Češi nad zavírací dobou o svátcích vyzráli. Nakupují u zahraniční konkurence
01.10.2018
Foto: Pixabay
Popisek: Tak teď už nám fronta na banány nehrozí
To, že českou ekonomiku drží nad vodu především až úchylná touha lidí neustále nakupovat, potvrzuje i právě uplynulý sváteční víkend. Mnoho Čechů se nehodlalo smířit s tím, že by volno opět neprožili nakupováním. A když obchodníkům policejní stát nařídil, že musí alespoň některé dny zavřít chrámy konzumu, jejich zákazníci berou útokem nákupní centra v blízkém pohraničí.
Na vlastní oči jsme se o tom mohli přesvědčit v sousedním Sasku. Jindy poloprázdné supermarkety se zaplnily českými zákazníky, kteří jsou již na první pohled jasně identifikovatelní svým chováním. Obvyklé je vzájemné okřikování naštvaných manželů a otců, že jejich polovičky či potomci chtějí utrácet za zbytečné věci (protože jsou prý „u nás v Lídlu“ stejně levnější) a fňukání děcek, která si nesměla koupit žádné z lákadel (mimochodem, od místních se liší také tím, že mají stále v ruce mobilní telefon). Ale především Čechy odlišují nákupní vozíky, narvané pracími prášky, toxickými cukrovinkami a uzeninami.
To nejhorší dětem!
Mimochodem, při podrobnějším studiu jejich složení to s údajně lepší kvalitou zahraničních potravin ve srovnání s našimi nevypadá až tak zázračně, jak nás naši politici přesvědčují. Bonbony, sušenky, čokoládové krémy či mléčné výrobky jsou stejně jako u nás nadopované škodlivým palmovým tukem a sladidly, uzeniny zase konzervanty a mražené ryby vodou. Je skutečně trestuhodné, že některé výrobky pro nejmenší spíše připomínají chemikálie než potraviny. I v sousedních zemích často platí zásada: to nejhorší dětem! Za pozornost stojí také fakt, že regály s nekonečným množstvím cukrovinek jsou mnohem rozsáhlejší než zóny s ovocem a zeleninou. Jak u nás, tak v cizině. Ostatně, u pokladen všude číhající sladkosti a cigarety, platí k osvědčeným obchodním trikům.
Jednička v počtu supermarketů
Přímo úměrně skutečnosti, že se Česko stalo středoevropskou jedničkou v počtu supermarketů, figuruje naše země i v jiných neslavných žebříčcích, ať už jde o obezitu, počty kuřáků či alkoholiků. Počet obézních osob u nás patří k nejvyšším v rámci celé Evropské unie. Nejzávažnější přitom je, že obézní je již čtvrtina dětí a nelze pochybovat o tom, že na tom nese podstatnou vinu stále větší touha nakupovat. Stačí sledovat děti, které jdou ze školy. Jejich cesta velmi často vede do prvního obchodu v blízkosti, kde uspokojí svoji závislost na sladkém. Obzvláště poté, co ve školní jídelně nesnědí oběd, připravený podle zásad racionálního stravování a v kantýně, regulované podle pamlskové vyhlášky, jim rovněž příliš nechutná.
Víc nákupů, víc dluhů
Českou posedlost nakupováním jednoznačně potvrzují i další fakta. Hospodářský růst u nás táhne nikoliv produktivita, ale především spotřeba domácností (!) a stoupající apetit Čechů nakupovat víc a víc. „Zásluhu“ na tom má výrazný růst platů a penzí na straně jedné a klesající míra úspor na té druhé. Čeští obchodníci si mnou ruce, protože tržby v obchodech v posledních pěti letech stále rostou. Statistiky přitom zdaleka nezachycují všechny útraty. Třeba ty, které Češi v dnech, kdy u nás musí být obchody zavřené, odevzdají zahraniční konkurenci. Kromě supermarketů, také v cizích, především čínských e-schopech, kde nechají miliardy korun. A ještě jedno zajímavé číslo. Kromě zvyšujících se útrat za nakupování neustále roste i zadluženost českých domácností, za poslední dva roky o bilion korun!
Vložil: Adéla Hofmanová