Řešení sucha: Upravit, omezit, zakázat! Na přírodu zapomněli...
15.08.2018
Autor: Tchibo
Popisek: Firma Tchibo vybudovala poblíž historického města Cheb druhou největší logistickou halu u nás. Zcela změnila ráz zdejší krajiny
Již nyní je patrné, že se problematika nedostatku vody a katastrofálního sucha stane jedním z hlavních témat podzimních voleb. Voliči by si měli dávat dobrý pozor na to, co budou jednotliví politici slibovat v porovnání se svými postoji v minulosti a především, jak se jejich současná rozhodnutí liší od dlouholetých doporučení odborné veřejnosti. Příkladem bezohledného podnikání, ničení zemědělské půdy a krátkozraké politiky je stále nová výstavba průmyslových zón, obchodních center a logistických areálů u nás.
Odstrašujícím příkladem je Karlovarský kraj. V pohraničí vzniká jedna průmyslová zóna za druhou, většina z nich na zemědělské půdě. A to i přesto, že je i v tomto regionu nedostatek pracovní síly a řada zaměstnavatelů s ní zápasí již nyní. Zabetonovávání krajiny přitom svými rozhodnutími umožňuje přímo vedení kraje.
Vše v souladu se zákonem?
Krajský úřad totiž řeší problematiku výstavby průmyslových zón již v předprojektové fázi záměru, a to podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA. „V rámci zjišťovacího řízení a případného dalšího posuzování vyhodnocuje vlivy na půdu, vodu, krajinu a přírodu a navrhuje preventivní či kompenzační opatření. Závěry z tohoto posuzování vlivů záměru na životní prostředí musí být následně zohledněny v územním a stavebním řízení. Pokud se tyto vlivy dostatečně nevyhodnotí, investor buď od záměru ustoupí nebo po obdržení našeho negativního závěru či stanoviska pokračuje v úpravě záměru tak, aby negativní vlivy byly co nejvíce eliminovány,“ řekla nám mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková.
Rozhodnutí, která se vymstí
Počínání kraje však kritizuje opoziční krajský zastupitel, dlouholetý starosta Božího Daru a v neposlední řadě senátor Jan Horník: „Bohužel se musím plně ztotožnit s odborníky, kteří upozorňují na negativní dopad budování průmyslových zón na zelených plochách. Také já dlouhodobě upozorňuji na nesmyslnost politických rozhodnutí výstavby dalších a dalších průmyslových a logistických zón. Ukázkovým příkladem je rozšiřování průmyslové zóny u Chebu, kde padnou vniveč hektary kvalitní zemědělské půdy. Bohužel krajská politická reprezentace to vidí jinak a tak tuto zónu podporuje i ve změně Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje místo toho, aby spíš podpořila malé "řemeslné zóny" více rozprostřené po kraji. Takováto politika regionálního plánování nejenom v našem Karlovarském kraji se nám v budoucnosti vymstí a přinese mnoho zatím netušených problémů.“
Upravit, omezit, případně zakázat!
Stejně tak se diametrálně liší postoje vedení kraje a senátora Horníka k problematice nedostatku vody a katastrofálního sucha. Namísto preventivních opatření, jejichž cílem má být zadržování vody v krajině, řeší politická reprezentace vážné problémy až poté, co nastanou, různými omezeními či zákazy: “Pokud se jedná o problematiku nedostatku vody, vodoprávní úřad krajského úřadu poslal vodoprávním úřadům obcí s rozšířenou působností a jednotlivým obcím stručné shrnutí zákonných postupů pro vydávání opatření v souvislosti se suchem. Zároveň jsme vydali i tiskovou zprávu, ve které jsme obecním úřadům připomněli, že mohou v období přetrvávajícího sucha upravit, omezit, popřípadě zakázat obecné nakládání s povrchovými vodami,“ sdělila Krajským listům Jana Pavlíková.
Zapomněli na přírodu
Jan Horník bude tento týden v Senátu projednávat právě aktuální téma sucha a nedostatku vody. Bohužel, ze svého rajónu příliš dobrých zkušeností nemá. „V Karlovarském kraji s převažující zelení lze najít mnoho inspirace, jak se věci dělat nemají. Místo, aby se využily a přetvořily plochy po bývalých státních podnicích, tak se budovaly a pořád ještě budují různé markety, zastoupení firem a další investice na zelené louce (nemyslím tím objekty na bydlení). Bohužel stát, respektive politici, nevytvořili mechanismy, aby nejdříve preferovali a finančně podpořili brownfieldy (nevyužité plochy) místo toho, aby za svou prioritu měl bezhlavou podporu průmyslových zón, kde bude zaměstnáno co nejvíc lidí. Přitom úplně zapomněli na přírodu a na opatření, které by dopady jeho bohulibého plánování v maximální míře minimalizovaly. A tak např. dešťová voda namísto, aby skončila ve vsaku, tak nejkratší cestou odtéká z území jejího spadu a mnohdy ve spodních částech způsobuje nejenom lokální povodně. A právě třeba v oblasti vsaku dešťové vody by mohla být velmi rychle přijatá účinná opatření, aby se rychlému odtoku vody zabránilo. Dalším velmi rychlý efekt by přinesla naprostá změna zemědělského využití orné půdy, především velkých půdních bloků, u kterých dochází k omezenému vsaku a rychlému povrchovému odtoku dešťových vod.“
Vložil: Adéla Hofmanová