Bartoškův skutečný týden neklidu. Nekonečné fronty, všudypřítomný byznys a děsivý nepořádek na festivalu
05.07.2017
Foto: KVIFF
Popisek: James Newton Howard dirigoval zahajovací koncert, kde uniknout ušlapání bylo skutečné umění
Dlouholetí fanoušci Mezinárodního filmového festivalu jsou rok od roku zklamanější. Z někdejší, byť méně okázalé, báječné oslavy filmového umění se postupně stává přebujelý cirkus, v němž jde o obrovský byznys, na kterém se snaží parazitovat kdekdo. Pro mnohé účastníky už je neúnosné, že musí na vstupenky vystát dlouhé fronty, probojovávat se na vlastní nebezpečí do kinosálů či na koncerty. Pokud se ocitnou v mnohatisícovém davu, modlí se, aby se nic nestalo a někdo je při případné panice neušlapal. V neposlední řadě pocítí festivalové kšeftování ve své peněžence.
„Odjíždím z Varů strašně zklamaná,“ prozradila nám bývalá Karlovaračka Iva, která patří k mnoha mladým lidem, co z Varů utekli za prací do Prahy. A do rodného města se pravidelně vracejí právě kvůli filmovému festivalu. Její vášní je filmová hudba, a tak se letos obzvláště těšila na koncert filmové hudby, který dirigoval slavný skladatel James Newton Howard. „Když koncert pozdě večer konečně začal, vůbec jsme se nemohli dostat k Thermalu. To bylo peklo. Děsila jsem se, aby nás někdo neušlapal. Na všechno se musí vystát strašné fronty nebo dělat kšefty mobilním operátorům. Získat lístek do kina je téměř nemožné, nic z toho, co byste chtěli vidět, prostě neuvidíte. Možná nějakou slátaninu nebo multikulti-propagandu. Vůbec se nedivím, že největší úspěch má u publika padesát let starý skvělý film Obchod na korze. Ten jsem naštěstí viděla nedávno,“ vypráví nám Iva.
Skutečný děs
Vadí jí také, jak je ve Varech vše předražené. „U Thermalu jsem si koupila třetinku džusu, malý sendvič a stálo mě to 165 korun. Tím jsem vyčerpala svůj denní limit hned ráno,“ postěžovala si. Zavzpomínala na dobu, kdy patřila k tzv. batůžkářům. „To jsem si ještě festival parádně užila a viděla několik skvělých filmů, na které dodnes vzpomínám. Teď mám dojem, že je to hlavně o mejdanech a o pití. Když jsem šla v neděli ráno po kolonádě, chtělo se mi fakt zvracet z toho nepořádku. To je skutečný děs,“ rozčiluje se Iva a pochvaluje si, že je ráda, že už ve Varech nebydlí: „Tady se už nedá normálně žít.“ Pryč z předražené lázeňské zóny, plné prázdných bytů, se stěhují i její rodiče.
Mejdan roku
Vzhledem k tomu, že se na karlovarském festivalu pohybujeme mnoho let, musíme jí bohužel dát za pravdu. Je například skutečně děsivé, v jak velké míře se na této akci holduje alkoholu a to za přímé podpory pořadatelů a státních sponzorů. A stejně je téměř neuvěřitelné, jaký byznys se kolem MFF točí. Ostatně, posuďte sami. Stačí nahlédnout do doprovodného programu MFF. Hned ráno se vám nabízí káva Nespresso, poté si můžete zajít relaxovat na pláž Vodafone nebo do ČEZ Energy zóny, opít se ve Finlandia Kokos Baru, vyzkoušet si zubní pasty (!) Profimed, navštívit BMW Lounge před Císařskými lázněmi či Tatra zónu, nechat se zmalovat neonovými barvami v Innogy pointu, pak si dopřát další kávu v Benzina Stop Café, nechat se nalíčit v Douglas Beauty Studiu, dopřát si osvěžující drink v MALL.cz Parku, spárovat si minerální vodu s vínem ve stanu Korunní, ochutnat šampaňské filmových hvězd v Moët Lounge Baru, pivo Lobkowitz v Hlavním stanu a nakonec se dorazit se v Barracuda Cocktail Baru.
Rychleji do hlavy
Aby toho alkoholu náhodou nebylo málo, rozhodli se někteří kšeftaři, že alkoholem, speciálně známou Becherovkou, obohatí také zmrzlinu. Když prý člověk tuto zmrzlinu líže, tak mu jde alkohol rychleji do hlavy. Nelze se tak divit, že nejčastější reakce veřejnosti na karlovarský festival zní: „To zas bude ve Varech „nablito“. A nebo vtipkují, že se Bartoškovi opravdu konečně podařil ten „týden neklidu“.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Adéla Hofmanová