Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

V Karlovarském kraji berou lidé nejméně, což přímo souvisí i se schopností spořit a počtem osobních bankrotů. V těch jsou Karlovarští smutnými rekordmany, zároveň jsou ale v oblasti financí nejsebevědomější

30.11.2016
V Karlovarském kraji berou lidé nejméně, což přímo souvisí i se schopností spořit a počtem osobních bankrotů. V těch jsou Karlovarští smutnými rekordmany, zároveň jsou ale v oblasti financí nejsebevědomější

Autor: Hans Štembera

Popisek: Ilustrační foto

Největší podíl příjmů dokáží uspořit Pražané a Středočeši, nejmenší lidé na severu a východě Čech. Nejobtížněji vycházejí s příjmy lidé z Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Na nenadálý výdaj jsou nejlépe připraveni lidé ve Zlínském kraji. Nejvíc bankrotů prodělávají Karlovarští, ti jsou zároveň v oblasti financí nejsebevědomější. Všichni ale shodně považují za důvěryhodný zdroj informací zejména své blízké a banku.

Z dlouhodobého průzkumu finanční gramotnosti, který pro Českou spořitelnu provedla společnost Millward Brown letos v létě, vyplývá, že nejvíc finančně gramotní jsou lidé v Praze. Na druhém místě jsou obyvatelé Jihomoravského kraje a hned po nich Středočeši. Na druhém konci spektra jsou Karlovarští a Ústečtí, následovaní obyvateli Vysočiny. Míru finanční gramotnosti nejsilněji ovlivňuje dosažené vzdělání – vysokoškoláci mají dvakrát vyšší skóre než lidé se základním vzděláním.

Podobný vliv má i výše rodinného příjmu. Lidé v domácnostech s příjmy přesahujícími 40 000 korun měsíčně vykazují téměř dvojnásobnou míru finanční gramotnosti než ti, kteří žijí v domácnostech, jejichž příjmy nepřesahují 15 000 korun měsíčně. To souvisí i s počtem bankrotů a mírou úspor. Celorepublikovou průměrnou mzdu (26 480 korun) překonali jen Pražané (32 934 korun) a nejvíc se ji blíží Středočeši (26 235 korun). Naopak nejnižší mzdy berou lidé v Karlovarském (23 096 korun), Zlínském (23 416 korun) a Pardubickém (23 926 korun) kraji.

Rodinné vazby snižují i počet bankrotů

Obyvatelé Prahy a Středočeského kraje dokáží z celé republiky ušetřit největší procento svých příjmů (17 procent). Na třetím místě skončili obyvatelé Jihočeského a Plzeňského kraje, kteří dokáží uspořit shodně 15,8 procenta svých příjmů. Naopak nejmenší procento svých příjmů uspoří Liberečtí, Královéhradečtí a Pardubičtí, kteří všichni dokáží ušetřit pouze 11,2 procenta svých příjmů, a za celorepublikovým průměrem zaostávají zhruba o tři procentní body. Nejméně bankrotů prodělávají obyvatelé Prahy (1,8 na tisíc obyvatel), Vysočiny (2,6) a Jihomoravského a Zlínského kraje (shodně 3,6). Naopak smutnými rekordmany jsou Karlovarští s 12 bankroty na tisíc obyvatel a Ústečtí (10) s Královéhradeckými (8,5).

„Překvapivými faktory, ovlivňujícími finanční gramotnost lidí, je rodinný stav a pracovní status. Manželé a partneři, žijící v jedné domácnosti, s financemi nakládají lépe, stejně tak jsou osoby samostatně výdělečně činné zdatnějšími finančníky než lidé v placeném zaměstnání,“ řekla Lenka Korečková, manažerka výzkumu České spořitelny. Silné rodinné vazby navíc snižují i počet bankrotů a dodávají lidem pocit, že se jim i s menším příjmem daří lépe.

Nejistěji se ve finančním světě cítí Karlovarští

Nejlépe se svými příjmy podle vlastních vyjádření vychází obyvatelé Jihomoravského kraje a Vysočiny, kteří jsou na tom lépe nejen než celorepublikový průměr, ale i Pražané. Naopak největší podíl lidí, kteří mají pocit, že se svými příjmy vycházejí špatně, žije v Moravskoslezském kraji. Hned za nimi následují obyvatelé Ústeckého a Pardubického kraje. Nenadálé výdaje ve výši 9600 korun nedokáže zaplatit více než polovina obyvatel Moravskoslezského kraje. O trochu lépe jsou na tom lidé v Pardubickém a Karlovarském kraji. Naopak nejlépe jsou na nenadálé výdaje připraveni obyvatelé Zlínského kraje, Vysočiny a Královéhradeckého kraje.

Lidé z Královéhradeckého kraje jsou z celé republiky nejméně sebevědomí v oblasti financí. Jen o něco lépe na tom jsou obyvatelé Pardubického kraje, které následují Plzeňští a Jihočeši. Naopak nejistěji se ve finančním světě cítí Karlovarští a lidé z Vysočiny a Olomouckého kraje. Pražané jsou v sebevědomí až na čtvrtém místě, hned za Středočechy a Jihomoravany. Pardubičtí zase vykazují v celorepublikovém porovnání největší hlad po informacích z finančního světa. Na druhém místě v zájmu o vzdělání jsou Pražané, následovaní Středočechy. Naopak obyvatelé Plzeňského kraje cítí nejmenší potřebu se ve světě financí lépe orientovat. Stejně tak lidé z Vysočiny a Královéhradeckého kraje nemají o další vzdělávání moc velký zájem.

Jak dostat své finance pod kontrolu

Za nejdůvěryhodnější zdroj informací považují všichni obyvatele České republiky zejména příbuzné a známé, po kterých následují pobočky banky a její letáky. „Výsledky dlouhodobého průzkumu a znalost potřeb nejen našich klientů je zásadní pro přípravu našich produktů a služeb. Klientům nyní v pobočkách poradíme, jak mohou uspořit ve svém rodinném rozpočtu a jak se lépe orientovat ve světě financí. Chceme tak přispět ke zvýšení všeobecné finanční gramotnosti a využít toho, že banky nám v průzkumech vycházejí jako nejdůvěryhodnější zdroje finančních informací,“ řekla Kristýna Havligerová, tisková mluvčí České spořitelny.

Služba Moje zdravé finance pomáhá lidem dostat rodinné finance pod kontrolu, lépe sledovat své výdaje i hledat úspory (více informací na www.mojezdravefinance.cz). Službu banka od počátku listopadu nabízí v celé pobočkové síti. Pro mladé na základních a středních školách nabízí Česká spořitelna možnost zahrát si hru Finanční svoboda, pro středoškoláky pak i hru Tajuplná cesta (více informací na financnisvoboda.cz a tajuplnacesta.cz). Z průzkumu totiž vyplynulo, že děti a studenti, kteří hru hráli, dosáhli mnohem lepších výsledků v testu finanční gramotnosti než ti, kteří se her nezúčastnili.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace