Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Má to smysl. Tady zachraňují báječná jablka, pochutnával si na nich svého času i císař ve Vídni

23.04.2019
Má to smysl. Tady zachraňují báječná jablka, pochutnával si na nich svého času i císař ve Vídni

Autor: ČT / repro

Popisek: Lidé pracují i dobrovolnicky, když v práci vidí smysl

Informace o stavu životního prostředí v Čechách nebo o zemědělství, drancujícím životadárnou a každým dnem mizející půdu, rozhodně nejsou nijak příjemným počtením. Přesto se u nás najde pár výjimek i dobrých zpráv. Třeba o tom, že existuje nemálo obětavých lidí, kteří se rozhodli napravit to, co jiní zničili či zanedbali. Patří k nim i nadšenci z Ekologického centra Meluzína na Karlovarsku, působícího v rámci Asociace Brontosaurus.

Právě toto centrum se snaží nejen o ekologickou výchovu a ochranu přírody, ale také o záchranu původních ovocných stromů, především jabloní, hrušní a třešní a dokonce i celých sadů. Jedním z chvályhodných příkladů, kde se tak děje, jsou Dalovice u Karlových Varů. V nádherné krajině Krušných a Doupovských hor se daří tradičním způsobem pěstovat původní odrůdy ovoce. Zatímco dnes si můžeme ve většině obchodů koupit jen několik málo druhů nepříliš kvalitních jablek, podobné barvy, velikosti a chuti (většinou nevalné), zde roste kolem osmdesáti odrůd. „Určitě to má velký smysl, je to dědictví našich předků, v němž je uloženo nesmírné množství práce,“ říká Martin Lípa z Meluzíny.

Malinové pro císařský dvůr

Ten se v magazínu České televize „Co naše babičky uměly a na co jsme my zapomněli“ pochlubil, že mezi odrůdami, které se jim podařilo zachránit, jsou i exempláře, pocházející z patnáctého století. Patří k nimi jabloň Jeptiška, pocházející z Německa, kde se pěstovala již v 16. století, ale u nás ji dnes najdeme jen v několika málo sadech. Její největší výhodou je mrazuvzdornost, odolnost proti škůdcům a velmi dobrá skladovatelnost, navíc vydrží celou zimu. Tyto výhody jsou ovšem vyváženy tím, že Jeptiška nemá příliš dobrou chuť.

To ovšem rozhodně neplatí o jabloni Malinové-holovouské, vyšlechtěné v Čechách koncem 18. století. Je možné ji pěstovat ve vyšších polohách, je rovněž vysoce mrazuvzdorná, plody mají nádhernou karmínově červenou barvu, jsou šťavnaté a chutnají po malinách. Pro vynikající chuť bylo toto jablko velmi oblíbené na císařském dvoře a ve velkém se dováželo do Vídně. Další předností je, že vydrží až do Vánoc. Ostatně, většina původních ovocných odrůd byla velmi dobře skladovatelná.

Jak na to?

V Ekologickém centru Meluzína se však nezaměřují pouze na zachování původních odrůd, ale také na vzdělávací akce. Jejich účastníci se mohou seznámit i s tím, jak lze pečovat o různé ovocné stromy. Koncem dubna se zde například uskuteční seminář na téma řez červených třešní a slivoní a péče o ně, ale také o mladé stromky ve volné přírodě.

Součástí akce je i procházka Dalovickou botanickou zahradou. Ta dnes patří ke zdejší Střední zemědělské škole a za dobu její více než padesátileté existence se v ní podařilo vypěstovat nejen unikátní domácí dřeviny, ale také vzácné evropské a zámořské stromy a keře a postupně zde má vzniknout největší sbírka několika druhů historických rostlin, které se nacházely na území Karlovarského kraje. Mezinárodní věhlas si získala i sbírka travin.

Vložil: Adéla Hofmanová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace