Karlovy Vary – město lásky. Které slavné osobnosti zde prožívaly milostná vzplanutí a kdo zde měl přísně utajenou svatbu? Šokující odhalení. Tajnosti slavných
01.05.2017
Foto: madisson.cz
Popisek: Romantickou pozdní lásku básníka Johanna Wolfganga Goetheho k sedmnáctileté dívce připomíná v Karlových Varech mimo jiné i hotel Ulrika
Málokde se tak daří navazovat milostné vztahy tak, jako v lázeňských městech. Ať už jde o náhlá vzplanutí na jednu jedinou noc, pár dnů nebo celý život. Typickým příkladem jsou Karlovy Vary. Okouzlující atmosféra města, plná romantických zákoutí, a především mnoho lákavých příležitostí v minulosti očarovaly mnoho známých osobností.
Karlovarské archivy skrývají cenné poklady, které se postupně daří odtajnit. Zdejší novinář Jaroslav Fikar, podobně jako několik jeho kolegů, historii města zcela podlehl a ve své nové knize Karlovarské příběhy publikuje své nejnovější objevy. Zjistil například, že v dubnu 1945 se ve Varech, v luxusní vile Margareta, konala přísně utajená svatba ruského generálporučíka Andreje Andrejeviče Vlasova s německou zdravotní sestrou Adelaidou Biellenbergrovou. A to přesto, že Vlasov byl již jednou ženatý a nerozvedl se, údajně byl přesvědčen, že jeho první manželka byla v Rusku popravena. Velká láska však měla tragický konec, necelý měsíc nato byl Vlasov zatčen a s manželkou se již nikdy neviděli. V srpnu 1946 byl odsouzen za vlastizradu a popraven.
Generál Ruské osvobozenecké armády Andrej Andrejevič Vlasov
Wolfgang, Amálie a Ulrika
A dobře neskočilo ani osudné milostné vzplanutí geniálního německého básníka Johanna Wolfganga Goetha. Ten se ve svých čtyřiasedmdesáti letech se zamiloval do sedmnáctileté Ulriky von Levetzow. Jejich vztah je dodnes předmětem mnoha spekulací. Ulrika celý život tvrdila, že mezi nimi nikdy nebylo žádné milostné pouto, přestože se několik let scházeli v Mariánských Lázních, Lokti i v Karlových Varech. A právě zde ho v roce 1823 půvabná dívka definitivně odmítla. Je ovšem velmi zajímavé, že se nikdy neprovdala, přestože údajně dostala nejméně dvanáct nabídek k sňatku. A stejně tak není od věci připomenout, že Goethe se v lázních seznámil také s Ulričinou matkou Amálií, dvořil se jí a obdivoval ji jako „ženu božské krásy“. Nakonec ale více podlehl půvabu její dcery. Tu naopak v básních opěvoval coby „čarokrásný a zázračný jev“, zatímco manželku Christinu popisoval pouze jako „květinu ve stínu“.
Johann Wolfgang Goethe a jeho Ulrike stojí nedaleko mariánskolázeňského Lesního pramene
I když Goethe zdejší kraj navštívil mnohokrát (a jak dokazuje jeho dílo, byl jím doslova fascinován), poté co mu Ulrika dala vale, odcestoval do Výmaru a do Čech se již nikdy nevrátil. Svoji bolest a zklamání popsal v básni Mariánskolázeňské elegie. Jeho poslední životní lásku ve Varech připomíná několik objektů, které byly po básníkovi i křehké Ulrice pojmenovány.
Dorothea a Božena?
Avšak Amálie a Ulrika nebyly zdaleka jediné ženy, které v lázních německému géniovi učarovaly. Již v roce 1808 se ve Varech setkal s krásnou, teprve patnáctiletou vévodkyní Dorotheou Kuronskou a jejich setkání si zaznamenal do deníku. Dorothea se poté stala vyhledávanou krasavicí, mimo jiné jí podlehl hrabě Karel Jan Clam-Martinic a výsledkem vášnivého vztahu bylo, že se páru v roce 1816 narodila nemanželská dcera. Tato skutečnost je mnoho let předmětem šokující verze, že šlo o Barboru Panklovou alias Boženu Němcovou.
Dorothea von Biron, poslední princezna kuronská, na portrétu Josepha Chaborda...
Faktem zůstává, že původ nejslavnější české spisovatelky stále zůstává záhadou a oficiální životopis, který nám byl léta ve škole vtloukán do hlavy, je plný vážných nesrovnalostí. Někteří badatelé již sice vyvrátili, že by Němcová mohla být nemanželskou dcerou kněžny Kateřiny Zaháňské, známé z Babičky. Ale historička Helena Sobková je přesvědčená, že se Němcová narodila jako nemanželské dítě kněžnině mladší sestře Dorothee. Svoje přesvědčení dokazuje řadou zajímavých faktů a otázek. Například se podivuje, že se ztratil její rodný list, že dcera kočího a pradleny měla soukromého učitele a později pravidelně navštěvovala kněžnu Zaháňskou na zámku, kde se jí dostalo velké pozornosti a dalšího vzdělávání.
...daguerrotypie Boženy Němcové asi z roku 1854
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adéla Hofmanová