Jsou nákupy v Německu opravdu tak výhodné? Zjistili jsme na vlastní oči, že i u sousedů prodávají stejné eurošunty. Květiny, co nevoní, jahody bez chuti

Foto: Archiv

Popisek: Ilustrační foto

V českých médiích se neustále objevují informace o tom, že nákupy v sousedním Německu jsou cenově výhodnější než u nás a především, že zboží v tamějších obchodech má lepší kvalitu. My jsme se však na vlastní oči přesvědčili, že jde o přetrvávající mýtus a že v německých obchodních řetězcích bohužel většinou nakoupíme stejné „eurošunty“ jako u nás.

Vydali jsme se na nákup do prvního nejbližšího německého obchodu, do půvabného saského horského střediska Oberwiesenthal. I v tak malé obci najdeme dva obchodní řetězce, jeden je masově  zastoupený i u nás, druhý nikoliv. Hned u vchodu narazíme na kontejner zvadlých, evidentně mizerně ošetřovaných květin.   Zato prodejna pečiva láká spoustou voňavých kousků, nicméně při pohledu na ceny nás rychle přejde chuť. A pec, umístěná přímo u pultu, prozrazuje, že také v tomto případě se pečivo dopéká. Zajímavá a pestrá je ale nabídka chleba, ale ani ten se nevyplatí kupovat.  Přece jenom se necháme zlákat celozrnnou bagetou, jenže, hned, jak se zakousneme, zjistíme, že je dobarvená karamelem.

Bez chuti a bez vůně

Nabídka v celém supermarketu je velmi pestrá a celkově působí luxusněji než většina obchodů tohoto typu u nás. Sortiment je opravdu zajímavější, ale při porovnání cen zjistíme, že výhodnější je pouze nákup několika druhů mléčných výrobků, kávy, pracích a kosmetických prostředků.  Započítáme-li cenu benzínu a  nejméně dvouhodinovou ztrátu času,  rozhodně na nákupu nevyděláme. Velkým zklamáním je úsek ovoce a zeleniny. Ačkoliv je Sasko proslulou zemědělskou oblastí, kde své výrobky produkuje řada farmářů, v regálech převážně narazíme na u nás obvyklý sortiment zeleniny ze Španělska a ovoce bůhví odkud. Jahody jsou evidentně nedozrálé a bez chutí, jablka navoskovaná. Krabička malin obsahuje nahnilé kousky. Totéž zjistíme v balení biojablek. Ve srovnání  s nabídkou tuzemského sezónního ovoce na nedalekém karlovarském tržišti opravdová bída.

To nejhorší pro děti

Podobně rozčarováni jsme i z anoncované lepší kvality, například u cukrovinek pro děti. Nugeta v akci je tak jako u nás plná nebezpečného palmového tuku, ten obsahují i různé müsli směsi a sušenky. Oblíbené gumové bonbony  deklarují, že jsou bez chemických barviv, ale z jejich složení zjistíme, že jejich hlavní součástí je velmi škodlivý glukózo-fruktozový sirup. Totéž platí o párcích pro děti,  na obalu slibujících, že neobsahují barviva a lepek. Ale řadu konzervantů samozřejmě ano. Patrně je v nich více masa než v českých, ale co naplat, když chemicky ošetřeného.  Obchod tak nakonec opouštíme s velkým balením značkové kávy,  bílými jogurty ve skle a kvalitními šampony a laky na vlasy.

Saské horské středisko Oberwiesenthal

Nákup pro kočku

V druhém, lacinějším supermarketu, už je nabídka zboží dost mizerná. U dveří nás vítají stojany s nádhernými svazky růží, jenže nevoní.  Opět šokujícím zjištěním je v letním období záplava  ovoce a zeleniny ze španělských nebo holandských  skleníků. Domácím produktem jsou akorát vejce ze Saska, která stojí přibližně jako u nás. Sortiment velmi omezený, naprostá většina zboží představuje tradiční eurošunt, potraviny plné přídatných látek a ochucovadel. Zatímco na poctivý  výrobek zákazník narazí jen stěží, atakují ho dlouhé regály s alkoholem a cukrovinkami. Necháme se však nalákat na údajně zaručeně „Pravé karlovarské oplatky“, které vyrábí firma, dříve působící v Karlových Varech. A nestačíme se divit. Ve srovnání s tím, co se jako pravé oplatky prodává v našich lázeňských městech, je to opravdová lahůdka, jenže podstatně dražší. Ale za skutečně výhodný nákup v tomto obchodě považujeme nízkotučné sýry, plenky pro děti a  konzervy pro kočky.

Popelnice Evropy

Sousední obchod s oblečením, který je rovněž součástí u nás známého řetězce, je totálním rozčarováním. Ve srovnání s tím, co visí na stojanech,  v naprosté většině nekvalitně ušité a zmačkané kousky, jsou vietnamské tržnice luxusními butiky. Dokonce se nemůžeme zbavit podezření, že tak špatná nabídka je zde s ohledem na blízkost českých hranic a vybavíme si dokumenty o tom, že jsme se stali popelnicí Evropy.  Je evidentní, že Češi už sem nejezdí tak jako dříve. Zatímco ještě  minulý rok zde zněla převážně čeština, dnes česky mluví pouze prodavačka u kasy. Potvrzuje nám, že čeští zákazníci tady  nakupují podstatně méně než  uplynulých letech. A nejen kvůli nevýhodnému kurzu eura a koruny.  Na cestě domů, na malém tržišti pod Božím Darem, nakoupíme borůvky a  oranžové moravské meruňky. Konečně něco opravdového a sezónního.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Adéla Hofmanová