškodí byznys nadnárodních firem. Zatímco se místní lidé i odborníci bojí turistické invaze, která by mohla zničit vzácné památky nebo zdejší přírodní rezervace, větší nebezpečí na ně číhá jinde.

Ten kdo směřuje směrem na severozápad, do Krušných hor, se velmi často setkává se stále vzácnějším jevem. S ničím nenarušenou překrásnou krajinou, pastvinami se stády dobytka a málo obydlenými vesničkami či dokonce samotami. Jsou natolik autentické, že je často vyhledávají i filmaři. A pokud sem přijede někdo z velkých měst, ať už od nás či ze zahraničí, leckdy má pocit, že se ocitl ve středověkém skanzenu. Na mnoha místech může narazit na stopy hornické činnosti, ať už v podobě sejpů, štol, propadlin, zvaných pinky či zachovalé důlní techniky.

Unikáty v ohrožení

Ostatně, v Krušnohoří, bohatém na nerostné suroviny (především stříbro a cín), bylo v době největšího rozkvětu hornictví v provozu až 900 různých dolů! Na české straně, se na rozdíl od německé, bohužel podařilo zachovat jenom zlomek unikátních památek (celkem jich je v rámci Hornického regionu Erzgebirge - Krušnohoří zapsáno dvaadvacet, u nás jde pouze o pět lokalit, zatímco v sousedním Sasku sedmnáct). Právě proto se jejich zachránci bojí, že by výrazný nárůst turistického ruchu, jenž zápis na seznam UNESCO zpravidla odstartuje, mohl cenné skvosty ohrozit, nemluvě o reálném riziku ničení přírodních rezervací.

Ne vždy se totiž turisté chovají ohleduplně a již nyní si například na Božím Daru stěžují, že nynější zájem o tento region přináší vážné problémy. Ještě před tím, než se Krušnohoří dostalo do UNESCO, zaznamenalo zvýšený cestovní ruch kvůli natáčení populárního detektivního seriálu Rapl. Jeho fanoušci chtěli vidět boudu, kde bydlel kriminalista Kuneš a svými auty často bezohledně najížděli i do zakázaných zón. A už nyní zde kvůli zvýšené dopravě vznikají nemalé potíže s parkováním.

Odvrácená tvář regionu

Radost z návštěvy hornického regionu může lidem brzy pokazit rovněž fakt, že v samotné blízkosti jedné z pěti našich hornických památek, Rudé věže smrti v Ostrově, vzniká obří logistické centrum. Nepřehlédnutelný objekt z červených cihel dodnes připomíná odvrácenou tvář regionu, smutnou éru, kdy se zde těžila uranová ruda. V sousedním Jáchymově byl v padesátých letech minulého století vybudován pracovní tábor, v němž byli umístěni političtí vězni, pracující v otřesných podmínkách. A právě v nedaleké Rudé věži smrti ručně třídili uranovou rudu, aniž by byli jakkoliv ochráněni před vysokými dávkami radioaktivity. Objekt Rudé věže, dosud patřící Konfederaci politických vězňů, je dnes přístupný pouze omezeně, jeden den v týdnu. Jeho další osud je přitom nejasný.

Logistické centrum

Právě v tomto místě (mimochodem na trase, kudy jezdí na léčení do Jáchymova lázeňští pacienti z celého světa) má být totiž na ploše více než 100 tisíc metrů čtverečních (!) provozováno logistické centrum, v němž má vzniknout i sklad Amazonu, kam budou během dne zajíždět stovky kamionů. Stěží uvěřitelnou informaci potvrdil Krajským listům místostarosta Ostrova Marek Poledníček. Ten nám také prozradil, že v areálu bývalého závodu Škoda již zbourala společnost Panattoni Europe veškeré budovy a připravuje výstavbu nového areálu. 

„Je třeba si uvědomit, že v místě, kde budujeme novou průmyslovou zónu, stál ještě donedávna mnohem rozsáhlejší závod na výrobu trolejbusů, který produkoval i mnohonásobně více nákladní dopravy než budoucí plánované moderní industriální provozy. A paradoxně díky našemu projektu a demolicím výškových budov v okolí byla odkryta Rudá věž smrti, která by jinak pokračovala v chátrání uprostřed rozpadajícího se areálu. V průběhu demoličních prací i terénních úprav areálu jsme vždy umožnili průjezd zájemců o návštěvu památky. Nyní v součinnosti s Konfederací politických vězňů umožňujeme bezproblémový přístup k památce přes náš pozemek. Zároveň klademe mimořádný důraz na udržitelný rozvoj a při revitalizaci brownfieldu jsme dosáhli rekordní recyklace stavebního materiálu. Zjednodušeně řečeno tedy chceme stavět z maximální možné míry z toho, co je již na místě, a minimalizujeme tak intenzitu nákladní dopravy během výstavby. Ostatně za tento počin jsme nedávno převzali cenu Ministerstva průmyslu a obchodu Přeměna odpadů na zdroje,“ vysvětluje Karel Taschner, tiskový mluvčí Panattoni.
 

Vložil: Adéla Hofmanová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace