V Čechách zoufale chybějí řemeslníci. Zákazníci na ně čekají několik měsíců a platí jim pohádkové částky. Přijdou si na mnohem víc než vysokoškoláci. Řemeslo má opravdu zlaté dno, žáci vydělávají již ve škole

Foto: pixabay.com

Popisek: Řemeslo má zlaté dno - ilustrační foto

Kritický nedostatek řemeslníků u nás způsobuje vážné problémy nejen firmám, ale také občanům. Ti musí čekat celé měsíce na malíře, instalatéry, topenáře nebo elektrikáře. A když se jich konečně dočkají, platí jim částky, nad nimiž se jim protočí oči. Přesto je zájem o učňovské školy stále menší.

„Tři měsíce jsem čekal na topenáře, aby mi vyměnil plynový kotel a ventily na radiátorech. Když jsem se ho konečně dočkal, za pět dní práce, kterou vykonával s jedním s pomocníkem, mi předložil fakturu za práci na čtyřicet tisíc. Materiál v tom samozřejmě započítaný nebyl. Navíc kotel musel uvést do provozu kvůli záruce zástupce firmy, která kotle vyrábí, a ten si za půl hodiny práce naúčtoval patnáct . Jako vysokoškolák si vydělám pětkrát méně,“ prozradil nám Václav z Ostrova. Spočítal si, že si řemeslníci měsíčně přijdou i na sto tisíc. Patří tak k nejlépe placeným lidem v Karlovarském kraji. A ještě vyšší příjmy mají řemeslníci, kteří odejdou v tomto pohraničním kraji za prací do Německa.

Nepříjemná úměra

Kromě řemeslníků chybějí v kraji i technicky vzdělaní pracovníci a platí nepříjemná úměra. Čím větší je po nich poptávka, tím menší je zájem žáků a studentů o tyto obory, i když mají, na rozdíl od jiných, ke studiu velmi dobré podmínky a mohou si přijít již během studia na slušné příjmy, například díky různým stipendiím a dalším výhodám. Jenom v Karlovarském kraji byla letos rozdělena motivační a prospěchová stipendia v celkové výši milionu korun, která byla určena především žákům škol, specializovaných na řemeslné obory. Ačkoliv se vedení kraje i odborných škol snaží dělat maximum, situace se stále zhoršuje.

Kdo za to může?

„Nedostatek kvalifikované pracovní síly ohrožuje podstatu rozvoje regionu, jeho zaměstnanosti a samotné šance absolventů na trhu práce,“ uvádí Stanislav Kříž, ředitel Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje. Kritizuje, že žáci základních škol jsou soustavně vzděláváni především v obecné rovině nebo v oblasti umělecké a humanitní. Takto vzdělaní absolventi základních škol pak přirozeně inklinují k humanitním oborům, což způsobuje nedostatečný zájem o učiliště i střední školy, působící v přírodovědeckých a technických oborech. „Bohužel polytechnické vzdělávání bylo v rámci základního školství potlačeno, a pokud se vůbec vyučuje, tak potom většinou pouze v nutném minimu,“ stěžuje si Stanislav Kříž. Vedení Hospodářské komory proto usiluje o vytvoření sítě základních škol s polytechnickým zaměřením. V rámci aktivity se v Karlovarském kraji předpokládá zřízení několika základních škol s polytechnickým zaměřením, například v Ostrově, Aši, Karlových Varech, Sokolově, Kraslicích nebo Chebu.

Psali jsme:

Intenzivnější spolupráce s firmami a úspěšné čerpání eurofondů, ale také nové konkurzy na ředitele. Hejtman Netolický seznámil hlavy škol s plány na další období

Budeme se mít všichni rádi, a ti, kdo se nebudou mít rádi, budou po zásluze potrestáni. Kdy nám budou vpraveny do mozku čipy, které budou zkoumat, co bychom mohli šířit a schvalovat? ptá se analytik

Dvaadvacet krajských škol technického zaměření se představuje na Veletrhu odborného vzdělávání. Jednou z forem jejich propagace jsou i talentové soutěže

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adéla Hofmanová