Čtvrt milionu lidí mimo systém. A co se chystá? Houbeles. Komentář Štěpána Chába
komentář
25.09.2018
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilustrační obrázek
Éterem zahartusila informace, že čtvrt milionu lidí v České republice pracuje zcela načerno. Důvod? Exekuce. Z něčeho ti lidé žít musí a zákonná částka pro přežití je… k nepřežití. Životní minimum, díky kterému by jeden přežil možná v Zimbabwe, nikoliv ve středoevropské zemi, kde se ceny pohybují pro člověka s životním minimem k dispozici pouze v astronomických výšinách. Nikde jinde. A co s tím míní dělat stát? Houbeles inzerovaný už v nadpisu.
I samotné firmy práci načerno fandí. Proč? No ušetří za zaměstnance, protože jsou to peníze bokem, které neprojdou přes síto hladového státu. Zajímavostí je, že takovému zaměstnanci může firma, a také to často dělá, nabídnout víc, než zaměstnanci obvyklému, tedy zaměstnanému nejen fakticky, ale i papírově. A jak firmy zaměstnance načerno zaměstnají? Přes pracovní agentury, které se orientují právě na černotu. A v rámci zákona. Firma se společně s agenturou kryje, nic nikdo a nikomu neprokáže a stát tak přichází o peníze, které mu má neochotně vydělat pracující osoba.
Slavné oddlužení
Jediná sláva kolem asistence se zastavením exekuce je kolem oddlužení. A stát tvrdí, že právě oddlužení je cesta. Ale je to skutečně cesta? Není to jen okamžik, kdy se stát praštil dlaní do hlavy, protože mu došlo, že je tady něco blbě? Vezměme to hezky od počátku. Je tu jistina. Základní dluh, který vznikl primárně vinou dlužníka. Důvody nehledejme. Mohou v tom být životní potřeby, může v tom být i nemravná chuť mít se chvíli lépe, může v tom být i selhání podnikatelské činnosti. Cokoliv. A teď co na dlužníka přijde.
V minulosti podporované triky typu podvodné rozhodčí doložky, fikce náhradního doručení, lichvářské smlouvy nebo opatrovníci osobám neznámého pobytu, ale neznámého jen zdánlivě, samozřejmě. Následuje gestapácké okrádání jak dlužníka, tak i jeho blízkých, případně lidí v jeho okolí či na administrační adrese, tedy v trvalém bydlišti, kde se dlužník fakticky nevyskytuje. Exekutor prostě a bez příkras krade vše, co mu padne do ruky. A krade s posvěcením státu. Krade s jeho blahosklonným svolením. A je pak na poškozených lidech, aby dokazovali, že ukradený majetek není dlužníkův, ale jejich. Často bezúspěšně. Nebo se jim majetek vrátí poškozený.
Mašinérie nectných hyen
Ta nekonečná mašinérie nectných hyen, které se na dlužníka nabalí a jeho dluhu udělají… mučící nástroj. Dluh, který měl dlužník splatit, je schopný v rámci zákona, tedy pod kuratelou státu, vyrůst na mnohonásobek původní sumy. A to je absolutně nepřípustné, nemravné a arcizlodějské. A hlavně i pro samotný stát neskutečně oslabující.
A i samotné nulové oddlužení, s kterým přišel bývalý ministr Pelikán, je nesmyslné. Protože vyměřuje dlužníkovi dluh, který nikdy nevytvořil a na jehož základu ho chce minimálně na pět let zotročit. Zákon stanoví praktický návod pro exekutory, na ně navázané právníky, insolvenční správce a další a další tasemnice, jak účinně a bez následků zlikvidovat dlužníka. Téměř pět milionů exekucí. Jeden milion lidí v exekuci. K nim připočtěme počet příbuzných, kteří jsou biti zároveň s dlužníkem a dojdeme k číslu, kdy nejsou trestaní snad jen exekutoři a na ně navázané hyeny.
Oddlužení?
Ano, oddlužení, ale jedině s nabídkou – vytvořil jsi dluh, nabídni reálný plán, jak jej postupně splatíš. Jen ten dluh, nebudeš u toho živit bastardy, kteří odtrhnou dítěti od ruky i hračku, protože jim to zákon nezakazuje. Peklo, peklo se na vás, vy trýznitelé lidí, doslova klepe. Protože tak nízké a morálně bezvýznamné živočichy miluje. Spolu se slovy skupiny Krucipüsk: „Budeš se grilovat“ končím toto provolání. Howgh.
Vložil: Štěpán Cháb