Stezka až do oblak hodlá přeměnit dominantu Krušných hor na pouťovou atrakci
19.05.2019
Foto: Sdružení Krušné hory západ
Popisek: Postaví v Krušných horách stezku do oblak, vysokou 75 metrů? Televizní vysílač, který je vidět odevšad, má ´jen´ 56 metrů...
Každý návštěvník známého lyžařského areálu Klínovec si nemůže nevšimnout, že zde začala masívní výstavba nových sjezdařských areálů a ubytovacích kapacit. Bohužel tím nejhorším způsobem, a tak nádherné scenérie Krušných hor začaly narušovat nové objekty, jejichž architektonická hodnota je velmi sporná. Zatímco naši předci stavěli svá obydlí s úctou k přírodě, dnes v okolí Klínovce chaoticky vyrůstají stavby, které tam již na první pohled nepatří. Naštěstí si to někteří osvícení politici uvědomují a proti takovému trendu se bouří.
Zastupitelé Božího Daru se tento týden jednomyslně postavili proti investičnímu záměru výstavby ‘stezky v oblacích‘ pod názvem Skywalk, která by měla vzniknout v samotné blízkosti nejvyššího vrcholu Krušných hor, Klínovce. Přesto, že se jim prozatím nepodařilo získat projektovou dokumentaci, mají z výstavby stezky vážné obavy. Z dostupných materiálů, prozatím předloženým orgánům státní správy, je totiž však již nyní zřejmé, že výška plánovaného, více než 200 metrů dlouhého tobogánu, by měla dosáhnout 75 metrů.
Do oblak se dá dostat v Krušných horách i bez stezky, foto Sdružení Krušné hory západ
Nová dominanta?
Dosavadní dominanta Klínovce, televizní vysílač, přitom činí pouhých 56 metrů! A ještě jedno srovnání, stezka v oblacích, která byla vybudována na Dolní Moravě je vysoká 55 metrů, ale není umístěna na nejvyšším vrcholu zdejšího pohoří, jímž je Kralický Sněžník (1424 m n. m.), kdežto v Krušných horách se investor nebál tuto stezku umístit přímo do těsného sousedství vrcholu. Zastupitelé města Boží Dar takovou stavbu odmítají připustit, a proto vyzývají všechny dotčené orgány státní správy, aby zvážily dopady tohoto záměru zejména na krajinný ráz. Varují, že mohou být ohroženy jediné horské smrčiny v Krušných horách a upozorňují rovněž na možné negativní vlivy masového turismu na Klínovci.
Ohrožená nominace
Podle předběžných odhadů by mohla dosáhnout roční návštěvnost stezky až 200 tisíc návštěvníků, a podle dokumentu, který se městu Boží Dar podařilo získat, počítají investoři dokonce s návštěvností ještě dvakrát vyšší. Vizualizace stezky jsou zpracovány tak, aby to vypadalo, že krajinný ráz nebude narušen, ale neobsahují ani jeden dálkový pohled třeba od Karlových Varů, Ostrova, Abertam nebo ze sousedního Německa. Ale nejde pouze o decimování krajiny výstavbou a masovým turismem. Tento týden se obce Centrálního Krušnohoří dozvěděly, že Mezinárodní rada památek a sídel doporučila předložení nominace Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO.
Budoucnost Krušných hor
„Toto by měla být budoucnost Krušných hor. Seznamovat návštěvníky s hornickou historií a krásnou přírodou těchto hor, a nikoliv se stezkou na nejvyšším vrcholu Krušných hor, připomínající spíš pouťovou atrakci,“ říká dlouholetý starosta Božího Daru a senátor Jan Horník (STAN).
Ten je také členem petičního výboru petice ‘Za zachování krajinného rázu a lesního ekosystému při horní hranici lesa na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci a jeho okolí a za omezení výšky nových staveb na Klínovci a jeho okolí na maximálně třináct metrů‘, s níž se lze seznámit na webových stránkách Božího Daru.
Vložil: Adéla Hofmanová