Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Češi objevují kouzlo pohanských rituálů. Jenže spousta lidí v nich má binec

02.05.2019
Češi objevují kouzlo pohanských rituálů. Jenže spousta lidí v nich má binec

Autor: Facebook

Popisek: Na Božím Daru přivítali jaro ohněm obzvláště rádi. Zima byla příliš dlouhá...

Na mnoha místech naší vlasti vzplály o kouzelné filipojakubské noci větší či menší ohně. A bylo jich opět tolik, že je šlo vidět až z vesmíru. Pálení čarodějnic je i u nás velmi populární tradice, kterou slaví tisíce lidí. Svátek vychází z pohanských rituálů a souvisí s odvěkými oslavami příchodu jara. Nemalou roli také hraje fascinace ohněm a teplem či vítaná příležitost mnoha lidí především si „zapařit“. Po dlouhé zimě se totiž mohou opět společně sejít venku, povídat si nebo zazpívat.

Navíc se čím dál více lidí zajímá o keltské a pohanské zvyky. „Jedou pohanství naplno. Schází se v polotajných, polouzavřených pohanských komunitách a dodržují ty staré rituály velmi podrobně,“ prozrazuje psycholožka a pohanská kněžka Beáta Holá. Avšak dnešní pálení čarodějnic podle ní někdejší hloubku této tradice postrádá a lidé se jí zúčastní především v touze společně si zapařit. „Rozhodně ale tento svátek vždy lidí fascinoval, i když mnoho z nich neví proč,“ uvedla ve Vertikále Rádia Plus. A se smíchem podotkla: „Spousta lidí má ve výkladu jeho významu spíše binec.“ Příkladem je, že si pletou pálení čarodějnic s pálením Morany, ta se ale vztahuje k oslavám Velikonoc. Připomněla také, že se zapomíná na to, že filipojakubská noc má i erotický význam. „Je to jedna z prvních nocí, kdy už meze nejsou studené a párům se doporučuje se během ní pomilovat v přírodě.“

 

Ochrana proti zlým duchům

Historik náboženství a teolog Tomáš Petráček zase připomíná, že pálení ohňů dříve především souviselo se zaháněním zlých duchů, zimy, tmy a vlhkosti. „Naši předci byli až hluboko do 19. století přesvědčeni, že příroda je plná zlých, závistivých duchů a my se před nimi musíme chránit.“ Činili tak obvykle s pomocí různých předmětů, například ostrých nožů či šavlí, které dávali za dveře či okna nebo na kolébky. Připomněl, že některé praktiky přetrvaly dodnes, třeba ťukání na dřevo, když si něco pochválíme. „To je magická rušička, která má zabránit tomu, aby ti zlí, žárliví duchové slyšeli a to naše štěstí nám zničili.“ A byli přesvědčeni, že duchové řádili nejvíce právě v květnu. Petráček ve Vertikále zavzpomínal též na dobu svého dětství, kdy se na přelomu dubna a května konaly socialistické vatry míru. Tehdy se jim ovšem dával zcela jiný význam. Každopádně však byly oblíbené stejně jako dnes.

 

Báječná příležitost

Ať už lidé pálení čarodějnic slaví jenom jako příležitost k pospolitosti nebo vzkříšení dávných tradic, bezpochyby jde o rituál velmi působivý. Přesvědčili jsme se o tom i letos o filipojakubské noci, odehrávající se v Krušných horách. V německém Sasku bylo možné kouř, stoupající do nebe, spatřit na každém kopci, na české straně hranic už jich planulo bohužel méně. Ohýnek, doutnající na náměstí Božího Daru, se sice nedal srovnat s obří vatrou, zapálenou v sousedním horském středisku Oberwiesenthal, každopádně se stal ale báječnou příležitostí, jak se zahřát, opéct si buřt a pozdravit známé a přátele. Vzhledem k silnému ochlazení ale nejspíše nikoho z přítomných nelákal k tomu, aby se společně pomilovali v přírodě. I když, kdo ví?

Vložil: Adéla Hofmanová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace