Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Má to smysl. Tady zachraňují báječná jablka, pochutnával si na nich svého času i císař ve Vídni

23.04.2019
Má to smysl. Tady zachraňují báječná jablka, pochutnával si na nich svého času i císař ve Vídni

Foto: ČT / repro

Popisek: Lidé pracují i dobrovolnicky, když v práci vidí smysl

Informace o stavu životního prostředí v Čechách nebo o zemědělství, drancujícím životadárnou a každým dnem mizející půdu, rozhodně nejsou nijak příjemným počtením. Přesto se u nás najde pár výjimek i dobrých zpráv. Třeba o tom, že existuje nemálo obětavých lidí, kteří se rozhodli napravit to, co jiní zničili či zanedbali. Patří k nim i nadšenci z Ekologického centra Meluzína na Karlovarsku, působícího v rámci Asociace Brontosaurus.

Právě toto centrum se snaží nejen o ekologickou výchovu a ochranu přírody, ale také o záchranu původních ovocných stromů, především jabloní, hrušní a třešní a dokonce i celých sadů. Jedním z chvályhodných příkladů, kde se tak děje, jsou Dalovice u Karlových Varů. V nádherné krajině Krušných a Doupovských hor se daří tradičním způsobem pěstovat původní odrůdy ovoce. Zatímco dnes si můžeme ve většině obchodů koupit jen několik málo druhů nepříliš kvalitních jablek, podobné barvy, velikosti a chuti (většinou nevalné), zde roste kolem osmdesáti odrůd. „Určitě to má velký smysl, je to dědictví našich předků, v němž je uloženo nesmírné množství práce,“ říká Martin Lípa z Meluzíny.

Malinové pro císařský dvůr

Ten se v magazínu České televize „Co naše babičky uměly a na co jsme my zapomněli“ pochlubil, že mezi odrůdami, které se jim podařilo zachránit, jsou i exempláře, pocházející z patnáctého století. Patří k nimi jabloň Jeptiška, pocházející z Německa, kde se pěstovala již v 16. století, ale u nás ji dnes najdeme jen v několika málo sadech. Její největší výhodou je mrazuvzdornost, odolnost proti škůdcům a velmi dobrá skladovatelnost, navíc vydrží celou zimu. Tyto výhody jsou ovšem vyváženy tím, že Jeptiška nemá příliš dobrou chuť.

To ovšem rozhodně neplatí o jabloni Malinové-holovouské, vyšlechtěné v Čechách koncem 18. století. Je možné ji pěstovat ve vyšších polohách, je rovněž vysoce mrazuvzdorná, plody mají nádhernou karmínově červenou barvu, jsou šťavnaté a chutnají po malinách. Pro vynikající chuť bylo toto jablko velmi oblíbené na císařském dvoře a ve velkém se dováželo do Vídně. Další předností je, že vydrží až do Vánoc. Ostatně, většina původních ovocných odrůd byla velmi dobře skladovatelná.

Jak na to?

V Ekologickém centru Meluzína se však nezaměřují pouze na zachování původních odrůd, ale také na vzdělávací akce. Jejich účastníci se mohou seznámit i s tím, jak lze pečovat o různé ovocné stromy. Koncem dubna se zde například uskuteční seminář na téma řez červených třešní a slivoní a péče o ně, ale také o mladé stromky ve volné přírodě.

Součástí akce je i procházka Dalovickou botanickou zahradou. Ta dnes patří ke zdejší Střední zemědělské škole a za dobu její více než padesátileté existence se v ní podařilo vypěstovat nejen unikátní domácí dřeviny, ale také vzácné evropské a zámořské stromy a keře a postupně zde má vzniknout největší sbírka několika druhů historických rostlin, které se nacházely na území Karlovarského kraje. Mezinárodní věhlas si získala i sbírka travin.

Vložil: Adéla Hofmanová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace